Matěj Šust, Arnheiður Eiríksdóttir a Miroslava Pešíková laureáty Ceny Thálie

Při slavnostním 30. ročníku Ceny Thálie byli oceněni také umělci Národního divadla. První sólista Baletu Matěj Šust byl oceněn za ztvárnění Prince v baletu Popelka, mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir pak za Oktaviana v opeře Růžový kavalír. Emeritní sólistka Baletu ND Miroslava Pešíková pak získala cenu za celoživotní mistrovství v kategorii baletu. 

Gratulujeme! 

MATĚJ ŠUST za roli Prince v inscenaci Popelka

Matěj Šust je již delší dobu nepřehlédnutelnou, výraznou osobností Baletu Národního divadla a svým skvělým technickým i osobitým výrazovým projevem zaujal a přesvědčil i v současné inscenaci Popelky. Princ Matěje Šusta je sympaťák, klukovsky bezprostřední, sršící energií. A přitom je elegantní v pohybu, jak se na prince sluší. Technicky náročné prvky tančí s lehkostí, přidává humor i jemnou nadsázku. V náročných duetech je partnerce spolehlivou oporou.

ARNHEIÐUR EIRÍKSDÓTTIR za roli Oktaviana v inscenaci Růžový kavalír

V každém hlasovém oboru je několik rolí, které kladou na interpreta mimořádné nároky. Pro mladou mezzosopranistku je takovou úlohou nepochybně Oktavian v opeře Richarda Strausse Der Rosenkavalier. Mimořádnost této postavy spočívá nejen v pěvecké náročnosti, v jejím rozsahu (a to jak ve smyslu tónového rozpětí od altové polohy až k sopránovým výškám, tak i délky), ale i ve skutečnosti, že se jedná o roli tzv. kalhotkovou, kdy pěvkyně představuje na jevišti mladého muže. Arnheiður Eiríksdóttir zvládla všechny aspekty Straussova Oktaviana na vysoké úrovni, její výkon by mohl být ozdobou kteréhokoliv předního světového operního domu.

MIROSLAVA PEŠÍKOVÁ: Pražská rodačka spojila celou svou uměleckou kariéru s Národním divadlem, kde byla osmadvacet let sólistkou Baletu. Hned po absolutoriu (1966) nastoupila angažmá jako členka baletního sboru Národního divadla, od roku 1971 se stala sólistkou a v Národním divadle působila do roku 1997 (přičemž od roku 1990 nebyla obsazována), absolvovala několik zahraničních stáží.

Technická jistota, čistá forma a atraktivní jevištní vzhled jí umožnily ztvárnit řadu stěžejních rolí – nejen tradičního repertoáru. Její taneční profil zahrnul také postavy lyricko-dramatické, díky přesnému mimickému projevu, uměřenému, sdělnému a distingovanému hereckému výrazu byla obsazována i do postav kontrastních, stala se častou interpretkou záporných charakterů. V soupisu repertoáru Národního divadla je pod jejím jménem zaznamenáno 47 baletních titulů.

Tančila stěžejní role tradičního repertoáru, např. Svanildu v Coppélii, Mášenku v Louskáčkovi, Odettu-Odilii v Labutím jezeře, titulní roli v Giselle a Kitri v Donu Quijotovi. Blízké jí byly i lyricko-dramatické postavy: Signorina Gioventù, Julie v Romeovi a Julii, Eva ve Stvoření světa, Aegina ve Spartakovi; vrcholný výkon podala jako Lisetta v Marné opatrnosti L. Hertela v choreografické verzi Alicie Alonso. Vynikala v interpretaci záporných charakterů: Runa v Radúzovi a Mahuleně, Zarema v Bachčisarajské fontáně, Paní Měděné hory v Kamenném kvítku, Lady Macbeth v Macbethovi, Carevna v Ptákovi Ohnivákovi.

Za svůj výkon při hostování v Národním divadle Brno v opeře Salome byl oceněn také náš sólista Jaroslav Březina. I jemu ze srdce gratulujeme!