Zimní cesta (Winterreise)

O inscenaci

Schubertovy písně byly v jeho době zpravidla premiérovány v rámci soukromých koncertů, které se odehrávaly v domácím prostředí, pro dobré přátele a znalce umění, často se samotným autorem u klavíru. Tuto intimitu se budeme snažit vytvořit i ve Stavovském divadle, kde posluchači budou sedět přímo na jevišti v bezprostřední blízkosti protagonistů tohoto zimního večera.

Písňový cyklus Winterreise (Zimní cesta), který napsal Franz Schubert rok před svou smrtí (1827), je dnes považován za jedno z nejpůsobivějších děl romantické písňové tvorby. V oblouku 24 baladických písní na slova básníka Wilhelma Müllera (1794–1827) je vylíčena pouť neznámého tuláka zimní krajinou. Míval hlavu plnou ideálů a plánů do budoucna, zasáhla ho však nešťastná láska. Zdrcen, bez smyslu života, se rozhodne opustit vše, čemu dosud přikládal význam. Prochází zimní krajinou symbolizující obraz zraněné lidské duše, utrpení, samoty, smutku a nostalgie. Během této cesty ale vzpomíná i na šťastnější chvíle svého života, které byly spojené s přírodou, především v těch hřejivějších, jarních měsících.

I když je Zimní cesta dramatickým monologem jedné postavy, soustředěným na její vnitřní svět, dokáže silně zapůsobit na city a fantazii posluchače, a tím umocnit celkový zážitek. Její kouzlo, což platí pro Schubertovu písňovou tvorbu obecně, spočívá ve zdánlivé jednoduchosti. Právě Schubert totiž dokázal vyjádřit hluboké emoce těmi nejjednoduššími prostředky.