Činohra

Opera

Balet

Laterna magika

Podcasty Národního divadla

<h1>Podcasty N&aacute;rodn&iacute;ho divadla jsou podpořeny:</h1>
Platformou Fedora a programem Kreativn&iacute; Evropa Evropsk&eacute; unie.

<img title="Logo Fedora a program Kreativn&iacute; Evropa" src="https://www.datocms-assets.com/11302/1664890185-logo-fedora-a-creative-europe-program.png" />

Podcasty

Kdo je Heda Gablerová? A proč v nás vyvolala zároveň neklid i fascinaci?
Současná inscenace Ibsenovy Hedy Gablerové z roku 1890 nás zavádí do luxusní vily na okraji Osla, kde se za dokonalým designem a chytrou domácností skrývá napětí a manipulace.
Uprostřed toho všeho stojí Heda – silná, charismatická, ale vnitřně rozporuplná žena, která si své okolí podmaňuje i ničí zároveň. Ať už jde o jejího oddaného a pracovitého manžela Jørgena Tesmana, dávného milence a lásku Eilerta Løvborga, nebo její bývalou a naivní spolužačku Teu Elvstedovou.
Podcast provází klíčovými scénami inscenace a postupně odkrývá svět vztahů, v němž se láska mísí s manipulací a destrukcí. Dotýká se i témat ženské identity, svobody a očekávání, který formují životy všech postav.
Uslyšíte dramaturgyni Činohry Janu Sloukovou, herečku Pavlu Beretovou v roli Hedy a herce Filipa Kaňkovského v roli Jørgena Tesmana.
V podcastu zazní ukázky ze záznamu 1. premiéry.

K jádru věci: HEDA GABLEROVÁ

Inscenace Proměny režijního dua SKUTR vytvořila z jeviště Státní opery pozoruhodné skladiště plné příběhů. Ty před dvěma tisíci lety sepsal básník Ovidius, ale jejich zápletky se dotýkají i našich životů. Během dvou hodin ožívají ve vizuálně bohatých obrazech dramata Thesea, Ariadny i Minotaura a svůj smutek tu prožije například Orfeus, který se vydává do podsvětí za mrtvou manželku Eurydikou. O proměny v rostliny či zvěř tu taky není nouze. Zákulisím jednoho květnového představení provází herec Pavel Neškudla. Nahlédněte s ním do míst, kde se běžný divák neocitá. Dozvíte se, kolikrát se Pavel během představení proměnil, co by dělal, kdyby nebyl hercem, a proč musel v pauze na vzduch. Moderuje Jitka Kostelníková. 
V epizodě uslyšíte ukázky z inscenace Proměny.

Speciál: Co se stalo během Proměn?

Tekutý pohyb, nervnost i snová vizualita. Výrazné rukopisy tří současných choreografů nabízí setkání s moderním tancem. Nový triptych baletu Národního divadla představuje různé přístupy k tělu, tanci a prostoru, které vás okouzlí, uhranou i zelektrizují. Dílo 27’52” legendy světového moderního tance Jiřího Kyliána tematizuje životní konečnost, Lovebirds démonického německého choreografa Marca Goeckeho intenzivně a nervně studuje lidskou křehkost a 4 seasons polského choreografa Roberta Bondary přechází plynule mezi ostrými a zasněnými pasážemi. Choreografie Goeckeho a Bondary navíc Národní divadlo uvádí ve světové premiéře. Pohybové slovníky tvůrců popisuje Kateřina Hanáčková, která doplňuje kontexty a předkládá vodítka ke „čtení“ taneční inscenace. Sólisté baletu Kristýna Němečková a Jakub Rašek popisují, jaké to je, když vzniká choreografie přímo na jejich těla, jak se přechází z klasiky do moderny i proč mohou při práci s Marcem Goeckem narůst bicepsy.
V epizodě uslyšíte hudbu z baletní inscenace Avant-Garde.

K jádru věci: AVANT-GARDE

Náš první operní podcast věnovaný velkému rebelantovi a reformátorovi opery Richardu Wagnerovi pátrá po skutečné inspiraci a smyslu posledního, v mnohém kontroverzního Wagnerova díla – Parsifala, který nemá být operou v tradičním smyslu, nýbrž „slavnostní hrou zasvěcení“. Podobenství o soucitu jako léku na krvácející rány lidského utrpení bývá často mylně chápáno téměř jako „křesťanská opera“, a to především díky mnoha symbolům přejatým právě z křesťanství. Pod „křesťanským kabátem“ se ale skrývá dosti odlišný Wagnerův filozofický svět a teprve do něj nás má jeho Parsifal zasvětit…
 
V podcastu zní ukázky z inscenace Parsifal, která měla premiéru 26. března 2026 ve Státní opeře. Účinkují: Matthew Newlin (Parsifal), Ester Pavlů (Kundry), Timo Riihonen (Gurnemanz), Jiří Hájek (Amfortas), Martin Bárta (Klingsor), Ivo Hrachovec (Titurel), Josef Moravec (První rytíř), Miloš Horák (Druhý rytíř), Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Marek Žihla a Vít Šantora (Čtyři panoši), Barbora Perná, Valeria Pronina, Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Stanislava Jirků a Marie Svobodová (Čarovné dívky), Sbor Státní opery, Sbor Národního divadla, Kühnův dětský sbor a Orchestr Státní opery. Sbormistři: Zuzana Kadlčíková, Pavel Vaněk. Sbormistři Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála, Petr Louženský. Dirigent: Markus Poschner.

K jádru věci: PARSIFAL

Režijní duo SKUTR – Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka – představuje na jevišti Státní opery vlastní výběr z rozsáhlého cyklu epických básní, který v patnácti knihách shrnuje více než 250 řeckých a římských mýtů. Jejich společným jmenovatelem jsou fyzické i metafyzické proměny.
Podle jakého klíče volili příběhy, se kterými se setkáme? Proč je Minotaurus v této inscenaci vybaven zrcadlem místo hlavy? Jak se divadelní herec může vyrovnat s písní, jejíž kouzlo bylo podle mýtu nadlidské? A proč právě tyhle příběhy staré přes dva tisíce let popisují svět, který dobře poznáváme?
Podcastem provází dramaturg inscenace Róbert Štefančík, uslyšíte také režijní duo SKUTR – Lukáše Trpišovského a Martina Kukučku – a hereckou dvojici Pavlínu Štorkovou a Radúze Máchu, kteří ztvárnili ústřední příběhy Ariadny a Thésea či Eurydiky a Orfea.
V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Proměny.

K jádru věci: PROMĚNY

Co se vám vybaví, když se řekne Frankenstein? Možná vás překvapí, že slavné dílo britské autorky Mary Shelley nepředstavuje jen hrůzné zelené monstrum se šrouby v hlavě, jak ho známe z popkultury. Román z roku 1818 se ve skutečnosti věnuje mnohem hlubším tématům – osamění, přijetí druhými i touze po blízkosti.
Režisérka Petra Tejnorová v inscenaci Činohry Národního divadla skládá tomuto zásadnímu dílu poctu a zve diváky na cestu napříč krajinami i vnitřními světy. To vše v podmanivé, lehce děsivé a zároveň magické gotické estetice.
V čem se netvor ukazuje být lidštější, než bychom čekali? Jak inscenace pracuje s principy live cinema? Jaké možnosti přineslo zasazení děje na jevištní točnu? A proč je příběh vědce, který nedokáže nést odpovědnost za své dílo, stále aktuální?
Epizodou provází dramaturgyně Nina Jacques, uslyšíte také herce Petra Vančuru v roli netvora a scénografa Antonína Šilara.
V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Frankenstein.

K jádru věci: FRANKENSTEIN

Farářův konec - světec naruby nebo podvodník a lhář? Zneuznaný kostelník z pražské farnosti se vydává na český venkov hledat své štěstí. Za bouřky zakotví v jedné vesnici, kde ho duchovně vyprahlí místní pasují do role faráře. Objevuje tak život komunity, která se hemží groteskními typy, a současně se v něm ozývá svědomí. V podobenství o české povaze nasvěcuje falešný farář svou vnitřní rozporuplností celou vesnici. “Dává tomu oči,” jak popisuje v podcastu Šimon Krupa. Co vše kostelník vidí a kam až ho situace dožene? Poslechněte si, díky čemu se zkušený herec původem z Ostravy cítil ve spolupráci s režisérem Janem Mikuláškem bezpečně a svobodně, jak se mu hrálo na scéně Dragana Stojčevskeho i jak přemýšlí o víře. Moderuje Jitka Kostelníková. 
V epizodě uslyšíte ukázky a hudbu z inscenace Farářův konec.

V roli: ŠIMON KRUPA jako Kostelník

Nonverbální inscenace V parku vypráví o třech dnech v životě bývalé tanečnice (Zuzana Hrzalová) a vysloužilého klauna (Josef Kotěšovský), kteří se setkají v parku. Ten se stává hřištěm pro jejich hry, gagy, snění i vzpomínání. Jejich interakce grandiózně nabourává ošetřovatelka (Halka Třešňáková) pečující o tanečnici, která má jasnou představu, jak se má její klientka chovat. Jak vznikla inscenace, která je poctou legendám Laterny magiky, Josefu Kotěšovskému a Zuzaně Hrzalové? Proč je podle režiséra inscenace Radima Vizváryho právě humor klíčem k nahlížení na stáří? A jaké to je, když se tělo hlásí se svými limity?
Epizodou provází PR Laterny magiky Martina Sedláková, do parku vás zavedou Zuzana Hrzalová, Halka Třešňáková, Teo Jeřábek a Radim Vizváry.
V epizodě zazní ukázky a hudba Iva Gregorce Sedláčka z inscenace V parku.

K jádru věci: V PARKU

Na únorovou reprízu Našich furiantů Ladislava Stroupežnického se do Národního divadla vydalo skoro 800 divaček a diváků. Odkud dorazili a kolik z nich navštívilo historickou budovu vůbec poprvé? Co je do divadla táhne a co si na diváctví užívají? Poslechněte si reportážní epizodu z představení české klasiky, která přilákala divačky a diváky z Děčína, Příbrami i Hradce Králové. Vedle nich uslyšíte také uvaděčky, inspektorku hlediště Veroniku Bartoňovou a Lucii Polišenskou a Filipa Kaňkovského, kteří v inscenaci Naši furianti hrají manžele Šumbalovi. Epizodou provází Jitka Kostelníková.
V epizodě uslyšíte ukázky a hudbu z inscenace Naši furianti.

Speciál: Chlebíček o pauze nebo ztracený manžel. Co zažívají diváci a divačky Národního?

Je vám povědomý příběh o nešikovném a nešťastném kostelníkovi, který uteče z velkého města, zamíří do zapadlé horské vsi a tam se z nedorozumění nechá považovat za faráře? Tragikomická inscenace Farářův konec v režii Jana Mikuláška vychází z filmové povídky Josefa Škvoreckého a Evalda Schorma z roku 1968. V podcastu se zaměříme především na střet víry a ateismu, který ztělesňují postavy venkovského faráře a ateistického kantora – dva muži, kteří si jdou po krku, ale možná k sobě mají blíž, než by sami chtěli připustit.
V roli falešného duchovního uslyšíte Šimona Krupu a roli frustrovaného kantora ztvárňuje Igor Orozovič. Dozvíte se například, jak se Šimonovi zkoušelo ve farářském obleku a proč Igor nevěří na zázraky.
Podcastem provází dramaturgyně inscenace Ilona Smejkalová. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 27. 11. 2025.

K jádru věci: FARÁŘŮV KONEC

Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru.

Národní divadlo Praha

 - Národní divadlo

SWEENEY TODD: Ďábelský lazebník z Fleet Street

Legendární muzikál Sweeney Todd poprvé na jevišti Státní opery. Zajistěte si nejlepší místa včas!