Nabucco

O inscenaci

Sbor Státní opery
Orchestr Státní opery

Dramatický operní příběh o podmanění Izraelitů babylónským králem zůstává dodnes jedním z nejznámějších děl Giuseppa Verdiho. Fenomenální sborové scény, extrémně vypjaté virtuózní árie a také stále aktuální témata o expanzivní válce, touze po moci, zradě, intrikách, lásce, životě a smrti jsou důvodem, proč je Nabucco stálou součástí repertoáru operních divadel.

Titulním hrdinou je skutečná historická postava, babylónský král Nabuchodonozor. Příběh začíná zničením historického Šalomounova chrámu v roce 587 př. Kr. Nabuchodonozorova (Nabuccova) konverze k judaismu a propuštění Židů z babylónského zajetí jsou však již literární fikcí Verdiho libretisty stejně jako komplikované vztahy v Nabuccově rodině a svár jeho dvou nevlastních dcer o lásku téhož muže i o trůn. Libreto tak volně spojilo historické reálie s biblickou legendou i básnickou fantazií a umožnilo Giuseppu Verdimu v jeho třetí opeře poprvé naplno prokázat ohromnou uměleckou sílu.

Mimořádný úspěch opery při premiéře v milánské La Scale roku 1842 odstartoval cestu osmadvacetiletého skladatele ke slávě. Nejslavnější sborová operní scéna „Va, pensiero, sull‘ali dorate“ („Leť, myšlenko, na zlatých křídlech“) vyjadřovala naději hebrejských exulantů na svobodu. Ve Verdiho době se stala symbolem odporu Italů proti rakouské nadvládě, neoficiální národní hymnou tehdy ještě nesjednocené a nesvobodné Itálie, a roli politického apelu si udržela dodnes. Verdiho libretista našel inspiraci v Žalmu 137 a na žalmech a biblické symbolice založil svou koncepci současné inscenace také režisér Tomáš Ondřej Pilař.

Koprodukce se Slovenským národním divadlem.