Tulipánová horečka

O inscenaci

Mistři klamu z Amsterodamu 
aneb Nepodceňujte sílu květiny!

Vítejte v Amsterdamu, plus mínus v roce 1637: ve městě blahobytu i nebývalé bídy. Zkrátka v dokonalém rejdišti šejdířů, podvodníků i tunelářů. A Jerolimo je mezi těmihle všemi vykuky skutečný virtuóz. Ale možná i on si ukousl příliš velké sousto, když spustil know-how svého nejnovějšího byznysplánu. Jde totiž, ehm, o kytky… Vlastně o cibulky… Cibulky tulipánů…

Tulipánová horečka je současnou adaptací klasické komedie Španělský Brabant od Gerbranda Bredera (1585–1618), Shakespearova současníka a vrcholného mistra holandského zlatého věku. Hra spojuje dobovou pikareskní poetiku šejdířů s tématem tzv. první finanční bubliny, tedy machinacemi s tulipánovými cibulkami z roku 1637. A také ji dovedně špikuje všemi atributy reálného kapitalismu: tématem rychlých prachů, zpeněžováním mezilidských vztahů, výhodnými investicemi, davovým šílenstvím, politickými pletichami a všudypřítomným furiantstvím osobností veřejného života. Jerolimo totiž amsterodamským měšťanům diriguje tuhle velkou investiční kampaň z ústraní nikdy nekončícího večírku ve vykřičeném hostinci u madam Beatrice. Prokouknou (povětšinou střízliví) Amsterodamští jeho cynismus dřív, než bude pozdě? Přijdou nazpět k rozumu, než jim dojde, že si z nich někdo udělal nejen dobrý den, ale i dobrý byznys? A že to škodí duchovnímu životu? Hmm?! To sotva.

Hra ve zřetelné komediální nadsázce rozehrává téma finančních machinací, touhy po rychlém zbohatnutí a vlastně i fungování kryptoměn. Vychází z konkrétní historické události a ukazuje, že touha po astronomickém finančním zúročování, jakémsi „letadlovém byznysu“, tu byla vždy. Tulipánová horečka (či tulipánová mánie) je totiž i název pro jednu z nejstarších spekulativních bublin, která proběhla v Nizozemsku v první polovině 17. století. O tulipány, do té doby opomíjené květiny původem z Turecka, začal být díky panašování a křížení jednotlivých barevných forem najednou nebývalý zájem. Teprve ve 20. století se zjistilo, že efektní panašování tulipánových květů byla vlastně choroba virového původu…

Fotograf inscenace: Petr Neubert

Vladimir 518 o vizuálu k inscenaci

„Má hmotný svět kolem mne nastavené hodnoty dle katalogových cen, nebo si je můžu určovat já sám? Je všechno otázka nabídky a poptávky, nebo je za tím vším ještě nějaká hlubší struktura hodnot? Může mít hlava tři oči? Je tenhle sprejem načrtnutý tvar ještě vůbec hlava? Hromada mrtvých židlí mi připomíná hromadu mrtvých květin. Útržky stříbrný gaffy symbolizují horečku. Zásuvky bez šťávy. Dráty co ještě někam vedou, vedle drátů, které visí podél zdi jako zastřižená popínavá rostlina. Všechno mi to připomíná přírodu, která vzrůstá a hyne v nekonečně roztočeném kolotoči hmoty a energie.“