Balet Národního divadla vstoupil do sezony 2025/26 s plnou energií a jasnou dramaturgickou vizí, kterou představil nejen tuzemským divákům, ale i zahraničnímu publiku. Po české premiéře Neumeierova díla Liliom soubor během několika týdnů vystoupil na dvou významných evropských scénách. Tento rychlý sled událostí – moderní triptych ve Varšavě a dramatický balet v Turíně – ukázal soubor jako těleso, které se nebojí změny, stylových kontrastů ani vysokých nároků.
Varšava 2025
První mezinárodní zastávkou bylo Velké divadlo ve Varšavě (Teatr Wielki – Opera Narodowa), kam se Balet ND vrátil téměř po padesáti letech (19. listopadu 2025). Naposledy zde hostoval 29. května 1978. Turné tehdy zahrnovalo také dvě vystoupení v Lodži: 26. 5. Romeo a Julie a 27. 5. komponovaný večer (mj. Lašské tance, Taras Bulba).
Odstup téměř půl století se však rozplynul v okamžiku uvedení VIBRATIONS – triptychu, který propojuje tři výrazné choreografické styly. Působil svěže, aktuálně a přesně reagoval na moderní estetické tendence. Goeckeho Fly Paper Bird s „chvějivou“ fyzičností přivedl na scénu napětí i jemnost Mahlerovy hudby; van Manen ve Frank Bridge Variations opět potvrdil, proč je považován za mistra čisté formy, minimalismu v silné propojenosti s hudbou; choreografie Bill Sharon Eyal a Gaie Behara pak uzavřela večer hypnotickou skupinovou energií, jejíž účinek je těžké popsat, a ještě těžší zapomenout.
Balet ND byl polským publikem náležitě odměněn aplausem vestoje.

Frank Bridge Variations, foto Serghei Gherciu

Turín 2025
Jen o několik týdnů později (2. – 12. 12. 2025) zamířil soubor do Teatro Regio v Turíně — scény, která patří mezi klíčové evropské operní domy. Balet ND se na toto místo opakovaně vrací, v roce 1992 se představil s baletem Sylvie, v roce 2004 s komponovaným představením Jiřího Kyliána (Stamping Ground, Návrat do neznámé země, Sinfonietta) a v roce 2023 s klasickým baletem Márcii Haydée Spící krasavice.
Historicky počtvrté zde uvedl jeden z nejvýznamnějších dramatických baletů dvacátého století, Romea a Julii. Crankovo dílo vyžaduje nejen technickou vyspělost, ale i hluboké psychologické vyjádření. Už první ze série deseti představení, v nichž se postupně představila čtyři hlavní obsazení Alina Nanu a Paul Irmatov, Aya Okumura a Federico Ievoli, Haruka Iguchi a Patrik Holeček, Nina Fernandes a Erivan Garioli, se setkala s bouřlivými reakcemi italského publika. Zážitek umocnil skvělý výkon Orchestru Teatro Regio řízeného Václavem Zahradníkem.
Obě zahraniční cesty – každá zakotvená v jiném světonázoru taneční tradice – měly za cíl představit Balet ND jako soubor, který se suverénně pohybuje mezi současností a tradicí. Varšava potvrdila otevřenost vůči novým choreografickým impulzům, Turín úctu k tradici velkých dramatických děl. Balet ND se neprofiluje jen jako reprezentant domácí baletní tradice, ale chce být také aktivní partner evropských scén, který se neleká rozdílných stylových prostředí a neváhá se představit v náročném repertoáru i před publikem zvyklým na nejvyšší evropský standard.

Balet ND v Turíně, foto Marco Chiodi

Sdílet na sociálních sítích



