Spící krasavice aneb Zlo existuje, ale dobro zvítězí

Brazilská choreografka a jedna z nejvýznamnějších primabalerín druhé poloviny dvacátého století Márcia Haydée navštívila Prahu několikrát, aby se zde podílela na přípravě svého baletu Spící krasavice, jejž vytvořila v roce 1987. Její choreografická verze této pohádky, kterou na hudbu P. I. Čajkovského v roce 1890 poprvé baletně ztvárnil Marius Petipa, měla premiéru v nově zrekonstruované Státní opeře 16. září 2021.  

„Spící krasavice je nejdůležitější balet v mém životě,“ přiznává Márcia, která si hlavní hrdinku princeznu Auroru oblíbila už ve svých třech letech a díky tomuto zážitku se stala tanečnicí. V průběhu života ve Spící krasavici několikrát vystupovala a nakonec se rozhodla vytvořit její novou verzi pro soubor v německém Stuttgartu. Kromě prince a princezny ji zaujaly zejména Šeříková víla a víla Carabosse, které reprezentují boj dobra se zlem. Ve většině baletních verzí je Carabosse odpudivá postava, jež na konci umírá. Márcia Haydée však propůjčila temné víle mnohem větší prostor. S chilským výtvarníkem Pablem Núñezem ji oblékla do uhrančivého černého hedvábí, vymyslela pro ni celou řadu tanečních partů a na závěr ji nechala naživu. „Pro mě je Spící krasavice především příběhem o zlé víle,“ objasňuje choreografka svou vizi a dodává, že před zlem nelze zavírat oči. Zlo je tu s námi, stejně jako dobro. A je také v nás. „Nikdo není jen dobrý, každý má v sobě kousek Šeříkové víly i Carabosse…“  

Mistrovská role zlovolné sudičky, již Haydée svého času vytvořila pro legendárního tanečníka Richarda Craguna, zaujala i české diváky a je vrcholem představení. Proti zlu musíme bojovat, a sice tím, že budeme dobří, zdůraznila Márcia, když z Prahy na podzim 2021 odjížděla. To ještě netušila, jak brzy si na její slova vzpomeneme… 

„V dubnu 2022 je zase o něco jasnější, že zlo ve světě existuje,“ reaguje choreografka na nelehkou situaci dnešních dnů. „Víc než kdy jindy je tedy nezbytné, abychom mysleli pozitivně a shromažďovali v sobě energii dobra. Je to jediná cesta, jak můžeme světu ulevit a podat pomocnou ruku lidem, kteří trpí. Musíme se modlit, aby se dobré časy vrátily. Je to jako s mou postavou Carabosse: Ona nikdy nezemře, ale my musíme věřit, že dobro nakonec zvítězí.“