
Opera
Listopad 2022
Švanda dudák se hraje po celém divadle
Návrat Švandy dudáka na prkna Národního divadla je nejen zajímavým oživením hezké hudby, ale také dobrou vizitkou operního souboru.

Radmila Hrdinová
Novinky.cz
(…) Bizarní Weinbergerova opera je ideálním dílem pro opulentní vizuální fantazii režiséra Vladimíra Morávka, který se tentokrát nespokojil jen s jevištěm, sbory usadil i do lóží, před divadlem zinscenoval hrané poutače, rozezněl celé divadlo, když o pauze nechal v hledišti vyhrávat skutečného dudáka. (…) Národnímu divadlu patří chvála za rehabilitaci pozapomenuté Weinbergerovy opery, ať už její poslání i hudební kvalitu vnímáme s dnešním odstupem jakkoli kriticky.

Vojtěch Frank
Aktualne.cz
(…) Ve Švandovi si divák mohl prožít početné krásy díla, s nímž není tak dobře obeznámen. Dirigent zároveň nechal citlivě vystoupit hlasy pěvců, kteří to v opeře nemají lehké: orchestrální doprovod je často napsán tak, že zpěváky „přeřvává“, a pěvecké party jsou náročné, nejednou posazené do extrémních poloh a nezvyklých tónin. (…) Všichni sólisté včetně sboru předvedli co do intonace a souhry s orchestrem bezchybné výkony. (…) Uvedení dlouho přehlíženého díla, jež se snaží vytvořit jakousi utopii lidové zábavy, na hlavní pražské operní scéně má potenciál přispět ke znovuobjevení Jaromíra Weinbergera: autora, který by neměl zůstat zapomenut.

Josef Kratochvíl
Operaplus.cz
Návrat Švandy dudáka na prkna Národního divadla je nejen zajímavým oživením hezké hudby, ale také dobrou vizitkou operního souboru. (…)

Petr Veber
Klasikaplus.cz
(…) Inscenace je povýšena Vladimírem Morávkem za využití prvků hravosti i nenápadné parodie k představení, jehož kouzlu současný divák nakonec překvapeně docela rád podlehne. (…)

Josef Herman
Divadelní noviny
(…) V kontextech je Morávek samozřejmě rafinovaný a jevištní tvar je nakonec z rodu jeho Sto roků kobry a dalších projektů. Popisnější metoda ve Švandovi dudákovi zřejmě vychází ze sympatického respektu Morávka k opeře (dá se najít i v jeho předchozích operních inscenacích) a možná bývalý bořitel chrámů více než dříve odkrývá svou křehkou lyrickou duši. (…) Ale hlavně: inscenátoři cíleně tvořili rodinné představení, tolik potřebné pro Operu Národního divadla – tedy naplnili správně definované téma, dali inscenaci důvod, proč má právě teď existovat v Národním divadle
Sdílet na sociálních sítích