Činohra

Opera

Balet

Laterna magika

Podcasty Národního divadla

<h1>Podcasty N&aacute;rodn&iacute;ho divadla jsou podpořeny:</h1>
Platformou Fedora a programem Kreativn&iacute; Evropa Evropsk&eacute; unie.

<img title="Logo Fedora a program Kreativn&iacute; Evropa" src="https://www.datocms-assets.com/11302/1664890185-logo-fedora-a-creative-europe-program.png" />

Podcasty

Máte rádi klasickou hudbu 20. století? Moc ne? Nebo dokonce vůbec ne? Pak je právě pro vás jako dělaný nový podcast o světově proslulé, ale v Národním divadle až dosud nikdy nehrané opeře Francise Poulenca Dialogy karmelitek. Hudba vám tentokrát nabídne mnohem vlídnější tvář, než byste u moderního autora čekali. A to i přesto, že příběh, který doprovází, je velmi tíživý. Pojednává o nenávisti a krutosti, ale především o lidském strachu, který před vším tím utrpením nechrání,  nýbrž ho ještě násobí. A také o tom, zda je vůbec možné ho překonat. Poulencovou operou a její inscenací v režii Barbory Horákové Joly vás provede dramaturg Ondřej Hučín.
V podcastu je užita nahrávka premiéry inscenace Dialogy karmelitek, která byla pořízena 21. května ve Státní opeře. Účinkují: Jana Sibera (Blanche de la Force), Markéta Cukrová (Převorka paní de Croissy), Jekatěrina Krovatěva (Sestra Constance), Tone Kummervold (Matka Marie od Vtělení), Milena Stričević (Sestra Matylda), Daniel Matoušek (Rytíř de la Force), Martin Kreuz (Komisař), Martin Matoušek (Důstojník), Michael Skalický (Zpovědník), Sbor Státní opery a Orchestr Státní opery. Dirigent: Hermann Bäumer.
Dále jsou užity ukázky z těchto nahrávek:
György Ligeti: Le Grand Macabre (Marcus Jupither jako Nekrocar, Thor Inge Falch jako Piet zvaný Bečka, Ivo Hrachovec jako Astradamors, dirigent: Jiří Rožeň; 1. premiéra 14. 6. 2024 ve Státní opeře)
Aribert Reimann: Lear (Tómas Tómasson jako Lear, dirigent: Hermann Bäumer, 1. premiéra 7. 6. 2025 ve Státní opeře)
Francis Poulenc: Mše G dur (RIAS Kammerchor, dirigent: Marcus Creed)

K jádru věci: DIALOGY KARMELITEK

Taky byste chtěli zažít neuvěřitelné dobrodružství s baronem Prášilem? V nové multižánrové inscenaci Laterny magiky se to poštěstí malé holčičce, která sleduje, jak baron tančí s rejnokem, přátelí se s býkem v koridě nebo zachraňuje černou labuť z odpadků. Matka dívenky ale nemá pochopení pro bezbřehou fantazii – jako soudkyně Prášila vyslýchá a uvrhne jej do cely.
Režijní dvojice Miřenka Čechová a Petr Boháč přináší na scénu Stavovského divadla archetyp velkohubého vypravěče a připomíná, že dospělí se často snaží dětskou představivost spoutat, soudit nebo rovnou zakázat. Mim Radim Vizváry popisuje, jak lze vyprávět beze slov, ilustrátorka a animátorka Galina Miklínová objasňuje proces živé kresby na scéně a epizodou provází Jitka Kostelníková.
Uslyšíte ukázky z inscenace Baron Prášil a hudbu Jana Kučery.

K jádru věci: BARON PRÁŠIL

Jakou paměť potřebují tanečníci a tanečnice, operní pěvci a pěvkyně nebo herci a herečky? V čem se liší jejich způsob memorování? A pamatují si role, které hráli v minulosti? V podcastu Z druhé galerie uslyšíte Alžbětu Poláčkovou za Operu, Marka Svobodníka za Balet, Matěje Petráka za Laternu magiku a Radúze Máchu za Činohru.
Dozvíte se také, jak si dokážou poradit ve chvíli, kdy přijde na jevišti úplné okno, kdo nebo co jim v takové situaci nejčastěji pomůže a na co nejčastěji zapomínají v běžném životě.
Součástí epizody jsou také ukázky z inscenací Labutí jezero, Louskáček, Rusalka, Její pastorkyňa, Kytice, Hordubal, Figarova svatba a Pluto.

Z druhé galerie: PAMĚŤ V HLAVNÍ ROLI

Kdo je Heda Gablerová? A proč v nás vyvolala zároveň neklid i fascinaci?
Současná inscenace Ibsenovy Hedy Gablerové z roku 1890 nás zavádí do luxusní vily na okraji Osla, kde se za dokonalým designem a chytrou domácností skrývá napětí a manipulace.
Uprostřed toho všeho stojí Heda – silná, charismatická, ale vnitřně rozporuplná žena, která si své okolí podmaňuje i ničí zároveň. Ať už jde o jejího oddaného a pracovitého manžela Jørgena Tesmana, dávného milence a lásku Eilerta Løvborga, nebo její bývalou a naivní spolužačku Teu Elvstedovou.
Podcast provází klíčovými scénami inscenace a postupně odkrývá svět vztahů, v němž se láska mísí s manipulací a destrukcí. Dotýká se i témat ženské identity, svobody a očekávání, který formují životy všech postav.
Uslyšíte dramaturgyni Činohry Janu Sloukovou, herečku Pavlu Beretovou v roli Hedy a herce Filipa Kaňkovského v roli Jørgena Tesmana.
V podcastu zazní ukázky ze záznamu 1. premiéry.

K jádru věci: HEDA GABLEROVÁ

Inscenace Proměny režijního dua SKUTR vytvořila z jeviště Státní opery pozoruhodné skladiště plné příběhů. Ty před dvěma tisíci lety sepsal básník Ovidius, ale jejich zápletky se dotýkají i našich životů. Během dvou hodin ožívají ve vizuálně bohatých obrazech dramata Thesea, Ariadny i Minotaura a svůj smutek tu prožije například Orfeus, který se vydává do podsvětí za mrtvou manželku Eurydikou. O proměny v rostliny či zvěř tu taky není nouze. Zákulisím jednoho květnového představení provází herec Pavel Neškudla. Nahlédněte s ním do míst, kde se běžný divák neocitá. Dozvíte se, kolikrát se Pavel během představení proměnil, co by dělal, kdyby nebyl hercem, a proč musel v pauze na vzduch. Moderuje Jitka Kostelníková. 
V epizodě uslyšíte ukázky z inscenace Proměny.

Speciál: Co se stalo během Proměn?

Tekutý pohyb, nervnost i snová vizualita. Výrazné rukopisy tří současných choreografů nabízí setkání s moderním tancem. Nový triptych baletu Národního divadla představuje různé přístupy k tělu, tanci a prostoru, které vás okouzlí, uhranou i zelektrizují. Dílo 27’52” legendy světového moderního tance Jiřího Kyliána tematizuje životní konečnost, Lovebirds démonického německého choreografa Marca Goeckeho intenzivně a nervně studuje lidskou křehkost a 4 seasons polského choreografa Roberta Bondary přechází plynule mezi ostrými a zasněnými pasážemi. Choreografie Goeckeho a Bondary navíc Národní divadlo uvádí ve světové premiéře. Pohybové slovníky tvůrců popisuje Kateřina Hanáčková, která doplňuje kontexty a předkládá vodítka ke „čtení“ taneční inscenace. Sólisté baletu Kristýna Němečková a Jakub Rašek popisují, jaké to je, když vzniká choreografie přímo na jejich těla, jak se přechází z klasiky do moderny i proč mohou při práci s Marcem Goeckem narůst bicepsy.
V epizodě uslyšíte hudbu z baletní inscenace Avant-Garde.

K jádru věci: AVANT-GARDE

Náš první operní podcast věnovaný velkému rebelantovi a reformátorovi opery Richardu Wagnerovi pátrá po skutečné inspiraci a smyslu posledního, v mnohém kontroverzního Wagnerova díla – Parsifala, který nemá být operou v tradičním smyslu, nýbrž „slavnostní hrou zasvěcení“. Podobenství o soucitu jako léku na krvácející rány lidského utrpení bývá často mylně chápáno téměř jako „křesťanská opera“, a to především díky mnoha symbolům přejatým právě z křesťanství. Pod „křesťanským kabátem“ se ale skrývá dosti odlišný Wagnerův filozofický svět a teprve do něj nás má jeho Parsifal zasvětit…
 
V podcastu zní ukázky z inscenace Parsifal, která měla premiéru 26. března 2026 ve Státní opeře. Účinkují: Matthew Newlin (Parsifal), Ester Pavlů (Kundry), Timo Riihonen (Gurnemanz), Jiří Hájek (Amfortas), Martin Bárta (Klingsor), Ivo Hrachovec (Titurel), Josef Moravec (První rytíř), Miloš Horák (Druhý rytíř), Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Marek Žihla a Vít Šantora (Čtyři panoši), Barbora Perná, Valeria Pronina, Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Stanislava Jirků a Marie Svobodová (Čarovné dívky), Sbor Státní opery, Sbor Národního divadla, Kühnův dětský sbor a Orchestr Státní opery. Sbormistři: Zuzana Kadlčíková, Pavel Vaněk. Sbormistři Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála, Petr Louženský. Dirigent: Markus Poschner.

K jádru věci: PARSIFAL

Režijní duo SKUTR – Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka – představuje na jevišti Státní opery vlastní výběr z rozsáhlého cyklu epických básní, který v patnácti knihách shrnuje více než 250 řeckých a římských mýtů. Jejich společným jmenovatelem jsou fyzické i metafyzické proměny.
Podle jakého klíče volili příběhy, se kterými se setkáme? Proč je Minotaurus v této inscenaci vybaven zrcadlem místo hlavy? Jak se divadelní herec může vyrovnat s písní, jejíž kouzlo bylo podle mýtu nadlidské? A proč právě tyhle příběhy staré přes dva tisíce let popisují svět, který dobře poznáváme?
Podcastem provází dramaturg inscenace Róbert Štefančík, uslyšíte také režijní duo SKUTR – Lukáše Trpišovského a Martina Kukučku – a hereckou dvojici Pavlínu Štorkovou a Radúze Máchu, kteří ztvárnili ústřední příběhy Ariadny a Thésea či Eurydiky a Orfea.
V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Proměny.

K jádru věci: PROMĚNY

Co se vám vybaví, když se řekne Frankenstein? Možná vás překvapí, že slavné dílo britské autorky Mary Shelley nepředstavuje jen hrůzné zelené monstrum se šrouby v hlavě, jak ho známe z popkultury. Román z roku 1818 se ve skutečnosti věnuje mnohem hlubším tématům – osamění, přijetí druhými i touze po blízkosti.
Režisérka Petra Tejnorová v inscenaci Činohry Národního divadla skládá tomuto zásadnímu dílu poctu a zve diváky na cestu napříč krajinami i vnitřními světy. To vše v podmanivé, lehce děsivé a zároveň magické gotické estetice.
V čem se netvor ukazuje být lidštější, než bychom čekali? Jak inscenace pracuje s principy live cinema? Jaké možnosti přineslo zasazení děje na jevištní točnu? A proč je příběh vědce, který nedokáže nést odpovědnost za své dílo, stále aktuální?
Epizodou provází dramaturgyně Nina Jacques, uslyšíte také herce Petra Vančuru v roli netvora a scénografa Antonína Šilara.
V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Frankenstein.

K jádru věci: FRANKENSTEIN

Farářův konec - světec naruby nebo podvodník a lhář? Zneuznaný kostelník z pražské farnosti se vydává na český venkov hledat své štěstí. Za bouřky zakotví v jedné vesnici, kde ho duchovně vyprahlí místní pasují do role faráře. Objevuje tak život komunity, která se hemží groteskními typy, a současně se v něm ozývá svědomí. V podobenství o české povaze nasvěcuje falešný farář svou vnitřní rozporuplností celou vesnici. “Dává tomu oči,” jak popisuje v podcastu Šimon Krupa. Co vše kostelník vidí a kam až ho situace dožene? Poslechněte si, díky čemu se zkušený herec původem z Ostravy cítil ve spolupráci s režisérem Janem Mikuláškem bezpečně a svobodně, jak se mu hrálo na scéně Dragana Stojčevskeho i jak přemýšlí o víře. Moderuje Jitka Kostelníková. 
V epizodě uslyšíte ukázky a hudbu z inscenace Farářův konec.

V roli: ŠIMON KRUPA jako Kostelník

Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru.

Národní divadlo Praha

 - Národní divadlo

SWEENEY TODD: Ďábelský lazebník z Fleet Street

Legendární muzikál Sweeney Todd poprvé na jevišti Státní opery. Zajistěte si nejlepší místa včas!