Balet Národního divadla pod vedením Filipa Barankiewicze vsadí v následující sezoně na dvě novinky. Díla nemohou být rozdílnější; jedno představuje stěžejní titul romantického repertoáru, druhé je hlasem současného tance a jeho dvacetiletá existence je lemována jednou historickou událostí za druhou. Baletní diváci se dočkají nesmrtelné Giselle a One of a Kind Jiřího Kyliána.
Pražské působení stávajícího uměleckého šéfa Baletu Národního divadla Filipa Barankiewicze míří ke svému vrcholu. V příští sezoně se po čase představí také jako choreograf a sám se ujme uvedení Giselle – titulu, se kterým má jako interpret bohaté zkušenosti. Právě na nich chce své pojetí stavět. „Tato nová inscenace je koncipována jako adaptace choreografie vycházející z tradičních verzí, utvářená hlubokým respektem ke stylovému dědictví. Adaptace reflektuje promyšlený umělecký pohled na to, jak může Giselle promlouvat s novou jasností a emocionální pravdivostí k současnému publiku,“ říká. Giselle přežila staletí díky neustálému předávání tradice. Ačkoli se choreografie v detailech vyvíjela (od Coralliho a Perrota přes zásadní úpravy Maria Petipy v Rusku), její jádro zůstává nedotčeno. Pro každou tanečnici je titulní role nejvyšší metou – vyžaduje totiž proměnu z naivní venkovské dívky přes dramatickou scénu šílenství až po nehmotný přízrak, který i v záhrobí chrání svého milého před zkázou.
Druhým titulem, který obohatí pražský repertoár, je Kyliánovo One of a Kind – dílo, které má v nejnovějších dějinách tance naprosto unikátní postavení. Vzniklo totiž na objednávku státu. Nizozemská monarchie s ním v roce 1998 oslavila stopadesáté výročí existence tamní ústavy. A ústava se také stala Kyliánovou inspirací: „Ano, jsme jednotlivci se všemi svobodami zakódovanými v naší ústavě, ale... jak tyto svobody interpretujeme, když jsme konfrontováni se svobodami jiných lidí? Možná bychom dokázali napsat milion různých ‚ústav‘, ale nikdy nebudeme schopni obsáhnout všechny potřeby a uspokojit všechny ambice každého jednotlivce. Každý z nás je jedinečná lidská bytost. Nicméně... naše jedinečnost musí být integrována do naší společnosti. Svou existenci jsme založili na vzájemné závislosti a musíme se naučit dělat kompromisy,“ přibližuje autor otázky, které neztratily nic ze své aktuálnosti. Pražské uvedení se váže k jiné významné události – bude součástí rozsáhlých oslav osmdesátin českého choreografa s mezinárodním věhlasem.
Kromě těchto dvou novinek se na repertoáru objeví obnovené premiéry Bigonzettiho baletu Kafka: Proces a Oněgin Johna Cranka. Pražští diváci se mají rozhodně na co těšit.
Sdílet na sociálních sítích
