
Opera, Rozhovory
Říjen 2023
Alžběta Poláčková: Opera je pro mě obrovský adrenalin!
Miluje ragby, rychlé motorky a veterány. V angažmá Opery Národního divadla je neuvěřitelných 20 let. V roce 2022 Debutovala v roli Zerliny v Mozartově Donu Giovannim na jevišti Stavovského divadla. Nyní se připravuje na náročnou roli Katěriny v Šostakovičově tragické opeře Lady Macbeth Mcenského újezdu, jejíž premiéra bude 24. listopadu ve Státní opeře. Jaká byla její cesta k opernímu zpěvu? Co jí opera dala a vzala a jak se sólistka Opery ND a SO a maminka tří dětí Alžběta Poláčková připravuje na výrazné dramatické operní role, nám prozradila mezi vařením večeře a psaním domácích úkolů.
Alžběto, 20 let v angažmá v Národním divadle! Kudy vedla Tvá cesta k opeře?
Krásné číslo! Zdá se mi to jako včera, když jsem se vracela z předzpívání na roli Zerliny, trémou se mi třásla kolena a byla jsem si jistá, že se mi zpátky nikdo neozve. Zavolali mi hned, jak jsem vyšla před divadlo a je z toho 20 let!
K opeře jsem si prošlapala cestu přes všechny možné hudební styly - rock, jazz i hip hop. Poznávala jsem hudbu všeho druhu. Ale opera zvítězila. Naprosto mě pohltilo propojení zpěvu, orchestru, herectví – všechno v jeden moment, tady a teď a hlavně naživo! Je to pro mě stále obrovský adrenalin!
A byla to pro Tebe správná cesta?
Jinou jsem nezkusila, takže ano (smích). Jsem vděčná, že mohu dělat co mě baví a naplňuje. Největší radost mám, když vidím spokojené diváky odcházet z představení! Někdy mě i osloví na přímo, spontánně, a to je odměna nade vše.
Co Ti opera do Tvého života dala?
Je těžké jmenovat jen pár věcí. Ale co jsem se díky opeře a divadlu naučila, je užívat si radost ze společného díla, podporovat se navzájem, vážit si práce druhých nejen na jevišti, ale i mimo něj. Naučila jsem se disciplíně a dochvilnosti – s tou jsem někdy mívala problém (smích).
Je něco, co Ti opera naopak v životě vzala?
Určitě volné víkendy a společné večery s rodinou, to potvrdí asi každý z umělců. Na druhou stranu si to vynahradíme divadelními prázdninami, které se snažím ctít se vším všudy.
Je nějaká inscenace v Národním divadle, která pro Tebe byla opravdu něčím výjimečná, tzv. "Ti přirostla k srdci"?
Nelze jmenovat pouze jednu jedinou roli, v srdci jich mám vrytých navždy hned několik - Její pastorkyni, Káťu Kabanovou, Rusalku, Prodanou nevěstu, Mefistofela skladatele Arriga Boita, Juliettu, Výlety páně Broučkovy, Jakobína. Nejde jen o určitou roli, ale o prožitek, který role nabízí. Když se sejde dobrý tým - skvělý dirigent, režisér či režisérka a úžasní pěvci, je to čirá radost.
Jaký skladatel je Tvému srdci nejbližší? A prozradíš nám, co si pouštíš, když zrovna „nepracuješ“?
Leoš Janáček, ten je mému srdci opravdu velmi blízký. Ale srdce mám velké, tak se jich tam vejde dost! Antonín Dvořák, Bohuslav Martinů, Giacomo Puccini, Gustav Mahler, Dmitrij Šostakovič a řada dalších.
Ve volném čase ráda poslouchám jakoukoliv dobrou hudbu. Podle nálady. Často zmiňuji hip hop, ale to je jen zlomek mého playlistu. Moc ráda si pouštím Zuzanu Navarovou, Karla Plíhala, Laca Décziho, Monkey Business, MIG 21, Cypress Hill, The Fugees. Novinkami na hudební scéně mě zásobují mé děti.
Na svém repertoáru máš v posledních letech několik výrazných ženských postav, mj. Janáčkovu Jenůfu a Káťu Kabanovou, Dvořákovu Armidu, a aktuálně nastudováváš Katěrinu Izmajlovnu v Šostakovičově Lady Macbeth Mcenského újezdu. V čem jsou pro Tebe jejich osudy zajímavé?
Všechny tyto ženy spojuje tragický osud, kterému čelí. Každá po svém. Ztráta dítěte, nešťastná láska, život v pomyslném vězení, do kterého je uvrhla odsuzující společnosti. Jsou to kruté osudy, většinou se špatným koncem. Trvalo mi dlouho, než jsem se nad tyto příběhy dokázala povznést a nevztahovat je na sebe. Dnes už s emocemi umím pracovat. Vím, kdy si mohu dovolit “povolit uzdu” a upustit slzu. Když je těch slz moc, tak se nedá zpívat… Ale prožitek musí být autentický, to k opeře a k divadlu prostě patří.
První role v Národním divadle (inscenace Don Giovanni, 2002)

Role Katěriny Izmajlovny je považována za velmi náročnou. V čem ta náročnost spočívá?
Náročná je jak po pěvecké, tak po herecké stránce. Co se rozsahu týče, pěvecký part se pohybuje od hlubokých tónů až po dramatické výšky, důležitá jsou krásná pianová místa, která jsou podpořena pianem i v orchestru. Orchestrace je mnohdy velmi mohutná, můj hlas se musí přes orchestr nést i v těchto vypjatých místech. Důležité je správně rozložit síly, aby bylo z čeho brát i v závěru opery. Ke konci zazní nádherná, čistá a klidná árie, která musí být beze všech operních manýr, prostě „jen“ zazpívaná. Jen tak vynikne její síla.
Jsem uprostřed studia, snažím se všechny tyto střípky dávat dohromady a věřím, že se nám to společnými silami podaří.
Mnozí diváci se stále obávají oper 20. století, byť řada z nich je považována za klasické. Proč by se diváci měli přestat bát a přijít na Lady Macbeth Mcenského újezdu?
Já si to nemyslím. Naopak se setkávám s nadšenými reakcemi právě po zhlédnutí oper 20. století. Příběhy jsou často velmi napínavé, strhující. Svou dramatičností bych je přirovnala k dnes tak oblíbeným severským detektivkám. Káťu Kabanovou hrajeme bez přestávky a mnozí diváci v hledišti do konce ani nedutají, je tam velmi napjatá a dojemná atmosféra.
Lady Macbeth je pro mě další výzvou, a to i po herecké stránce. Doteď jsem byla vždy kladnou hrdinkou, nyní se potkávám s rolí minimálně rozporuplného charakteru. Šostakovičova hudba je geniální! Skvěle vystiženy jsou nejen jednotlivé pěvecké party, ale i orchestrální intermezza mezi jednotlivými obrazy. Pevně věřím, že se nám společnými silami podaří přichystat divákům jedinečný zážitek.
Jakou radu bys dala dnešním začínajícím zpěvačkám?
S poctivostí, pokorou a zdravým tahem na branku nejdál dojdeš.
Děkujeme za rozhovor a těšíme se na Tvé další nezapomenutelné role.

Alžbětu Poláčkovou můžete vidět v Národním divadle
v těchto operách:
Rusalka (Státní opera)
Švanda dudák (Národní divadlo)
Káťa Kabanová (Národní divadlo)
Don Giovanni (Stavovské divadlo)
Prodaná nevěsta (Národní divadlo)
Carmen (Národní divadlo)
Armida (Národní divadlo)
Libuše (Národní divadlo)
Lady Macbeth Mcenského újezdu (Státní opera) – premiéry 24. a 26. listopadu 2023
Rusalka (Národní divadlo) – premiéry 8. a 10. března 2024
Sdílet na sociálních sítích

Téma, Rozhovory, Balet
Únor 2025

Opera, Rozhovory, Téma
Únor 2025
V opeře Werther hraje prim Charlotte. Náročné role se ujala mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir
Wertherova milá ve vleku cizích přání

Opera, Rozhovory
Únor 2025
Bel canto Jessicy Pratt rozezní Státní operu
Krása tryskající z nitra. Delirio ve Státní opeře