Laterna magika přiváží do Avignonu Havla bez slov

Václav Havel by letos oslavil významné životní jubileum. I proto se umělecký šéf Laterny magiky při tvorbě dramaturgického plánu zaměřil na jeho dílo a připomněl téměř zapomenuté Perpetuum mobile, které pojednává o životě politického vězně. Pro mnohé může být překvapením, že tento dramatik, mimo jiné autor eseje Slovo o slovu, napsal libreto i pro divadelní žánr, v němž žádná slova nefigurují. Radim Vizváry k režii dosud téměř neinscenované předlohy přizval Petra Boháče, který má s tématem totalitarismu na jevišti bohaté zkušenosti – například i z inscenace The Last of the Soviets, jež minulý rok na mezinárodním divadelním festivalu v Avignonu sklidila skvělé recenze. A právě letos se v tomto francouzském městě představí inscenace Perpetuum Havel, konkrétně v avignonském divadle La Manufacture.

Od Perpetuum mobile k Perpetuum Havel

Disident a pozdější prezident napsal na jaře 1989 ve věznici na Pankráci text, ve kterém sdílí svou zkušenost s životem trestance. Absurdní fraška sledující sedm dnů politického vězně dostala název Perpetuum mobile. V archivech toto libreto objevila teoretička nonverbálního divadla a pedagožka Ladislava Petišková, která v roce 2014 představila kontext vzniku jediné Havlovy předlohy pro pantomimické divadlo. V článku pro Taneční zónu připomíná, že se dochovaly dvě varianty textu obsažené v dopisech Olze Havlové z pankrácké věznice, přičemž první verze byla původně zabavena. Podle Petiškové už samotný text obsahuje řadu poznámek jasného režijního charakteru a je v něm patrná přesná vize provedení na scéně. „Havlova umělecká představa pantomimy pracuje s kombinací cirkusové artistiky a němého mimického herectví, nutného k postižení vnitřního života postavy,“ napsala.

Petišková zároveň upozornila, že libreto vzniklo na objednávku herečky a klaunky Lenky Machoninové pro jejího životního partnera, švýcarského mima Alberta Folettiho. Ten začal inscenaci připravovat ještě před 17. listopadem pod vedením režiséra Karla Makonje, projekt ale nakonec ustoupil jiným pracovním závazkům. Foletti se k textu vrátil až v prosinci 1991 a pod názvem Pan A. (7 dní ve vězení) jej v premiéře uvedl 4. března 1992 ve Švýcarsku. Jak ale Petišková připomíná, v záplavě tehdejších politických změn zůstalo toto drobné, ale výjimečné dílo téměř bez pozornosti tuzemské veřejnosti. „V souhrnných vydáních her Václava Havla není pantomimické libreto uvedeno. Péčí archivářů Knihovny Václava Havla, kteří mi dvě varianty textu zpřístupnili, mohlo být toto dílo znovu uvedeno v život,“ uzavírá Ladislava Petišková, která v roce 2014 doporučila text k absolventským zkouškám na Katedře nonverbálního divadla HAMU, kde jej pod režijním a pedagogickým vedením Radima Vizváryho nastudoval Vojtěch Svoboda.

Letos by Václavu Havlovi bylo devadesát let. Je otázkou, jestli by byl ze současné podoby geopolitiky překvapen, či zda by podobný, přinejmenším napjatý vývoj očekával. Podle lidskoprávních organizací, jako jsou Amnesty International či Human Rights Watch, bylo v roce 2025 na území Evropy evidováno několik tisíc politických vězňů. Není překvapivé, že se jedná především o východní část kontinentu. Jejich počet v posledních letech výrazně narůstá. Havlův text tedy rozhodně není tématem minulosti, naopak je navýsost aktuálním. I proto se režisér Petr Boháč spolu s performerem Romanem Zotovem-Mikshinem rozhodli inspirovat nejen samotným Perpetuum mobile, ale také svědectvími současných politických vězňů a vězeňkyň svědomí, mezi které patří například Palina Šarenda-Panasjuk z Běloruska. Dále tvůrci čerpali i z výtvarných instalací a vyprávění čínského disidenta a umělce Aj Wej-weje nebo ze slov pronesených ruskými politickými vězni v soudních síních. Vzniká tak inscenace, která Havlův text zasazuje do současného kontextu – i proto nese upravený název Perpetuum Havel.

Avignonský festival

Divadelní festival v Avignonu je jednou z nejvýznamnějších a nejstarších mezinárodních přehlídek moderního divadla na světě a každé léto proměňuje město v rozsáhlou scénu. Jeho součástí je i tzv. Festival Off Avignon; otevřená platforma stovek souborů z celého světa, která vznikla jako alternativní, původně nekurátorovaný prostor mimo hlavní festivalový výběr. V jeho rámci však fungují i vybrané scény s vlastním dramaturgickým profilem – mezi ně patří právě i divadlo La Manufacture, kde Laterna magika uvede inscenaci Perpetuum Havel ve vybraných dnech od 4. do 20. července. Jde mimochodem o první premiéru, kterou La Manufacture do svého programu zařadila a poctila tak inscenační tým Laterny magiky mimořádnou důvěrou.

Představení v Avignonu zároveň otevírá inscenaci potenciální prostor pro další zahraniční hostování, protože festival každoročně přitahuje producenty, dramaturgy i další zástupce divadel z celého světa.
Česká premiéra inscenace proběhne 10. září 2026 v pražském Paláci Akropolis.

Foto: Petr Lebeda