Činohra

Opera

Balet

Laterna magika

Podcasty Národního divadla

<h1>Podcasty N&aacute;rodn&iacute;ho divadla jsou podpořeny:</h1>
Platformou Fedora a programem Kreativn&iacute; Evropa Evropsk&eacute; unie.

<img title="Logo Fedora a program Kreativn&iacute; Evropa" src="https://www.datocms-assets.com/11302/1664890185-logo-fedora-a-creative-europe-program.png" />

Podcasty

Ondřej Pavelka patří k nejvýraznějším českým hercům. Začínal v Divadle na okraji (dnešním A studiu Rubín), poté působil ve Studiu Ypsilon a také v Divadle Na zábradlí. Od roku 1993 je členem Činohry Národního divadla, kde ztvárnil více než šedesát rolí. Zároveň ale nikdy nepřestal hrát či režírovat na menších scénách a v nezávislých divadlech, kde pravidelně tvoří s mladou generací umělců a umělkyň.
Nyní Ondřej Pavelka slaví sedmdesáté narozeniny. A právě při této příležitosti jsme ho požádali, aby si pro náš podcast vybral čtyři své oblíbené inscenace, v nichž v Národním divadle hrál. Jeho výběr zahrnuje dvě různá nastudování největší české klasiky: Stroupežnického Našich furiantů a dále pak dvě divadelní adaptace – Návštěvu podle stejnojmenné povídky Emila Hakla a Kosmos na motivy románu Witolda Gombrowicze.
O těchto čtyřech inscenacích si povídá se svým dlouholetým přítelem a kolegou z Národního divadla Davidem Prachařem. Jejich rozhovor je nejen připomenutím čtyř významných rolí, ale také přátelským dialogem, jaký spolu mohou vést jen dlouholetí kolegové.
Ukázky jsou z inscenací: Naši furianti (2004), Návštěva (2018), Kosmos (2019) a Naši Furianti (2023). Hudba je z inscenace Kosmos. Průvodní hlas: Jitka Kostelníková.

V hlavní roli: ONDŘEJ PAVELKA

Novou divadelní sezonu otevíráme dalším dílem podcastu Národního divadla, a to s již čtvrtou výpravou do míst, kam běžně diváci nevstoupí. Dramaturgyně Nina Jacques tentokrát zavítala do zákulisí představení Naši furianti, kde večer strávila s herečkou Pavlou Beretovou. Tahle velká česká hra zůstává stále aktuální napříč generacemi, napříč dobami. V čem její dnešní sílu vidí Pavla a její kolegyně? I o tom uslyšíte v rozhovorech těsně před začátkem představení přímo v maskérně a společně s námi zažijete neopakovatelné chvíle mezi výstupy, doslova za kulisami na jevišti.
Pavla Beretová je členkou činoherního souboru Národního divadla od roku 2008. Už během studia na DAMU hostovala v Cyranovi z Bergeracu, inscenaci, kterou kdysi sama viděla jako divačka z horní galerie při své první návštěvě Národního divadla. Jaké to je stát dnes na stejném jevišti? A jak vnímá rozdíl mezi herectvím pro kameru a pro divadlo? Letos získala dvě nejprestižnější filmová ocenění a to Českého lva a Cenu české filmové kritiky. Jaký to má dopad na její práci a vnímání herectví?
V Našich furiantech režiséra Martina Františáka ztvárňuje Markýtku, cestující obchodnici, která přichází do Honic právě ve chvíli, kdy se boj o místo ponocného mění v souboj o čest a pravdu. Postavy žen, které se nebojí jít proti proudu, jsou Pavle blízké. Ostatně jednou z jejích nejvýraznějších rolí byla v minulé sezoně derniérovaná Maryša. Jaká je ale její Markýtka? I o tom si povídá s Ninou Jacques v zákulisí Národního divadla. A mimochodem, víte, s kým Pavla sdílí šatnu už téměř 20 let? Poslechněte si nový díl podcastu!

Speciál: Co se stalo během Našich furiantů?

Budova Nové scény je už přes čtyřicet let neodmyslitelnou součástí kulturní mapy Prahy. Mnozí diváci si ji spojují především s Laternou magikou, která tu nepřetržitě působí od roku 1992. Letos v létě se však Nová scéna na dvě sezony uzavřela, protože začala její dlouho plánovaná rekonstrukce.
Zatímco ikonická skleněná fasáda, točité schodiště a zelený serpentinový interiér zůstanou zachovány, uvnitř budovy vznikne nový komorní sál, moderní zkušebny i zázemí pro tvůrce. Zcela nové podoby se dočká také hlavní hlediště a kavárna.
Co tahle proměna znamená pro provoz Národního divadla? Jak zasáhne Laternu magiku a její diváky? Kam se přesunou inscenace a co všechno nás čeká, až se Nová scéna znovu otevře?
O tom si povídají umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry a vedoucí jevištního provozu Jan Veselý. Moderuje Jitka Kostelníková. Natáčení podcastu proběhlo 26. 6. 2025.

Speciál: Zavřeno kvůli rekonstrukci. Co se změní na Nové scéně?

Koncepce doprovodných programů Národního divadla ND+ vznikla v hlavě divadelní lektorky Daniely von Vorst už před deseti lety. Jak se jí dařilo prosadit nápad uvnitř divadla, ale i směrem k veřejnosti? Proč si na začátku připadala jako ufon? Poslechněte si, kudy vedla cesta projektu ND+ k současnému stavu, kdy za poslední sezonu navštívilo programy téměř 27 tisíc lidí, jak se osobnost divadelních lektorů a lektorek propisuje do podoby programů, nebo co vše se pro veřejnost chystá během rekonstrukce Nové scény. Daniela von Vorst hovoří také o Asociaci divadelních lektorů, kterou založila v roce 2020, i o předpokladech pro práci s publikem a prostorách Národního divadla, kam ráda vodí návštěvníky.
V epizodě uslyšíte ukázky z programu lektorky Dominiky Mithofer <a href='https://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/narodni-vzdorujici-dilna-pro-skupiny-CeVZCnrVQA-qDnKvrAk_tQ'>Národní vzdorující</a> mapující události kolem Pražského povstání.

Speciál: Jak se zrodil nápad na doprovodné programy ND+?

U jednoho stolu se naposledy v této sezoně setkávají PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturgyně Činohry Nina Jacques a dramaturg Opery Ondřej Hučín. Společně se ohlížejí za nejsilnějšími momenty uplynulé sezony Národního divadla, ale hlavně poodhalují, na co se diváci mohou těšit v té nadcházející.
Co přivedlo baletní soubor k rozhodnutí příští zimu uvést Louskáčka s novou scénickou a kostýmní výpravou? V čem je Frankenstein v novém činoherním zpracování nečekaně lidský a proč s ním můžeme soucítit? A jak se téma relativity světa odrazí v chystaných operních inscenacích?
Poslechněte si poslední díl podcastu Z druhé galerie tak, jak ho znáte. V příští sezoně se totiž můžete těšit na jeho novou podobu.
Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Lear, Privatizace, Slunečník, Měsíčník a Větrník, 27'52“, Louskáček a Sarkasmy.

Z druhé galerie: OHLÉDNUTÍ ZA UPLYNULOU SEZONOU A VÝHLEDY DO NADCHÁZEJÍCÍ

Kenneth MacMillan adaptoval román Abbého Prévosta L’Histoire du Chevalier des Grieux et de Manon Lescaut a opět potvrdil své mistrovství v narativní choreografii. Baletní soubor Národního divadla uvádí příběh mladé ženy, která se snaží uniknout životu v bídě – a je pro to ochotna obětovat mnohé. Manon se naučí využívat svůj půvab jako zbraň, která se však nakonec obrátí proti ní.
Podcastem o inscenaci L’Histoire de Manon vás provede Kateřina Hanáčková společně se sólisty Baletu Národního divadla. Dramatické balety, jako je Manon, vyžadují víc než jen technickou dokonalost – kladou důraz na schopnost ztělesnit emoce, vnitřní svět a osud postav.
O fyzických i psychických nárocích MacMillanovy choreografie promluví první sólistka Romina Contreras, která roli Manon ztvárnila již podruhé. Jaké to bylo tančit osudovou ženu v devatenácti letech – a jaké je to dnes?
Roli jejího partnera, studenta Des Grieux – jednu z nejnáročnějších mužských baletních rolí vůbec –, ztvárňuje první sólista Federico Ievoli. Jak tuto výzvu přijal? A považuje studenta Des Grieux za kladného hrdinu?
V podcastu se představí také demisólista Marek Svobodník v roli nenasytného a požitkářského Monsieur G. M.
Uslyšíte také hudební ukázky z představení v podání Orchestru Národního divadla.
🔔 Podcast se věnuje i vývoji děje inscenace, a proto může obsahovat spoilery pro budoucí diváky.

K jádru věci: L'HISTOIRE DE MANON

Jak se vyrovnat s rodinnou historií plnou násilí? Lze vůbec prolomit kruh viny a odplaty, který se předává z generace na generaci? Při jaké scéně se David Matásek objevuje na jevišti nahý? A proč má Zdeněk Piškula při čtení antických dramat pocit, že jsou psaná čínsky?
Věštba praví, že aby Agamemnón zvítězil ve válce, musí vlastní rukou obětovat dceru Ifigénii. Klytaimnéstra mu tento čin nikdy neodpustí a svého muže po návratu domů zabije. Za smrt otce se pak matce pomstí mladý Orestés… Koloběh násilí v rodě Átreovců se zdá být nekonečný.
Na půdorysu této více než dva tisíce let staré Aischylovy antické trilogie vystavěl britský dramatik Robert Icke rodinné drama o vině a osobní odpovědnosti. Co dělat, když už nelze svést vinu na bohy ani na dávné kletby? Jak převzít zodpovědnost za své činy a co to vlastně znamená být nevinen?
Podcastem nás provede režisér Marián Amsler, dále uslyšíte Zdeňka Piškulu, který ztvárnil postavu Oresta, a Davida Matáska, jenž v inscenaci hraje jak jeho otce, generála Agamemnóna, tak nového vládce Mykén Aigistha. 
Použité ukázky jsou ze záznamu z premiéry z 6. února 2025.

K jádru věci: ORESTEIA

Na podzim roku 2024 rozehrál režisér Tomáš Loužný dramatický příběh mladé ženy, která chce víc a která potřebuje uniknout z průměrnosti všedních dní. Paní Bovaryová byl titul, který představitelku hlavní role, Denisu Barešovou, snad i překvapil, ale také jí nabídl průzkum témat, jako jsou nevěra, vášeň nebo snění. Proč Ema hledá své naplnění ve vztazích s muži nebo v luxusu a krásných věcech? Co ji nakonec přivede až k tomu, že sáhne po arseniku? Jitka Kostelníková se ptá Denisy na její sžívání s postavou, kterou je snadné odsoudit, na její pohled na nevěru i na to, co by Emě pomohlo žít spokojený život. Dozvíte se taky, proč herečka vnímá terapii jako nedílnou součást svého života, z čeho se zrodila její pekařská vášeň nebo co zrovna čte. 
V podcastu uslyšíte ukázky a skladby z inscenace Paní Bovaryová. Autorem hudby je Ivo Gregorec Sedláček.

V roli: Denisa Barešová jako Ema Bovary

Co všechno se může pokazit, když se čtyři nadšenci rozhodnou založit motion capture studio a natočit sci-fi film o výpravě na Pluto?
Věčně flegmatický technik Max, režisérka zvaná Boss, která vidí rozmazaně nejen budoucnost, snaživý herec Gorge a jeho líný kolega Pietr o filmu nevědí vůbec nic. Nedokážou překonat nebezpečný laser, rozbijou drahé vybavení a nakonec se jim podaří i hromadně omdlít.
Výsledkem je inscenace Pluto – zcela jedinečné dílo na repertoáru Laterny magiky. Poprvé v historii souboru vznikla autorská komedie, jejímž hlavním jazykem je pantomima. Tento žánr inscenace nejen neotřele rozvíjí, ale zároveň ho s lehkostí a humorem paroduje.
Podcastem vás provede Vanda Hybnerová a uslyšíte také Radima Vizváryho a Trygveho Wakenshawa. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 6. 3. 2025.

K jádru věci: PLUTO

Co se dělo v Národním divadle v době nacistické okupace? Archiv Národního divadla provedl k příležitosti 80. výročí konce druhé světové války rozsáhlý výzkum, jehož výsledky vám představíme v nové epizodě našeho podcastu. Vedoucí Divadelního archivu ND Josefina Panenková a historička Karolína Stegurová nám přiblíží, jakou roli sehrálo Národní divadlo v turbulentních letech 1938–1945 a jak se toto období podepsalo na jeho fungování. Příběhy umělců, ale i mnoha dalších zaměstnanců divadla představují pestrou mozaiku všech lidských vlastností a projevů v mezních situacích – jak hrdinství, tak pasivní vyčkávání a místy i kolaborace.
V podcastu uslyšíte hudbu z inscenací Hamlet a Oresteia a také klipy z archivních nahrávek dostupných na youtube.com, facebook.com a edu.ceskatelevize.cz.

Speciál: Národní divadlo za protektorátu

Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru.