Její pastorkyňa

O inscenaci

Sbor Národního divadla
Orchestr Národního divadla
Balet Opery Národního divadla

Velmi dlouhá a komplikovaná cesta zrodu této opery byla nakonec korunována obrovským úspěchem na domácích i zahraničních scénách. Právě Její pastorkyňa udělala ze svého tvůrce světově uznávaného operního dramatika. Janáček se smyslem pro zemitou dramatičnost i s velkým soucitem vykreslil lidské vztahy utvářené prostředím drsného světa uzavřené vesnické komunity, kde člověk žije na očích druhým. To zasahuje do života dívky Jenůfy a především řídí jednání její nevlastní matky Kostelničky, která se za každou cenu snaží udržet si pověst ctnostné ženy a respekt celé vesnice. Činí tak paradoxně tajnou vraždou Jenůfina nemanželského dítěte.

Leoše Janáčka hluboce oslovilo stejnojmenné realistické činoherní drama české spisovatelky Gabriely Preissové, které bylo uvedeno bez valného úspěchu v roce 1890. Skladatelovu úmyslu námět zhudebnit se zpočátku autorka bránila, nicméně o pět let později Janáček přece jen hru upravil do podoby libreta. Zvláštností je, že zachoval prozaickou formu, čímž se stal jedním z průkopníků opery zpívané v próze, nikoli ve verších. Práci na opeře dokončil skladatel až na počátku roku 1903. Národní divadlo v Praze operu kvůli osobním rozepřím tehdejšího šéfdirigenta Kovařovice s Janáčkem odmítlo. Byla tedy nastudována v Brně a její světová premiéra se uskutečnila 21. ledna 1904 v Divadle na Veveří, kde sklidila velký úspěch. V Národním divadle byla poprvé uvedena až o 12 let později. Poté byla nastudována ve Vídni (1918) a dalších metropolích. Americká premiéra v Metropolitní opeře v New Yorku proběhla v prosinci 1924, kdy byla představena s německým textem Maxe Broda. Dnes patří Její pastorkyňa k repertoáru mnoha světových operních scén.

Fotografové inscenace: František Ortmann a Hana Smejkalová