Švanda dudák

O inscenaci

Sbor Národního divadla
Orchestr Národního divadla
Tanečníci, herci

„Čechové, Němcové, světe – přistupte! Dávat se totiž bude pohádka o dvou dějstvích a pěti obrazech na slova Miloše Kareše a v úpravě Maxe Broda. A o čem bude? O lípách v květu. O Královnách Temnoty, které nevyklenou, co zatoužily vyklenout. O loupežnících, kteří nadělají spoustu dobra. O Čertu, který prohraje v mariáši. Dorotka je totiž zde. A Švanda umí neuvěřitelné věci – s tím svým inštrumentem. Ať žije český dudák! Ať žije Dorotka! Koně, zbrojnoši, muži s kosou, polívka na oběd, orloj ukradený ďáblu, kočáry, bryčky, zvony všech ladění, hromy, blesky, hrozivé zjevy, netopýři a pekelný mariáš. Na konec pak všichni křičí: Sláva!“ Takto už nyní zve režisér Vladimír Morávek publikum všech generací a zvláště pak děti a jejich rodiče k návštěvě nevšedního představení opery Švanda dudák od českého (a později také amerického) skladatele Jaromíra Weinbergera. Ten patří – vedle pánů Smetany, Dvořáka, Janáčka a Martinů – k těm několika šťastným našincům, jejichž operní dílo slavilo úspěch nejen doma, ale i ve světě. V polovině 20. let minulého století, tedy v době první československé republiky, napsal spolu s humoristou Milošem Karešem volné pokračování proslulé Tylovy národní báchorky Strakonický dudák. Švanda se oženil se svou Dorotkou, ale doma moc nemá stání. A tak když mu loupežník Babinský vymaluje, co je ve světě čeká...

Následuje opravdu bláznivá historie, něco na způsob operního komiksu, který nás provede veselými i dosti horkými chvilkami dudáka Švandy a jeho loupežnického kumpána. I když se zdá, že je s našimi hrdiny už docela amen, vždycky nakonec zvítězí klenoty naší národní povahy – vychytralost a láska k hudbě.

Fantastická i docela skutečná lidová opera Jaromíra Weinbergera sbírá ovace na mnoha evropských scénách a v překladu a úpravě Maxe Broda (mimo jiné přítele a spolupracovníka Franze Kafky a Leoše Janáčka) se Švanda dudák dostal roku 1931 dokonce až na jeviště Metropolitní opery v New Yorku.

Inscenaci uvádíme v rámci cyklu Musica non grata.

Projekt Musica non grata oživuje umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. Mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa, iniciovaný a organizovaný Národním divadlem a finančně podporovaný Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo.
Více na webu ND a stánce projektu.