Konečně premiéra! Zázrak (s)tvoření

Animace do Zázraku (s)tvoření vznikaly technikou stop motion, můžete ji trochu přiblížit? 

Česky se jí říká pookénková animace, což je základní ruční animační technika, která je ve svém principu velice jednoduchá, znamená, že to, co animujeme, snímáme okénko po okénku. Vyfotíme, posuneme, vyfotíme, posuneme … a tak pořád dokola. Snímky seřazené za sebe pak vytvoří zdání pohybu. Pro Zázrak (s)tvoření jsem všechny potřebné tvary vytrhávala z bílého papíru a animovala je na černém pozadí. Složitější tvary, například zvířata, jsem skládala z více vytrhaných částí, aby byly pohyblivější. A teď si zkuste představit déšť, kdy je v záběru najednou 30 kapek, útržků papíru, které musíte všechny poposunout, abyste vyfotili jednu fázi pohybu.

Jak funguje tým Zázraku (s)tvoření? Měla jste možnost sama vstoupit do tvorby se svými nápady? 

Námět Radima Vizváryho na „papírové“ představení mi přišel zábavný, odvážný a hodně mě bavilo být u toho, i proto, že se tým výborně doplňoval. Všechno vznikalo malinko živelněji, než je u animace běžné, ale díky tomu bylo možné přizpůsobovat jednotlivé dílky do poslední chvíle, aby do sebe vše zapadlo. 

Animace je v představení doprovázena hudbou. Jak probíhala spolupráce s hudebním skladatelem? 

V prostředí divadla se nabízí přirovnání, že animace je svým způsobem také choreografie – je to pohyb, má rytmus, který hudba může zvýraznit. S Ivem Sedláčkem jsme se domlouvali, u kterých pasáží je potřeba nejprve vytvořit animaci a na ni psát hudbu, a kde budu naopak animovat na hudbu a nechám se jí vést, protože navazuje na už připravenou taneční-hereckou pasáž.