Září 2022

Kouzelný cirkus – pocta inscenaci

Laterna magika se loučí s inscenací Kouzelný cirkus v její fyzické podobě. K poctě inscenace, která letos dosáhla 45 let nepřetržitého uvádění a 6 500 repríz, vznikla výstava na náměstí Václava Havla a navíc jsme zde pro čtenáře shrnuli nejen fakta, ale vydali jsme se prozkoumat všechny souvislosti a příčiny fenomenálního úspěchu Kouzelného cirkusu. Vydejte se s námi po stopách legendy! Proč je u nás cirkus tak populární? Proč si tvůrci vybrali pro inscenaci právě manéž a šapitó? Odkud se vzaly postavy klaunů, Venuše a Svůdce? Kolik to celé vlastně stálo? Jaký člověk byl režisér Evald Schorm? A jak souvisí Kouzelný cirkus s prvními inscenacemi Laterny magiky? Máme pro vás připravené také bohaté fotogalerie se snímky z inscenace i zákulisí, plakáty i interní materiály, které jinde neuvidíte. Vítejte v naší virtuální výstavě:

Abychom docenili, jak významná byla inscenace Kouzelný cirkus pro Laternu magiku, začínáme od lesa a od Adama, respektive od Alfréda (Radoka) a Josefa (Svobody). Kouzelný cirkus je vrcholem tvůrčích principů, které Laterna magika rozvíjela od svého založení:

Kapitola první

V čem spočíval význam Alfréda Radoka u vzniku Laterny magiky a v čem je nadčasový?

Dozvíte se v kapitole „Kolumbovo vejce Laterny magiky“ – Alfréd Radok.

Kapitola druhá

Laterna magika by ovšem nebyla bez Josefa Svobody – a Kouzelný cirkus také ne. Čím nás dodnes slavný scénograf inspiruje?

Čtěte v kapitole „Kolumbovo vejce Laterny magiky“ – Josef Svoboda.

Kapitola třetí

Kdo všechno se na inscenaci podílel, kolik scenáristů, režisérů, choreografů? A kolik to celé vlastně stálo?

Nejen to se dozvíte v kapitole Kouzelný cirkus v číslech a jménech a najdete zde i raritní materiály a fotografie z natáčení.

Kapitola čtvrtá

V Kouzelném cirkuse se divák skutečně ocitá v jiném světě. Je to velké kouzlo scénografie – i velká jevištní metafora.

A proto je Kouzelný cirkus tak nadčasovou inscenací. Možná nese stále pečeť tvorby Alfréda Radoka, co myslíte? Další zajímavosti a fotografie na vás čekají v kapitole Divák v manéži i uprostřed filmu.

Kapitola pátá

Víte, co je to poetismus? A že Kouzelný cirkus s ním opravdu hodně společného?

Přesvědčte se o tom v kapitole Na perutích poetismu. Průvodci vám budou i naši slavní básníci.

Kapitola šestá

Cirkus odnepaměti fascinoval spisovatele i výtvarníky. Znáte některé slavné obrazy s cirkusovou tematikou? Co třeba klauny Františka Tichého?

Ano, i ve výtvarném umění najdeme kořeny úspěchu Kouzelného cirkusu. Ukážeme vám to v kapitole Za vůní manéže i do oblak.

Kapitola sedmá

Určitě není náhoda, že je u nás nový cirkus tak populární. Víte, že naši básníci už před sto lety předpověděli, že se stane hodnotným divadelním žánrem?

Je cirkus věčný? A proč jsou klauni v Kouzelném cirkusu atypickými klauny? Dozvíte se v další kapitole: Od poetismu k novému i Kouzelnému cirkusu.

Kapitola osmá

Kdo přišel s nápadem vytvořit inscenaci, kde jsou hlavní postavy symbolické, téměř pohádkové bytosti a proč šlo o trefu do černého?

Klauni, Svůdce a Venuše – co se skrývá za jejich maskami? A proč je Evald Schorm nástupcem Alfréda Radoka? Čtěte dál: Klauni, Venuše a Svůdce: symboly namísto rolí.

Kapitola devátá

Evald Schorm byl režisér, který tanečníkům Laterny magiky nabídl nový způsob práce a hraní. Jak na něj vzpomínali a jak hlubokou stopu v Laterně zanechal svými dalšími inscenacemi?

O legendě české režie v kapitole Evald Schorm: režisér, který nabízel.

Kapitola desátá

Výtvarník Zdenek Seydl vytvořil výpravu k inscenaci, s výjimkou Loutkohry, která je dílem Jana Švankmajera. Seydl Kouzelný cirkus přežil o pouhý rok, ale stejně se můžete inspirovat jeho slovy z doby, kdy inscenace vznikala.

Přečtěte si unikátní rozhovor v kapitole Kouzlo masek: Zdenek Seydl.

Kapitola jedenáctá

Kdo by neznal ústřední melodii Kouzelného cirkusu, hranou dojemně na křídlovku? Hudbu a hudební dramaturgii inscenace měl na starosti Oldřich František Korte.

I s ním jsme objevili exkluzivní rozhovor, ve kterém popisuje nejen práci na inscenaci. Ponořte se s námi do vzpomínek skladatele v kapitole Radost zakletá v hudbě: Oldřich F. Korte.