
Balet
Prosinec 2025
První sólistka Baletu ND Alina Nanu o svých hrdinkách
Už deset let je Alina Nanu první sólistkou Baletu Národního divadla a tváří, která pravidelně září na plakátech i v divadelních programech. Dvakrát získala Cenu Thálie, ale publikum si ji oblíbilo především pro její přirozenost a vnitřní sílu, která z ní vyzařuje v každé roli. Od křehké Julie v Liliomovi přes hravou a zasněnou Klárku v Louskáčkovi až po nezkrotnou Odilii v Labutím jezeře. V následujícím textu se s námi Alina podělila o to, jak přemýšlí o svých postavách, jaké tajemství skrývá košíček s bonbony a proč je pro ni síla často ukrytá v jemnosti.

Balet | Liliom (kostýmová zkouška), Alina Nanu, foto: Serghei Gherciu
Liliom
je můj druhý balet od Johna Neumeiera, prvním byla Tramvaj do stanice Touha. Julie je speciální. Měli jsme štěstí, že jsme mohli zkoušet s Johnem Neumeierem osobně, protože nás nasměroval k jejímu pochopení. Seznámení s ní mi zabralo trochu času, protože je to komplikovaná postava, a mám radost, že jsem ji mohla ztvárnit, v baletu je řada zajímavých momentů. Když máme duet na lavičce, Julie s Liliomem sedí vedle sebe a konverzace jim přirozeně nejde. Julie je nadšená a nervózní, přeskakuje z tématu do tématu a to se propisuje i do pohybu. Říkám tomu „přímá řeč propsaná do choreografie“.

Balet | Louskáček - Vánoční příběh (Alina Nanu) – foto: Serghei Gherciu
Louskáček,
to je moje srdcovka, vždycky mi dodá sváteční náladu, stal se neodmyslitelnou součástí mých Vánoc. Klárku tančím od roku 2014. Už když na sále slyším první tóny, tak vím, že Vánoce začínají. Je to rodinné, útulné, plné atmosféry, a to i když se dívám na kolegy, kteří zrovna zkouší. Mám moc ráda už jen prolog, ten rej v zasněžených uličkách. Prozradím malé tajemství – v košíčcích, které některé postavy nosí, máme občas schované bonbony, takže si na nich před představením pochutnáváme. Letos bude mít Louskáček premiéru ve Státní opeře, těším se a jsem zvědavá, jak bude vypadat nová scénografie.

Balet I L'Histoire de Manon (Alina Nanu, Paul Irmatov) – foto Serghei Gherciu
L’ Histoire de Manon
Když po úvodním jednání na tržišti začíná duet Manon s Des Grieuxem, nejdříve sedím na židli a sleduji variaci svého partnera, která vyžaduje naprostou kontrolu a preciznost. Jsem vždycky ráda, že tím náročným sólem nemusím začínat já! (Smích.) Manon je složitá, jako tanečnice jsem musela najít cestu, jak ji uchopit, objevit ty jemné nuance a detaily. Je to nádherný balet plný komplikované partneřiny, která vyžaduje dokonalou souhru tanečníků. Je to jeden z nejoblíbenějších baletů a já se nedivím. Kdybych měla vybrat svou nejoblíbenější část, tak je to závěrečný duet. Hudba je zde naprosto nádherná a dojemná. Než jde opona dolů, jsme emočně v tom nejvyšším bodě, při děkovačce to tak v člověku stále doznívá.

Balet | Coppélia (Alina Nanu) - foto Serghei Gherciu
Coppélia
Tenhle balet mám moc ráda pro jeho odlehčenost, vesnickou atmosféru i humor. Máme zde prostor se vyřádit a užít si to, a to i ve druhém jednání, které na to sice nevypadá, ale je fyzicky náročné, jsou zde tři sóla za sebou, oddělená pouze kratičkou pantomimou. V jednu chvíli, kdy se Swanilda převlékne za Coppélii a doktor Coppélius mě přiváží na takovém trůně, musím sedět nehybně s knížkou v ruce a jsem celou dobu v napětí, protože v každé zatáčce to vypadá, že mě vyklopí.

Balet I Slunečník, Měsíčník a Větrník (Alina Nanu) – foto: Serghei Gherciu
Slunečník, Měsíčník a Větrník
Od chvíle, kdy jsem si poprvé zkoušela kostým Bledulenky, jsem si chtěla vzít domů tu její košili, ta je úplně můj styl! Velmi ráda jsem se díky zkoušení seznámila s touto českou pohádkou, předtím jsem ji totiž neznala. Když se balet připravoval, prožívali jsme na sále nesmírně zábavný čas. S Viktorem Konvalinkou se známe léta, je to náš bývalý kolega a dal nám také prostor trochu se zapojit do procesu tvorby, nabídnout něco čistě ze sebe. Bledulenka je smělá a odvážná, přesvědčená, že ve své knížce najde odpověď na všechno. Je tím iniciativním elementem mezi sestrami, nikdy nezapomíná na svůj úkol. A i když narozdíl od sester o svou nově nalezenou lásku přijde, získá cenné přátelství.

Balet ND | Labutí jezero: Alina Nanu
Labutí jezero
Odetta/Odilie je náročná dvojrole, která vyžaduje technickou i uměleckou úroveň a vyzrálost. Během jednoho představení musíme ztvárnit dvě naprosto odlišné postavy. Každá repríza je jiná, pokaždé objevuji nové detaily. Crankovo Labutí jezero je velmi emotivní a zajímavé mimo jiné tím, jak se zde pracuje s hudbou, například u variace Odilie ve třetím jednání. Já zde zbožňuji zejména čtvrté jednání, ve kterém jsou přenádherné duety. Odetta ztrácí sílu, ale i přesto se snaží o svou lásku bojovat.

Balet | Šeherezáda (Paul Irmatov a Alina Nanu) – foto: Serghei Gherciu
Šeherezáda
Miluji Bigonzettiho choreografie a na Šeherezádu jsem se moc těšila, je plná symboliky a kulturních odkazů. Je to má čtvrtá spolupráce s tímto choreografem, tančila jsem Kafku, Vertigo i Holo Harmonies. Do zkoušení Šeherezády jsem naskočila až v průběhu, předtím jsem tančila její sestru, na seznámení s rolí jsem byla zvědavá. Je to žena záhadná, jemná, moudrá a neskutečně silná. Ta síla Šeherezády je v jemnosti a kontrole, je plná napětí a odhodlání. Zkoumat takový charakter je velice zajímavé.
Sdílet na sociálních sítích


