Činohra

Opera

Balet

Laterna magika

Podcasty Národního divadla

<h1>Podcasty N&aacute;rodn&iacute;ho divadla jsou podpořeny:</h1>
Platformou Fedora a programem Kreativn&iacute; Evropa Evropsk&eacute; unie.

<img title="Logo Fedora a program Kreativn&iacute; Evropa" src="https://www.datocms-assets.com/11302/1664890185-logo-fedora-a-creative-europe-program.png" />

Podcasty

Pracovním nástrojem herečky je její tělo. Ovlivní změna tělesného stavu roli na jevišti? Jak dlouho se dá těhotenství maskovat a které scény začnou být nebezpečnější než dřív? Jaké to je, když se herečka ocitne v roli matky?
Takové otázky pokládala herečkám Magdaléně Borové, Veronice Lazorčákové a Martině Preissové jejich kolegyně, dramaturgyně Činohry ND Nina Jacques. Mateřství je intimní, ale zároveň veřejné téma. V podcastu se herečky svěřují se svými pocity viny, závisti, nerozhodnosti či smutku ale samozřejmě také radosti, naplněnosti a nadhledu.

Speciál: HEREČKA V ROLI MATKY

Podcast V HLAVNÍ ROLI vzniká vždy, když někdo z našich souborů slaví kulaté narozeniny. Do křesla oslavence tentokrát zasedl charismatický herec IGOR OROZOVIČ, kterému bude v létě čtyřicet. Se svým kamarádem a hereckým kolegou FILIPEM KAŇKOVSKÝM mluví o svých třech zásadních rolích na jevištích Národního divadla. Role si Igor sám vybral, čím jsou pro něj právě tyto tři postavy zásadní?
Igor s Filipem vzpomínají na inscenaci STRAKONICKÝ DUDÁK v režii J. A. Pitínského, kde se Igor coby titulní Švanda dudák vydává do světa a narazí na prohnaného Vocílku, kterého hrál právě Filip. Kdo je česká postavička dudáka v naší národní báchorce? Naučil se Igor hrát na dudy? A proč byl na plakátě Igor coby rocker? Jaký byl Igorův nástup do Národního divadla? A jak se staví Igor s Filipem k věčnému dilematu, zda má Národní divadlo posouvat hranice a experimentovat? Uslyšíte například, jak Igor říká, že Mozart by dnes rozhodně skládal na Macu. Souhlasíte?
Dále bude řeč o inscenaci PLUKOVNÍK ŠVEC v režii Jiřího Havelky. V titulní roli se tentokrát představil Filip Kaňkovský a Igor hrál jeho nejlepšího přítele, rázovitého Kalužu. Kdo z nás zná zapomenuté osudy českých legionářů? Nad Kalužou Igor přemýšlí, jak tvoří postavu. Pomáhá mu přízvuk, nebo kostým?
Na poslední z vybraných inscenací se můžete stále vydat do Národního divadla. V HAMLETOVI režijního dua SKUTR hraje Igor překvapivě postavu Claudia, tedy Hamletova strýce. Co se stane, když je Claudius obsazen jako Hamletův vrstevník a královna Gertruda je vedle něj najednou o dost starší? A proč se Igorovi v divadle říká „Igor Otázkovič“? 
 
V podcastu slyšíte ukázky ze zmíněných inscenací:
Strakonický dudák (režie J. A. Pitínský, premiéra 19. 1. 2014) s Igorem Orozovičem coby Švandou dudákem. Postavu Vocílky zde alternoval Filip Kaňkovský s Karlem Dobrým, v ukázkách slyšíte Karla Dobrého.
Plukovník Švec (režie Jiří Havelka, premiéra 25. 10. 2018). Titulní postavu Plukovníka Švece ztvárnil Filip Kaňkovský, Igor Orozovič hrál roli Kaluži.
Hamlet (režie SKUTR, premiéra 7. 12. 2023), kde stále můžete vidět Igora Orozoviče jako Claudia.
O inscenaci Hamlet si můžete poslechnout podcast K jádru věci: HAMLET - <a href='https://open.spotify.com/episode/6GaGtdyQ9SyhFNhlJdBIRS?si=313da064b45546f2'>https://open.spotify.com/episode/6GaGtdyQ9SyhFNhlJdBIRS?si=313da064b45546f2</a>
A Igor s Filipem doporučují podcast Speciál: PROFESOR MARTIN HILSKÝ O HAMLETOVI - <a href='https://open.spotify.com/episode/31nKluIzw5aXYQMOJp9S7N?si=577d4de4f40449c6'>https://open.spotify.com/episode/31nKluIzw5aXYQMOJp9S7N?si=577d4de4f40449c6</a>

V hlavní roli: IGOR OROZOVIČ

Kterou premiérovou inscenaci viděl Martin Kukučka nejčastěji? Jaká scéna v inscenaci Ještě chvilku chytá Lukáše Trpišovského za srdce? Na jaké tituly se můžeme těšit v nadcházející sezoně? A kteří tvůrci na nich budou pracovat?
Na tyto otázky hledají odpovědi umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR), kteří se v první polovině podcastu ohlédnou za letošními premiérami a podělí se o své dojmy z jejich realizací. V druhé polovině představí sedm premiérových titulů nadcházející sezony a představí tvůrce, které pro spolupráci s Národním divadlem oslovili, a prozradí také proč.
Pro SKUTRY je důležité nechat lidem, kterým věří, prostor, aby mohli tvořit a hledat nové výzvy a formy. „Když se to nepovede, tak maximálně někomu zkazíme večer, ale když se to povede, tak člověk může odcházet s neskutečným zážitkem,“ říká Martin Kukučka. Jak umělečtí šéfové připravují půdu pro umělce, kteří budou na prknech ND debutovat? Čím se snaží oslovit další diváky? A proč nemá být divadlo konceptem, ale zážitkem?
Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Cherry man, Hamlet, Ještě chvilku, Mefisto, Bílá voda a Pýcha a předsudek.

Speciál: Ohlédnutí za uplynulou sezonou a výhledy do nadcházející s duem SKUTR

Co se stane během jednoho představení v zákulisí? Přinášíme další díl podcastu Národního divadla, v němž vás dramaturgyně Nina Jacques vezme tam, kam se jako návštěvníci divadla nepodíváte. Tentokrát si vybrala inscenaci Cherry Man, kterou strávila v zákulisí s Robertem Miklušem. Povídali si nejen o jeho roli v této nekompromisní černé komedii, ale i o smyslu divadelního angažmá a herectví vůbec.
Robert Mikluš prozradí, jak funguje divadelní oheň, provede vás svými rituály před výkonem a ukáže vám nejdůležitější místa pro herce ve Stavovském divadle.
Cherry Man je poslední hra ruského dramatika Ivana Vyrypajeva, který momentálně žije v polském exilu. Ve své nejnovější hře, kterou napsal přímo pro Národní divadlo, se se svým typickým ostrým humorem i poetičností vyrovnává s osobními pocity viny, které jako Rus pociťuje po ruském vpádu na Ukrajinu. Cherry Man je černá absurdní komedie, u které nebudete vědět, jestli se smát nebo brečet. Provokativní humor, který se nezastaví před ničím. Komedie o konci višňové epochy, příběh o konci civilizace. Chcete-li se o samotné hře a inscenaci dozvědět víc, poslechněte si díl „K jádru věci“ věnovaný právě Cherry Manovi.

Speciál: Co se stalo během Cherry Mana?

Pro inscenaci BAKCHANTKY v režii Jana Friče, která se stala Inscenací roku 2023 Cen divadelní kritiky, vznikl úplně nový překlad. Matyáš Havrda je filolog a překladatel ze staré řečtiny, Petr Borkovec je spisovatel a básník – a společně překládají antické tragédie. Jak vypadá jejich spolupráce na textech starých víc než dva tisíce let? Jak překládali právě Eurípidovy Bakchantky? Proč jsou v nich tak podstatné sborové pasáže? A měly by se sbory deklamovat, nebo zpívat? Musí překlad vyzývat ke zhudebnění, ke zpěvu a k tanci? Petr Borkovec s Matyášem Havrdou v podcastu na několika vybraných místech ukazují, jak krůček po krůčku postupují. Do jaké hloubky se noří při překladu a přebásnění každého jednotlivého slova? A jak se překládá třeba taková starořecká nadávka? Poslouchejte až do konce, abyste mimojiné zjistili, co hledal básník Petr Borkovec na serveru eMimino…
Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry 16. 2. 2023. Hudba je hudbou inscenace z pera Jakuba Kudláče. Slyšíte zpívat a hrát herce Národního divadla, kapelu Bert &amp; Friends a ženský sbor.

Speciál: Jak se překládá antické drama s PETREM BORKOVCEM a MATYÁŠEM HAVRDOU

Co vlastně znamená italské slovo „traviata“? Co stojí za takovou oblibou slavné Verdiho opery, která ji řadí mezi nejhranější na světě? A co si o její hudbě myslí Miloš Kopecký alias Baron Gorc z filmu Tajemství hradu v Karpatech? Napsal Verdi svou Traviatu opravdu podle Dumasovy Dámy s kaméliemi, anebo si svou andělskou kurtizánu Violettu sám tak trochu vybájil…? Co je to „bílá hudba“ a „červená opera“? To všechno a mnohé další se dovíte v prvním verdiovském podcastu Národního divadla, který pro vás připravil operní dramaturg Ondřej Hučín a režisér Damian Machaj.
V podcastu je užita nahrávka Verdiho opery La traviata, která byla pořízena při představení 21. 6. 2021 ve Státní opeře. Účinkují: Jana Sibera (Violetta Valéry), Richard Samek (Alfredo Germont), Miguelangelo Cavalcanti (Giorgio Germont), Michal Bragagnolo (Gastone), Lubomira Popova (Annina), Oleg Korotkov (Doktor Grenvil), sbor Státní opery a orchestr Státní opery pod taktovkou Karla-Heinze Steffense.
V podcastu je užit úryvek z filmu Tajemství hradu v Karpatech, který vyrobilo Filmové studio Barrandov v roce 1981.

K jádru věci: LA TRAVIATA

Divadelní a filmový herec Robert Mikluš hraje v inscenaci Mefisto herce Hendrika Höfgena, který hraje postavu Mefista. Podcast V roli bude tedy nutně také o herectví. O románu Mefisto Klause Manna se říká, že jde o “román jedné kariéry”. Sledujeme, jak se z oblastního herce Hendrika stane intendant říšských divadel. A na pozadí vzestupu jeho kariéry, nebezpečně roste moc nacismu v Německu. Jak moc je Hendrik posedlý divadlem? A co všechno je ochoten obětovat? Zaprodá se? A pozná vůbec ještě, kdy hraje a kdy mluví pravdu? Lucie Kryzová se v podcastu V roli snaží zjistit, jestli je Hendrik Höfgen špatný člověk. A kdo je jeho představitel Robert Mikluš?
Robert v jedné ze svých nejzásadnějších rolí každé představení téměř vypustí duši. Jak moc miluje divadlo? Jak rozumí své postavě? Jak si k ambivalentnímu Hendrikovi hledal cestu? A pronásleduje Roberta Mikluše strážmistr Topinka?
Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry inscenace Mefisto z 18. dubna 2024

V roli: ROBERT MIKLUŠ jako Hendrik Höfgen

Představme si evoluci baletu jako zástup vedle sebe stojících tanečnic. Na jedné straně bychom asi viděli baletku, která se právě poprvé postavila na špičky a na opačné straně avantgardní modernistku popírající všechny pravidla klasického baletu. Jako každá umělecká forma i balet se vyvíjí v čase. Klasická baletní technika a její pohybový slovník je roky cizelovaná umělecká forma, kterou průkopníci moderny opouštějí. Stojí ale opravdu klasický a moderní tanec v opozici? Je pro tanečnici nebo tanečníka nutné vybrat si jeden směr a jaké jsou specifika moderní a klasické taneční techniky? A jak se vzájemně ovlivňují? O tom všem si budeme povídat s baletní mistryní a bývalou první sólistkou Baletu Národního divadla Terezou Podařilovou.

Speciál: O proměnách baletu s TEREZOU PODAŘILOVOU

Tragédie o hranicích šílenství, úzkosti a křehkosti
Je Hamlet šílený psychopat a masový vrah, nebo komplikovaný intelektuál? Proč Rosencrantze a Guildensterna hrají ženy v minisukních? Čím je v inscenaci posílené téma války a invaze? Podcastem nás provedou režiséři inscenace a zároveň umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR). Dále uslyšíte Pavla Neškudlu (Hamlet), Bereniku Annu Mikeschovou (Ofélie) a Ondřeje Pavelku (Polonius).
Ještě před několika lety by Skutři inscenovali nejznámější tragédii Williama Shakespeara jako rodinné drama. Dění ve světě se ale změnilo natolik, že téměř po pětadvaceti letech vstupují tvůrci na jeviště Národního divadla s Hamletem, který výrazně promlouvá o současné době plné válek a nepokojů. Královská rodina je natolik zahleděná do svých problémů, že zapomene starat se o stát. Jak pošpiní člověka touha po moci? A jak cesta za odplatou? Má smysl v tomhle světě milovat? Má smysl jednat? Drama o odvaze postavit se zlu a o tom, jak těžké je vzít na sebe odpovědnost ve světě, který selhal.
Použité ukázky jsou ze záznamu představení z 16. února 2024.

K jádru věci: HAMLET

Láska je jedním z největších témat života a divadla. Někdy může mít šťastný konec. Kráska osvobodí zvíře tím, že odhalí jeho pravou tvář. Popelka se dostane na ples a získá princovo srdce. Nesmělý venkovan Nemorino se nakonec se sebevědomou Adinou zasnoubí. Často ale příběhy o lásce končí tragicky. Rusalka stojí před těžkým rozhodnutím, zda zabít prince, nebo ho nechat žít. Vztah Romea a Julie je od začátku odsouzený ke zkáze. Nešťastně zamilovaná Ofélie se vrhá do jezera a umírá. Proč se ale v divadle setkáváme především s klasickou podobou lásky mezi mužem a ženou? 
Kateřina Hanáčková, Nina Jacques a Ondřej Hučín se zamýšlejí nad tím, proč nás romantická láska nepřestává fascinovat, jak vypadá na jevišti Národního divadla a jestli už není její inscenování tak trochu klišé.
Užijte si poslech dalšího dílu Z druhé galerie. Uslyšíte ukázky z inscenací Faunovo odpoledne, Labutí jezero, Rej, Rusalka, Kráska a Zvíře, Jsme v pohodě, Nápoj lásky, Romeo a Julie a Nebezpečné známosti.

Z druhé galerie: LÁSKA NA JEVIŠTI

Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru.