Na základě nařízení vlády budou od 27. prosince všechny pokladny Národního divadla do odvolání uzavřeny.
1 hodina 20 minut, bez přestávky
NastudováníV češtině
Premiéra14. březen 2019
Divadelní inscenace jako pocta K. H. Hilarovi, velkému duchu, osobě výrazné, umělci, který posunul české umění o míle vpřed a jehož slova jsou dnes vzrušující stejně jako před sto lety.
Jeden z nejznámějších českých divadelníků. Dramatik, dramaturg, režisér, kritik, esejista, který proměnil zdejší divadlo. Karel Hugo Hilar (1885–1935), vlastním jménem trochu nepoeticky Karel Bakule, přišel do Národního divadla na vrcholu své tvůrčí a životní síly v roce 1921 a přišel, jak praví historikové, „na území velmi komplikované a nepřátelské“. On sám píše: „Úsilí o styl na moderním divadle jest úsilí o jeho zevnitřnění. Jest to konečně pochopení, že jediným cílem umění jest krása.“
Nejde o suchopárný životopisný výklad, ale pokus o živý dialog s těmi, kdo zakládali českou divadelní tradici. Zkusíme si představit, jaké to mohlo být v kůži K. H. Hilara…
Fotograf inscenace: Petr Neubert
UPOZORNĚNÍ: Z provozních a bezpečnostních důvodů není představení vhodné pro diváky s omezenou schopností pohybu a pro diváky na invalidních vozících. V představení se používají tabákové výrobky.
Sdílet na sociálních sítích