Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Téma

Prosinec 2025

Dotknout se

Stejně jako podzimní krajina odhalí své kouzlo až při pohledu zblízka, i toto číslo zve k intimnímu nahlédnutí: do nitra Purcellovy Dido a Aenea, do zákulisí ateliérů Národního divadla i do osobních vánočních tradic našich umělců.

Byl konec podzimu, takový ten, kdy už venku převládá mlha a sychravo a člověk cítí nastupující zimu, ale kdy ještě čas od času vykoukne slunce, vzduch se rázem oteplí a téměř holé stromy zahrají barvami. Taková chvíle mě zastihla na kopci u jihočeské Jistebnice. Stála jsem na návrší na konci křížové cesty a dívala se, jak z mraků vystupují věže padesát kilometrů vzdáleného Temelína i dvojnásobně vzdálené šumavské kopce, jak se najednou prokreslují pole a louky, jak se sluneční paprsky prodírají skrz větvoví a lámou se o kostelní vížku. Vytáhla jsem telefon, oddálila obraz na maximum a pokusila se celou scenerii zachytit. Když jsem se ale na fotky později dívala, byla jsem zklamaná. Čočka fotoaparátu na nic z toho neupřela zvláštní pozornost, nic neupřednostnila na úkor něčeho jiného. Bylo toho moc, všechno v obrysech, nic nepřipomínalo ten okamžik, kdy se kapky rosy na větvičce trnky promění v mnohobarevné krystaly. Velké plátno v tomhle případě emoce nevyvolalo. Jestli to platí obecně, to nevím. Ale zasáhnout je snazší zblízka.

Blíží se premiéra opery Dido a Aeneas, pro jejíž námět Henry Purcell a libretista Nahum Tate sáhli do čtvrté knihy Vergiliovy Aeneidy. Záběr eposu je široký, naproti tomu opera je dílo překvapivě intimní. Jak naznačuje režisérka Alice Nellis v profilovém rozhovoru, spolu s dramaturgem Ondřejem Hučínem se při jejím výkladu rozhodli přiblížit ještě o krůček a zaměřit svou pozornost na Dido a na to, co se kartaginské královně odehrává v mysli.

I v dalších článcích se díváme pod pokličku. Kateřina Hanáčková v rozhovoru se scénografem Martinem Černým zve do běžně nepřístupných ateliérů Národního divadla, a co víc, společně poodhalují, jak vzniká vánoční kouzlo oblíbeného Louskáčka. První sólistka Baletu ND Alina Nanu se zase Báře Truksové svěřila, jak vnímá hrdinky, které tančí. A protože se blíží konec roku, máme i téma čistě vánoční: zeptali jsme se ve všech našich souborech na oblíbené tradice. A dostali jsme pestré odpovědi se zvyky z několika kontinentů!

Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám co nejméně předvánočního shonu, příjemný a klidný konec roku a dost času s lidmi, které máte rádi.

Jana B. Hniličková

Sdílet na sociálních sítích