Činohra

Opera

Balet

Laterna magika

Podcasty Národního divadla

<h1>Podcasty N&aacute;rodn&iacute;ho divadla jsou podpořeny:</h1>
Platformou Fedora a programem Kreativn&iacute; Evropa Evropsk&eacute; unie.

<img title="Logo Fedora a program Kreativn&iacute; Evropa" src="https://www.datocms-assets.com/11302/1664890185-logo-fedora-a-creative-europe-program.png" />

Podcasty

Nonverbální inscenace V parku vypráví o třech dnech v životě bývalé tanečnice (Zuzana Hrzalová) a vysloužilého klauna (Josef Kotěšovský), kteří se setkají v parku. Ten se stává hřištěm pro jejich hry, gagy, snění i vzpomínání. Jejich interakce grandiózně nabourává ošetřovatelka (Halka Třešňáková) pečující o tanečnici, která má jasnou představu, jak se má její klientka chovat. Jak vznikla inscenace, která je poctou legendám Laterny magiky, Josefu Kotěšovskému a Zuzaně Hrzalové? Proč je podle režiséra inscenace Radima Vizváryho právě humor klíčem k nahlížení na stáří? A jaké to je, když se tělo hlásí se svými limity?
Epizodou provází PR Laterny magiky Martina Sedláková, do parku vás zavedou Zuzana Hrzalová, Halka Třešňáková, Teo Jeřábek a Radim Vizváry.
V epizodě zazní ukázky a hudba Iva Gregorce Sedláčka z inscenace V parku.

K jádru věci: V PARKU

Na únorovou reprízu Našich furiantů Ladislava Stroupežnického se do Národního divadla vydalo skoro 800 divaček a diváků. Odkud dorazili a kolik z nich navštívilo historickou budovu vůbec poprvé? Co je do divadla táhne a co si na diváctví užívají? Poslechněte si reportážní epizodu z představení české klasiky, která přilákala divačky a diváky z Děčína, Příbrami i Hradce Králové. Vedle nich uslyšíte také uvaděčky, inspektorku hlediště Veroniku Bartoňovou a Lucii Polišenskou a Filipa Kaňkovského, kteří v inscenaci Naši furianti hrají manžele Šumbalovi. Epizodou provází Jitka Kostelníková.
V epizodě uslyšíte ukázky a hudbu z inscenace Naši furianti.

Speciál: Chlebíček o pauze nebo ztracený manžel. Co zažívají diváci a divačky Národního?

Je vám povědomý příběh o nešikovném a nešťastném kostelníkovi, který uteče z velkého města, zamíří do zapadlé horské vsi a tam se z nedorozumění nechá považovat za faráře? Tragikomická inscenace Farářův konec v režii Jana Mikuláška vychází z filmové povídky Josefa Škvoreckého a Evalda Schorma z roku 1968. V podcastu se zaměříme především na střet víry a ateismu, který ztělesňují postavy venkovského faráře a ateistického kantora – dva muži, kteří si jdou po krku, ale možná k sobě mají blíž, než by sami chtěli připustit.
V roli falešného duchovního uslyšíte Šimona Krupu a roli frustrovaného kantora ztvárňuje Igor Orozovič. Dozvíte se například, jak se Šimonovi zkoušelo ve farářském obleku a proč Igor nevěří na zázraky.
Podcastem provází dramaturgyně inscenace Ilona Smejkalová. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 27. 11. 2025.

K jádru věci: FARÁŘŮV KONEC

Kde se vzaly ve Vergiliově příběhu o královně Dido čarodějnice? Proč si lidé jako ona volí ze všech cest vždy tu nejhorší? A proč nemá člověk pátrat po vlastním osudu? Nový podcast ze série K jádru věci je věnován nejslavnější ze všech barokních oper, Purcellově Dido a Aeneovi, která i po více než třech stoletích stále má čím překvapit. Alice Nellis režírovala v Opeře Národního divadla popáté, a tentokrát je její inscenace velmi melancholická.
V podcastu zní ukázky z inscenace Dido a Aeneas, která měla premiéru 15. ledna 2026 ve Stavovském divadle. Účinkují: Markéta Cukrová (Dido), Jekatěrina Krovatěva (Belinda, Bůh snů), Magdaléna Hebousse (Druhá dáma), Aco Bišćević (Čarodějnice, Věhlas), Lenka Pavlovič (Druhá čarodějnice), Marie Šimůnková (Třetí čarodějnice), Lukáš Bařák (Aeneas), Tomáš Šelc (Závist, Ismeron), sbor Collegium Vocale 1704, Orchestr Národního divadla a členové Collegia 1704. Dirigent: Michael Hofstetter.

K jádru věci: DIDO A AENEAS

Je tu další speciální zákulisní epizoda podcastu Národního divadla. Tentokrát vás dramaturgyně Nina Jacques spolu s Janem Bidlasem vezmou na reprízu inscenace Oresteia. Ocitneme se na takzvané breptačce těsně před začátkem představení, na vlastní kůži zažijeme, jak to vypadá, když večer zachraňuje nápověda, a povečeříme mezi jednotlivými výstupy v pověstném divadelním bufetu.
Jan Bidlas je členem Činohry Národního divadla od roku 2006 a letos tak oslaví jubilejních dvacet let v angažmá. Povídali jsme si nejen o tom, jak toto období hodnotí, ale i o tom, co ho na divadelní práci stále naplňuje a proč u ní zůstává. Rozhovor se odehrává na pozadí inscenace Oresteia, a proto se nevyhýbá ani osobnějším úvahám nad otázkami, které toto dílo otevírá.
Jak se vyrovnat s rodinnou historií plnou násilí? Lze vůbec prolomit kruh viny a odplaty, který se přenáší z generace na generaci?
Volná adaptace Aischylovy antické trilogie v současném uchopení britského dramatika Roberta Ickea je vrstevnatým dramatem o nesmyslnosti války a bludném kruhu prolévání krve.
Chcete-li se dozvědět víc o samotné inscenaci, poslechněte si také epizodu K jádru věci: ORESTEIA.

Speciál: Co se stalo během Orestei?

Opera Rusalka v podání dua SKUTR v Národním divadle ožívá jako pohádka o nejhlubších touhách, vášních a nepřekročitelných hranicích mezi světem lidí a živlů. Dvořákova ikonická hudba, plná známých melodií a „hitů“, zde není jen nositelem emocí, ale skutečným vypravěčem. Každé postavě dává vlastní hudební jazyk a charakter – od temného Vodníka přes váhavého Prince až po ambivalentní Ježibabu.
Lze hudbou zachytit napětí mezi podvodním a lidským životem? Jaké bylo pro sopranistku Kateřinu Knežíkovou ztvárnit Rusalku jako němou postavu? A v čem je tento více než sto let starý příběh stále aktuální?
To vše se dozvíte v podcastu Národního divadla, kterým provází režiséři Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, dirigent Tomáš Netopil a sopranistka Kateřina Knežíková v titulní roli Rusalky. Uslyšíte záznam z premiéry z 8. března 2024.

K jádru věci: RUSALKA 2

Kdo je Werther? Mladý rozervaný existencialista s goethovským intelektem, nebo sentimentální ufňukanec, který se vyžívá v nešťastné zamilovanosti? Dokáže se opera obejít bez dobrého libreta? A jak vypadá operní inscenace, která si nezakládá na tom, že je takzvaně „moderní“ nebo „klasická“? V podcastu věnovaném Massenetově opeře Werther o tom všem přemýšlí dramaturg Ondřej Hučín.
V podcastu je užit zvukový záznam Massenetovy opery Werther v nastudování Opery Národního divadla z roku 2025. Účinkují: Arnheiður Eiríksdóttir (Charlotte), Alejandro del Angel (Werther), Jiří Brückler (Albert), Zuzana Marková (Sophie), Jerzy Butryn (Správce), členové Kühnova dětského sboru (sbormistr: Jiří Chvála) a Orchestr Národního divadla za řízení dirigenta Sebastiena Roulanda.

K jádru věci: WERTHER

Opera Manon Lescaut vypráví dramatický příběh mladé krásky Manon, která touží jak po spalující lásce, tak po životě v luxusu. Romantický vztah jí nabízí mladý Des Grieux, který si ji ale ve své chudobě neudrží. Manon za značné podpory svého vypočítavého bratra Lescauta zakotví u bohatého, postaršího Geronta. Šťastná tu však není a její pád je na dohled. Operou Giacoma Pucciniho nás provází postava hráče, intrikána a manipulátora Lescauta, kterého hraje a zpívá Lukáš Bařák. Basbarytonista ze Vsetínska se rád noří do psychologie svých rolí a odkrývá v rozhovoru vrstvy jedné z postav, která zásadně ovlivňuje osud Manon. Jaké příležitosti vidí lstivý macho ve své mladší sestře? Jak využívá její krásy ve svůj prospěch? A pocítí vůbec lítost nad jejím koncem? Moderuje Jitka Kostelníková. 
V podcastu jsou užity ukázky z těchto nahrávek:
Giacomo Puccini: Manon Lescaut - záznam z 1. premiéry inscenace Opery Národního divadla ze dne 27. 3. 2025
W. A. Mozart: Kouzelná flétna - duet Papageny a Papagena, dirigent: Petr Šumník, Orchestr JKO
Ruggiero Leoncavallo: Komedianti - zpívají Nicolae Herlea (1964) a Mario del Monaco (1961)

V roli: LUKÁŠ BAŘÁK jako Lescaut

Děj baletu Liliom Johna Neumeiera líčí tragickou lásku zasazenou do prostředí zábavních parků ve Spojených státech třicátých let dvacátého století. Ve strhujícím příběhu sledujeme osud muže, který miluje, ale neumí svou lásku vyjádřit. Tento balet, syrový, něžný, nepohodlný i nesmírně lidský, představuje pro tanečníky výjimečnou hereckou výzvu.
O tom, jak se jí zhostili, se dozvíte v novém dílu podcastu Národního divadla od sólisty Giovanniho Rotola, představitele hlavní role Lilioma, a demisólistky Kristiny Kornové v roli svůdné paní Muškátové. V čem se svými postavami souzní a co si odnesli z nastudování baletu s Johnem Neumeierem, který byl v Praze osobně přítomen u zkoušek? Jaké je tančit s jazzbandem přímo na jevišti a jak je tento příběh ovlivnil v osobním životě?
Podcastem vás provede Kateřina Hanáčková. Dozvíte se také zajímavé souvislosti o literární předloze díla i o jeho uvedení na jevišti Národního divadla. 
V podcastu uslyšíte záznam Orchestru Národního divadla.

K jádru věci: LILIOM

Formátem V hlavní roli slavíme jubilea členů Národního divadla. Tentokrát jde o jihomoravskou rodačku Martinu Preissovou, která na konci října oslavila padesátiny. Martina je v angažmá Národního divadla 25 let. Za tu dobu hrála mnoho postav od mladých žen po despotické matky a mohla taky pozorovat proměny Činohry od nultých let po současnost, o kterých citlivě přemýšlí.
Martina ze svých bohatých zkušeností vybrala tři inscenace, ke kterým se chtěla vrátit: Černé mléko, Zvony a Maryšu. Řeč ale přišla také na Paní Bovaryovou. Zvolené inscenace pro ni představují tři silná setkání s režisérskými osobnostmi – Janem Kačerem, J. A. Pitínským a Janem Mikuláškem, kteří ji zásadně obohatili v divadelním myšlení.
Národní divadlo cítí jako svůj maják, který ji drží na tvůrčí cestě a ke kterému se vrací i ze své bohaté mimodivadelní činnosti. Poslechněte si, kdo jí pomohl v Praze najít „moravský domov“, proč se po návratu z mateřských musela složitě „přehrávat“ do rolí maminek, v jaké inscenaci v sobě našla zlobu a proč má ráda stylizované herectví a sborovost.
V podcastu uslyšíte ukázky a hudbu z inscenací Černé mléko, Zvony, Maryša a Paní Bovaryová. Moderuje Jitka Kostelníková.

V hlavní roli: MARTINA PREISSOVÁ

Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru.