Činohra

Opera

Balet

Laterna magika

Podcasty Národního divadla

<h1>Podcasty N&aacute;rodn&iacute;ho divadla jsou podpořeny:</h1>
Platformou Fedora a programem Kreativn&iacute; Evropa Evropsk&eacute; unie.

<img title="Logo Fedora a program Kreativn&iacute; Evropa" src="https://www.datocms-assets.com/11302/1664890185-logo-fedora-a-creative-europe-program.png" />

Podcasty

U jednoho stolu se naposledy v této sezoně setkávají PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturgyně Činohry Nina Jacques a dramaturg Opery Ondřej Hučín. Společně se ohlížejí za nejsilnějšími momenty uplynulé sezony Národního divadla, ale hlavně poodhalují, na co se diváci mohou těšit v té nadcházející.
Co přivedlo baletní soubor k rozhodnutí příští zimu uvést Louskáčka s novou scénickou a kostýmní výpravou? V čem je Frankenstein v novém činoherním zpracování nečekaně lidský a proč s ním můžeme soucítit? A jak se téma relativity světa odrazí v chystaných operních inscenacích?
Poslechněte si poslední díl podcastu Z druhé galerie tak, jak ho znáte. V příští sezoně se totiž můžete těšit na jeho novou podobu.
Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Lear, Privatizace, Slunečník, Měsíčník a Větrník, 27'52“, Louskáček a Sarkasmy.

Z druhé galerie: OHLÉDNUTÍ ZA UPLYNULOU SEZONOU A VÝHLEDY DO NADCHÁZEJÍCÍ

Kenneth MacMillan adaptoval román Abbého Prévosta L’Histoire du Chevalier des Grieux et de Manon Lescaut a opět potvrdil své mistrovství v narativní choreografii. Baletní soubor Národního divadla uvádí příběh mladé ženy, která se snaží uniknout životu v bídě – a je pro to ochotna obětovat mnohé. Manon se naučí využívat svůj půvab jako zbraň, která se však nakonec obrátí proti ní.
Podcastem o inscenaci L’Histoire de Manon vás provede Kateřina Hanáčková společně se sólisty Baletu Národního divadla. Dramatické balety, jako je Manon, vyžadují víc než jen technickou dokonalost – kladou důraz na schopnost ztělesnit emoce, vnitřní svět a osud postav.
O fyzických i psychických nárocích MacMillanovy choreografie promluví první sólistka Romina Contreras, která roli Manon ztvárnila již podruhé. Jaké to bylo tančit osudovou ženu v devatenácti letech – a jaké je to dnes?
Roli jejího partnera, studenta Des Grieux – jednu z nejnáročnějších mužských baletních rolí vůbec –, ztvárňuje první sólista Federico Ievoli. Jak tuto výzvu přijal? A považuje studenta Des Grieux za kladného hrdinu?
V podcastu se představí také demisólista Marek Svobodník v roli nenasytného a požitkářského Monsieur G. M.
Uslyšíte také hudební ukázky z představení v podání Orchestru Národního divadla.
🔔 Podcast se věnuje i vývoji děje inscenace, a proto může obsahovat spoilery pro budoucí diváky.

K jádru věci: L'HISTOIRE DE MANON

Jak se vyrovnat s rodinnou historií plnou násilí? Lze vůbec prolomit kruh viny a odplaty, který se předává z generace na generaci? Při jaké scéně se David Matásek objevuje na jevišti nahý? A proč má Zdeněk Piškula při čtení antických dramat pocit, že jsou psaná čínsky?
Věštba praví, že aby Agamemnón zvítězil ve válce, musí vlastní rukou obětovat dceru Ifigénii. Klytaimnéstra mu tento čin nikdy neodpustí a svého muže po návratu domů zabije. Za smrt otce se pak matce pomstí mladý Orestés… Koloběh násilí v rodě Átreovců se zdá být nekonečný.
Na půdorysu této více než dva tisíce let staré Aischylovy antické trilogie vystavěl britský dramatik Robert Icke rodinné drama o vině a osobní odpovědnosti. Co dělat, když už nelze svést vinu na bohy ani na dávné kletby? Jak převzít zodpovědnost za své činy a co to vlastně znamená být nevinen?
Podcastem nás provede režisér Marián Amsler, dále uslyšíte Zdeňka Piškulu, který ztvárnil postavu Oresta, a Davida Matáska, jenž v inscenaci hraje jak jeho otce, generála Agamemnóna, tak nového vládce Mykén Aigistha. 
Použité ukázky jsou ze záznamu z premiéry z 6. února 2025.

K jádru věci: ORESTEIA

Na podzim roku 2024 rozehrál režisér Tomáš Loužný dramatický příběh mladé ženy, která chce víc a která potřebuje uniknout z průměrnosti všedních dní. Paní Bovaryová byl titul, který představitelku hlavní role, Denisu Barešovou, snad i překvapil, ale také jí nabídl průzkum témat, jako jsou nevěra, vášeň nebo snění. Proč Ema hledá své naplnění ve vztazích s muži nebo v luxusu a krásných věcech? Co ji nakonec přivede až k tomu, že sáhne po arseniku? Jitka Kostelníková se ptá Denisy na její sžívání s postavou, kterou je snadné odsoudit, na její pohled na nevěru i na to, co by Emě pomohlo žít spokojený život. Dozvíte se taky, proč herečka vnímá terapii jako nedílnou součást svého života, z čeho se zrodila její pekařská vášeň nebo co zrovna čte. 
V podcastu uslyšíte ukázky a skladby z inscenace Paní Bovaryová. Autorem hudby je Ivo Gregorec Sedláček.

V roli: Denisa Barešová jako Ema Bovary

Co všechno se může pokazit, když se čtyři nadšenci rozhodnou založit motion capture studio a natočit sci-fi film o výpravě na Pluto?
Věčně flegmatický technik Max, režisérka zvaná Boss, která vidí rozmazaně nejen budoucnost, snaživý herec Gorge a jeho líný kolega Pietr o filmu nevědí vůbec nic. Nedokážou překonat nebezpečný laser, rozbijou drahé vybavení a nakonec se jim podaří i hromadně omdlít.
Výsledkem je inscenace Pluto – zcela jedinečné dílo na repertoáru Laterny magiky. Poprvé v historii souboru vznikla autorská komedie, jejímž hlavním jazykem je pantomima. Tento žánr inscenace nejen neotřele rozvíjí, ale zároveň ho s lehkostí a humorem paroduje.
Podcastem vás provede Vanda Hybnerová a uslyšíte také Radima Vizváryho a Trygveho Wakenshawa. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 6. 3. 2025.

K jádru věci: PLUTO

Co se dělo v Národním divadle v době nacistické okupace? Archiv Národního divadla provedl k příležitosti 80. výročí konce druhé světové války rozsáhlý výzkum, jehož výsledky vám představíme v nové epizodě našeho podcastu. Vedoucí Divadelního archivu ND Josefina Panenková a historička Karolína Stegurová nám přiblíží, jakou roli sehrálo Národní divadlo v turbulentních letech 1938–1945 a jak se toto období podepsalo na jeho fungování. Příběhy umělců, ale i mnoha dalších zaměstnanců divadla představují pestrou mozaiku všech lidských vlastností a projevů v mezních situacích – jak hrdinství, tak pasivní vyčkávání a místy i kolaborace.
V podcastu uslyšíte hudbu z inscenací Hamlet a Oresteia a také klipy z archivních nahrávek dostupných na youtube.com, facebook.com a edu.ceskatelevize.cz.

Speciál: Národní divadlo za protektorátu

Doprovodné a edukační programy Národního divadla – zkráceně ND+ – jsou dramaturgické úvody, tvůrčí dílny, operní dílny a semináře, kurzy, besedy, ND Café, ND Young, setkání s tvůrci, prohlídky, audiowalky, výstavy… Jsou to zážitky, které rozšiřují pohled na divadlo a otevírají prostor k dialogu. Proč je důležité, aby divadlo komunikovalo s diváky i jinak než jen inscenacemi?
O tom si povídají Zuzana Kráľová – divadelní lektorka Činohry ND, Kateřina Hanáčková – PR Baletu a lektorka ND+ a Tereza Dubsky – vedoucí PR a marketingu Opery a Státní opery. Diskutují o tom, proč doprovodné programy mají smysl, jaké typy aktivit ND+ nabízí, jak vznikají a komu jsou určené. V neformálním kulatém stolu lektorky sdílejí zkušenosti, představují své oblíbené projekty a nahlížejí také do budoucnosti ND+. V podcastu zazní, proč má smysl vytvářet prostor, kde se může tanec, hudba i slovo potkat s publikem jinak – osobně, hravě a napřímo.
Uslyšíte hudbu z opery Kouzelná flétna, ukázky ze záznamů inscenace Mnoho povyku pro nic, baletu Labutí jezero, audiowalku Cesta Elsinorem k inscenaci Hamlet a z operní dílny na téma Kouzelná flétna.

Speciál: ND+: Jak doprovodné programy otevírají dveře divákům

Chtěli byste být bohatší? Jak by vypadal váš život, kdyby vaši rodiče investovali v kuponové privatizaci chytře? A kdo jsou dnes nejbohatší Češi?
Inscenace Privatizace je inspirována osudem podnikatele a „vítěze“ kuponové privatizace Petra Kellnera. Částečně dokumentární a částečně fikční hra vychází především z rozhovorů, vzpomínek a svědectví lidí, kteří se v okolí Kellnera pohybovali, byli nějakým způsobem ovlivněni jeho aktivitami nebo se stali pozorovateli jeho kariéry
„Následky 90. let a to, jakým způsobem tady lidé zbohatli, a hlavně to, jakým způsobem ovlivňovali vládu, to je pro mě děsivé,“ říká Pavla Beretová, která ztvárňuje roli Renaty Kellnerové. V roli Petra Kellnera uslyšíte Davida Prachaře. „Bohatí lidé jsou hybnou silou společnosti, jsou utajení, jsou trochu v pozadí,“ dodává Prachař.
Celým podcastem vás provede jeden z režisérů inscenace, Boris Jedinák. Odhalí například, proč všechny ženské postavy v inscenaci mlčí nebo co stálo za rozhodnutím umístit hlediště na jeviště Nové scény Národního divadla.
Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry z 29. 1. 2025.

K jádru věci: PRIVATIZACE

Nemocný Mozart vypráví pohádku. Zvláštní pohádku. Je tak trochu naruby. Princ utíká před drakem a je zachráněn „zlou“ královnou. Ta ho posílá do světa a na cestu mu dá „dobrou“ kouzelnou flétnu. Princ v domnění, že jde vysvobodit princeznu z říše „zla“, přijde k chrámu „moudrosti“ a rozhodne se do něj vstoupit. Stačí k tomu vytrvalost, trpělivost a mlčenlivost. V pohádkách obvykle stojí zlo a dobro proti sobě. V Kouzelné flétně je tomu ale trochu jinak. Jak? Na první pohled složitě… Pokusíme se na to ale spolu s vámi přijít v našem novém podcastu věnovaném Mozartově „zednářské“ opeře v pojetí režiséra Vladimíra Morávka. A aby to nebyla jen vznešená nuda, občas se objeví i ptáčník Papageno, který netouží ani tak po moudrosti jako po hezké ženě.
V podcastu je užita nahrávka pořízená 5. 2. 2015 ve Stavovském divadle při 1. premiéře Kouzelné flétny.
V ukázkách z inscenace uslyšíte Ondřeje Mataje jako Mozarta, Marii Fajtovou jako Paminu, Janu Siberu jako Královnu noci, Richarda Samka jako Tamina, Jana Šťávu jako Sarastra, Miloše Horáka jako Papagena, Lucii Hájkovou jako Papagenu, Aleše Voráčka jako Monostata, Petru Nôtovou, Michaelu Zajmi a Václavu Krejčí Houskovou jako tři Dámy, Elišku Soukupovou, Kateřinu Zikmundovou a Amálii Koppovou v rolích tří Géniů, Sbor Národního divadla a Orchestr Národního divadla. Dirigent Jaroslav Kyzlink.

K jádru věci: KOUZELNÁ FLÉTNA

Jaké vlastnosti jsou klíčové, aby režijní tandem fungoval? Proč se nechá Boris Jedinák rád Petrem Erbesem převálcovat? Kdy Martin Kukučka odchází z divadla a v jaký okamžik se Lukáš Trpišovský chodí schovat na záchod? Vídají se členové tandemů i mimo divadlo?
V tomto speciálním díle podcastu se setkávají dvě tvůrčí dvojice českého divadla: režijní duo SKUTR, tvořené Lukášem Trpišovským a Martinem Kukučkou, a tandem Borise Jedináka a Petra Erbese. Obě dvojice mluví o tom, co na sobě oceňují, jakým výzvám při spolupráci čelí a jak přemýšlejí o své budoucnosti.
Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Privatizace, Kytice a Nebezpečné známosti, hudba z inscenace Pýcha a předsudek.

Speciál: JAK SE TVOŘÍ V TANDEMU? SKUTR, ERBES & JEDINÁK

Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru.