Maškarní ples (Un ballo in maschera)

O inscenaci

Sbor a Orchestr Národního divadla
Balet Opery Národního divadla

Pro své opery nacházel Verdi často předlohy v dílech vynikajících spisovatelů a dramatiků, jakými byli kupříkladu Shakespeare, Schiller, Hugo nebo Eugène Scribe, jeden z nejúspěšnějších dramatiků 19. století. Pro Verdiho napsal libreto Sicilských nešpor a roku 1857 se jeho původní text k Auberově opeře Gustave III, ou Le bal masqué stal podkladem pro italské libreto Antonia Sommy k Verdiho královskému dramatu, které vešlo do dějin pod názvem Maškarní ples. Okolnosti vzniku a uvedení opery Maškarní ples (Un ballo in maschera) byly poznamenány politickými událostmi a následnými cenzurními zásahy, kvůli nimž se musel měnit nejen původní název Gustav III., ale také jména postav, dějiště a doba děje. Ze švédského krále, milovníka divadla Gustava, se stal anglický guvernér v americkém Bostonu atd. V tomto znění byla opera poprvé uvedena 17. února 1859 v římském Teatro Apollo. V Praze opera zazněla poprvé 14. srpna 1866 v německém překladu ve Stavovském divadle, v českém překladu pak byla poprvé hrána 30. června 1869 v Novoměstském divadle souborem Prozatímního divadla, z jehož repertoáru byl Maškarní ples v červnu 1884 převzat do Národního divadla.

Nejnovější inscenaci nastudoval hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, který svůj temperament a cit pro Verdiho dílo projevil mj. při nedávných nastudováních jeho oper Simon Boccanegra a Don Carlo v Národním divadle a Státní opeře. Režisér Dominik Beneš, který se v Národním divadle představil inscenacemi oper Slavík a Jolanta, si ke spolupráci přizval divadelního výtvarníka Marka Cpina.