Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Zásnuby ve snu
Opera
Národní divadlo moravskoslezské

Zásnuby ve snu

Hans Krása
Státní opera
Musica non grata

Z důvodu technického vylepšování prodejního systému Colosseum dojde v neděli 4. 12. 2022 od 22:00 k odstávce, a tedy nefunkčnosti webového prodeje. Předpokládaný čas odstávky bude cca 8 hodin. Omlouváme se za případné komplikace a děkujeme za pochopení.

Základní informace

Kde hrajeme

Státní opera

Soubor

Národní divadlo moravskoslezské (Ostrava)

Přibližná délka představení

2 hodiny 6 minut, 1 přestávka 20 minut

O projektu Musica non grata

Projekt Musica non grata oživuje umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. Mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa, iniciovaný a organizovaný Národním divadlem a finančně podporovaný Velvyslanectvím SRN.
Více o projektu na stránkách musicanongrata.cz.

Projekt vznikl v koprodukci Národního divadla a Národního divadla moravskoslezského v Ostravě v rámci projektu Musica non grata.

Účinkující

  • 2022-2023

O inscenaci

Práce na opeře Zásnuby ve snu (Verlobung im Traum) na motivy Dostojevského povídky Strýčkův sen spadá do Krásova šťastného životního období. Po krátkém pobytu v Berlíně se skoro třicetiletý skladatel vrátil ke svému oblíbenému životu v Praze a vstřebával veškeré intelektuální vyžití, které mu česká metropole nabízela. Jeho oblíbenou destinací bylo proslulé Café Arco v Hybernské ulici, kde se ke společnému dialogu setkávali čeští umělci Emil Filla, Bohumil Kubišta nebo Antonín Procházka s německy mluvící uměleckou scénou zastoupenou Franzem Werfelem či Egonem Erwinem Kischem. Častými hosty byli také Franz Kafka a Milena Jesenská, se kterými se Krása přátelil. Jeho jméno dokonce figuruje v Kafkových Dopisech Mileně.

Vznik opery se datuje do let 1928 až 1930. Autory libreta byli dva Rudolfové: šéfredaktor Prager Tagblatt Rudolf (Rudi) Thomas a básník Rudolf Fuchs. Krása začal komponovat ihned po dokončení finálních úprav textu, pravděpodobně v létě 1928. Pracoval velmi intenzivně, a tak již na podzim prezentoval některé části opery v rámci privátního představení. Zúčastnil se ho tehdy i Viktor Ullmann, který se o svůj zážitek podělil se čtenáři deníku Bohemia: „Není žádný profesionál. Jeho hudba se děje bezpracně jakoby mezi šachem a matem. Ale co vzniká, je dílo náměsíčné jistoty. […] Krásova rozpracovaná opera podle Dostojevského novely Strýčkův sen slibuje hudbu silné podstaty, pokud nežádáte od gazely silácké kousky slona. Zvlášť půvabné jsou mezi úryvky, které jsem mohl poznat, nenuceně a s jistotou formovaný kvintet z prvního dějství s jeho jemnou melodikou, a šťastná myšlenkou ansámblu, spojeného s árií ‚Casta diva‘ z Belliniho Normy.” V září 1930 bylo v časopisu Der Auftakt oznámeno dokončení díla, ještě pod názvem Feďa.

Děj opery začíná kolem roku 1850 ve městě Mordasov. Místní archivář vzpomíná na návštěvu jistého Fjodora Dostojevského, novelisty, který chtěl slyšet dávný příběh o krásné Zině, nešťastném Feďovi, zrádném Pavlovi, podivném knížeti a Zinině matce Marje Alexandrovně, jejíž intriky zamotaly Zině život. Ale archivář je zde přece proto, aby příběhy pouze zaznamenával, a nikoliv hodnotil. A tak jen vypráví a nechává na posluchačích, aby sami soudili dle svého uvážení.

Hudba opery je nesmírně zajímavá, jen velmi těžko popsatelná slovy, přesto se pokusme: zvukomalebné plochy, do kterých náhle vstupují klenuté melodie, fascinující, dynamické ansámblové scény, výstřelky typu citace Belliniho slavné árie Casta Diva, a především dokonalé souznění hudby s dramatickou zápletkou. Celá opera pak končí neokázale, prostou melodií připomínající ruskou píseň, s nádherným závěrem plným hlubokého lidství a naděje. Výstižný je komentář samotného autora, který byl otištěn v programu představení: „Když říkám, že vycházím ze Schönberga, rád bych tím zdůraznil, že se snažím ve svých skladbách vyhnout bohužel tak oblíbenému psaní pro psaní a se vší odpovědností prohlašuji, že každý takt, každý recitativ, ba každá nota musí být nutně propojeny s celkem.“

Premiéra se nakonec uskutečnila 18. května 1933 v rámci Maifestspiele pod dirigentským vedením George Szélla, v režii Renata Morda. Reprízu ze dne 9. června 1933 odvysílal v přímém přenosu Československý rozhlas. Opera byla přijata obecenstvem i větší částí kritiky nadmíru kladně, a dokonce si odnesla Československou státní cenu. Osobnosti Max Brod v Prager Tagblatt, Erich Steinhard v Der Auftakt či Hans Heinz Stuckenschmidt v Berliner Zeitung naopak nešetřili ve svých recenzích chválou a nadšením. Kritik pod značkou V. T. z českého listu Národní osvobození napsal:: „Tuto vděčnou dramatickou látku zhudebnil H. Krása s překvapující zralostí a působivostí. Jeho myšlenky mají silný osobitý výraz a výstižně charakterizují jednotlivé postavy i reliéfně přiléhají k ději. Mládí vybíjí se tu především v harmonických drobnostech, rytmickém i zvukovém elánu a nekompromisnosti s volbou prostředků; ale dílu nelze upřít vnitřní poctivost a bezprostřední účinnost.“

Po skončení druhé světové války se dlouho předpokládalo, že se notový materiál k opeře ztratil. Jednoho dne však nalezl izraelský dirigent Israel Yinon ve vídeňském archivu foliant (velký svazek) označený popisem „majetek Německého divadelního spolku v Praze“, ve kterém se jako zázrakem nacházela i partitura Verlobung im Traum včetně dirigentských poznámek George Szélla. Na základě tohoto objevu byla opera v roce 1994 nově inscenována ve spolupráci Státní opery a Národního divadla v Mannheimu. Obnovená premiéra se uskutečnila 27. března 1994 ve Státní opeře (tehdy Státní opeře Praha) v nastudování režiséra Karla Drgáče.

Foto a video galerie

Sdílet na sociálních sítích

Praktické informace

Kde si koupit vstupenky

Národní divadlo prodává vstupenky až na šest měsíců dopředu. Od 1. prosince od 9 hodin je možné zakoupit vstupenky na představení Činohry, Baletu, Opery a Laterny magiky konaná do konce května 2023.

Při koupi online je možné získat e-vstupenku. Papírové vstupenky si můžete vyzvednout v pokladnách Národního divadla.

Co si vzít na sebe?

Divák by měl svým zevnějškem a chováním respektovat společenské zvyklosti při návštěvě divadelního představení.

Parkování u Státní opery

Při návštěvě Státní opery můžete sjet ulicí Wilsonova z levého pruhu těsně před budovou do nadzemních garáží Parking Centrum, cena za parkování činí 40 Kč za hodinu.

Občerstvení ve Státní opeře

Vyhněte se frontě a rezervujte si občerstvení na přestávku. 
Rezervujte si občerstvení po příchodu do divadla na baru, který vám nejvíce vyhovuje. Objednávka na vás bude čekat s vaší jmenovkou. Platit můžete hotově nebo kartou.

Nápojový lístek (PDF, 70 kB)