Hana Strejčková: Jak se zrodil fenomén BatoLaterna 

BatoLaterna se rychle zařadila mezi divácky velmi oblíbené tituly. Svědčí o tom především obrovský zájem a okamžitě vyprodané vstupenky na půl roku dopředu. A to byla navýšena kapacita i počet repríz! Dosud se jich odehrálo sedmdesát, z toho dvě na festivalu v Drážďanech, kde byla BatoLaterna ozdobou International Mime Festival Dresden 2022. A hned v dubnu ji čekají čtyři uvedení v Norsku, kam byla vybrána do reprezentativní kulturní série „Meet Prague“.    

Autorský projekt pro tři interprety – konkrétně pro baletku, tanečníka a akrobata – tematicky pracuje s cyklickým časem, s rokem i dnem, se střídáním čtyř ročních období a denních fází znázorněných rituály. Vychází z každodenních činností, které rozvíjejí fantazii. Komunikuje pohybovými akcemi, konkrétně klasickým tancem a akrobacií, a využívá běžně dostupné, ale i originální objekty, všechny shodně odvozené od zcela všedních věcí. Na inscenaci jsme se ptali režisérky a choreografky Hany Strejčkové. 

Jak se zrodil fenomén BatoLaterna? 
Nabídka vytvořit divadelní inscenaci na Novou scénu s cílem zaujmout miminka a batolata přišla od Radima Vizváryho. A pak díky podpoře Mecenášského klubu ND, naprosté svobodě od vedení Laterny magiky a za spolupráce s vnímavým týmem vznikla BatoLaterna.  

V čem je tedy BatoLaterna svá, originální, specifická?  
BatoLaterna je divadlo. Využívá psychických i fyzických podnětů, nabízí komplexní zapojení všech smyslů, a tím posiluje první kontakty s divadlem a obecně s uměním. Vybízí k sociální interakci, zkušenosti na základě doteku, podporuje jemnou i hrubou motoriku, průpravu koordinace a rozlišovací schopnosti. Malý divák se učí nápodobou, trénuje postřeh, hledá podobnosti. Pečlivým pozorováním projevuje snahu o porozumění, u starších dětí se formuje narativní přemýšlení.  

Jakou roli zde hraje rodič kromě „dozoru“ nebo diváka?  
Rodič je zde ideálně citlivým průvodcem pro své dítě s ohledem na jeho potřeby a s respektem k ostatním a vůči uměleckému dílu. Tím myslím, že dokáže vycítit, jak si dítě zvyká na nový prostor, na okolní publikum a na vše, co se odehrává před ním a okolo něj. Samozřejmě, BatoLaterna je mnohovrstevnaté divadlo s propustnými hranicemi a postupně se mění v hernu, ale primárně vstupuje rodič s dítětem na představení do Národního divadla.  

Scénografii na první pohled tvoří ohromné i malinké objekty. Byly takové kontrasty záměrem?  
Ano, jde záměrně o mnoho protikladů, aby dětskému vnímání neuniklo jedno ani druhé. Například, dlouhá a objemná „noha či loď“, na níž rostou „stromy“, nebo také „lízátka a balónky“ svádí ke zdolávání a přelézání. Noha je jen jedna, zato tvarově různorodých káč se v představení roztočí okolo dvaceti. Také je jen jeden „meloun“, ale z něj se na plochu vysype okolo stovky balónků. Nejdelší na scéně, ač se tak může na první pohled zdát, není „noha“, ale rafinovaně srolované provázky uvnitř „dortu či stromu“. Tanečníci je dokážou natáhnout až do délky čtyř metrů, aby pod nimi mohli s dětmi podlézat a vytvářet z nich cestičky a vlnky. Patrně nejtěžším objektem, se kterým se na scéně manipuluje, je „donut alias kobliha nebo píchlá pneumatika“, neboť je celý vycpaný molitanem, aby byl měkoučký a příjemný k poležení. Zato kačenky z mikroplyše jsou váhově přesně pro batole.  

A co jste patrně o týmu BatoLaterny ještě nevěděli? 
Hana Strejčková vedle toho, že je profesionální umělkyní, je jednou z celkem dvaceti osobností a odborníků, kteří získali historicky první a dosud jediné ocenění laktačních poradkyň a dlouholetých podporovatelů kojení v ČR. Cenu zastřešuje Laktační liga ČR, Baby Friendly Initiave ČR, WHO/UNICEF a předávala se v roce 2018 u příležitosti 20. výročí založení Laktační ligy v České republice. 

Akrobat Matěj Petrák se ve volných chvílích věnuje bojovým sportům, poprvé držel miminko a batole právě během zkoušení BatoLaterny.  

Tanečník David Stránský si moc užívá otcovství se třemi syny. Ten nejmladší si BatoLaternu zamiloval.  

Pavlíně Červíčkové, dlouholeté pedagožce tance, přinesla BatoLaterna možnost využít a aplikovat originální metodické principy a postupy v průběhu vlastní praxe s předškolními dětmi.