Kaprálová

Musica non grata, mezinárodní kulturní projekt Národního divadla a Velvyslanectví SRN v Praze, představuje sérii online koncertů českých a německých skladatelů, které nacistická ideologie zařadila na seznam „zvrhlé hudby“.  

Kaprálová napsala Vojenskou Symfonietu op. 11 jako absolventskou práci v roce 1937 a věnovala ji československému prezidentovi Edvardovi Benešovi. Toto dílo poprvé uvedla Česká filharmonie pod taktovkou samotné skladatelky, a to na koncertě pořádaném Ženskou národní radou v Praze v Paláci Lucerna dne 26. listopadu 1937. Díky velkému úspěchu zahájila Kaprálová  tímto dílem i festival ISCM v Londýně (1938), kdy vedla orchestr BBC.

O premiéře Vojenské symfoniety se můžeme dozvědět více díky dochovalé korespondece V. Kaprálové vydané pod názvem Dopisy domů: korespondence rodičům z let 1935–1940. Toronto: THE KAPRALOVA SOCIETY, ©2015:

Dopisy č. 66 a 72

Tak už sedím ve svém bejváčku (vedle mě Dezik – pes), celá utrmácená a ráda, že už to mám za sebou. Ten koncert ani né, ten by se mohl opakovat, ale tu cestu, běhání s tím, hádání se s pí. Plamínkovou, etc. Nezapomeňte mně posílat všechny kritiky, zvláště německé. Do pana presidenta jsem stále zamilovaná a zároveň zoufalá, že ho tak honem asi nebudu vidět. Abych tedy Vám, hlavně tatovi napsala, jak to s ním bylo, tedy opakuji: Když mě tam sluha za ním uvedl, měla ho v práci nějaká tajemnice Žen. rady a otravovala ho dlouhým povidáním o programu letošního roku nebo něco pod. Když skončila, vzala mě Plamínková za rameno a povídá: „Tak a zde Vám představuji, pane presidente, tu naší skladatelku a dirigentku.” Pan president se uklonil a já mu povidám: „Pane presidente, nevím, co bych já Vám řekla, než snad to, že jsem dnes v sedmém nebi.“ číst dále

Program:
Vojenská symfonieta, opus 11