Hommage à Smetana, Kovařovic, Ostrčil

Program:

Bedřich Smetana: Pražský karneval
Otakar Ostrčil: Osiřelo dítě, op. 9, balada pro mezzosoprán s doprovodem orchestru na slova lidové písně 
Otakar Ostrčil: Balada česká, op. 8, melodram na slova Jana Nerudy
Bedřich Smetana: Má vlast – Blaník                                          

přestávka

Karel Kovařovic: Koncert pro klavír a orchestr f moll, op. 6

Ačkoli Bedřich Smetana (1824-1884) zastával funkci prvního kapelníka, tedy de facto uměleckého šéfa, ještě v období Prozatímního divadla, měl výrazný vliv na vývoj českého operního souboru v Praze, který se následně stal základem pro rozšířený ansámbl působící v nově vybudovaném Národním divadle. Přestože závažné onemocnění znemožnilo Smetanovi pokračovat v divadelní a koncertní činnosti, zůstal aktivním aktérem jako hudební skladatel. Jeho operní díla byla premiérována výhradně souborem opery Národního divadla a dokonce i první provedení cyklu symfonických básní Má vlast zaznělo v provedení Výpomocného spolku členů sboru a orchestru královského zemského českého divadla, tedy Národního divadla, pod vedením dirigenta Adolfa Čecha, Smetanova nástupce a významného dirigenta Národního divadla. Uvedení závěrečné básně Blaník bude připomenutím 140. výročí premiéry 5. listopadu 1882. Smetanův Pražský karneval je fragmentem zamýšlené symfonické básně. Původní partitura obsahovala velké množství chyb a nepřesností, což zřejmě přispělo k nezdaru prvního provedení. K rehabilitaci díla po letech přistoupili Dr. Josef Theuer a Karel Kovařovic, který vypracoval vlastní partituru, ve které napravil nesrovnalosti Smetanova autografu, provedl instrumentační retuše a dílo v této úpravě s velkým ohlasem provedl na koncertu v dubnu 1907 v Národním divadle.

Dirigent a skladatel Karel Kovařovic (1862-1920) se do dějin Národního divadla zapsal jedinečným způsobem. Jako harfenista působil od roku 1879 v orchestru Prozatímního divadla, následně v letech 1881-1885 v orchestru Národního divadla. V letech 1900-1920 byl šéfem operního souboru, jehož podobu ovlivňoval také jako dirigent a dramaturg. Virtuózní sólový part jeho Koncertu pro klavír a orchestr f moll přednese vynikající český klavírista Marek Kozák.

Ve prospěch Kovařovicova dvacetiletého vedení hovoří také skutečnost, že v roce 1919 angažoval jako dramaturga intelektuálně vyspělého a organizačně schopného umělce, jakým byl  skladatel a dirigent Otakar Ostrčil (1879-1935). Ten pak letech 1920-1935 mohl sám jako šéf opery soubor dále rozvíjet. Oba umělci přispěli k výborné úrovni české opery v Praze jak po stránce dramaturgické, kdy uváděli velké množství novinek české i zahraniční provenience, tak po stránce interpretační, mj. angažováním vynikajících umělců, jakými byli např. Emil Pollert, Theodor Schütz, Vilém Zítek, Marta Krásová, Hanuš Thein, Ferdinand Pujman a mnozí další. Těžištěm Ostrčilovy skladatelské činnosti jsou díla hudebně-dramatická. Vedle pěti dokončených oper je to také několik melodramů, které na koncertu zastoupí Balada česká na slova Jana Nerudy. Jedna z nejúspěšnějších českých pěvkyň současnosti, Štěpánka Pučálková, sólistka Semperovy opery v Drážďanech, zazpívá baladu Osiřelo dítě pro mezzosoprán s doprovodem orchestru dedikovanou skladatelem slavné pěvkyni Národního divadla Gabriele Horvátové.