Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Filip Barankiewicz

Filip Barankiewicz

Umělecký ředitel Baletu

Biografie

Umělecký ředitel Baletu Národního divadla

Filip Barankiewicz se narodil ve Varšavě, kde v roce 1986 začal navštěvovat Státní baletní školu. V toce 1991 obdržel medaili Václava Nižinského a v roce 1995 v Polsku zvítězil v Národní baletní soutěži. Na Akademii klasického tance v Monte Carlu získal stipendium od Nadace Rudolfa Nurejeva a studoval zde do roku 1996. Jeho kariéra byla pestrá a výrazná – byl přední osobností interpretační světové špičky, získal renomé jako hostující kouč v prestižních divadelních domech po celém světě a dnes je vyhledávaným baletním mistrem. S mnoha soubory nastudoval choreografie Johna Cranka (Národní opera v Bordeaux, Estonský národní balet, Korejský národní balet, Národní divadlo ve Varšavě, Santiagský balet v Chile, Bavorský státní balet…).

Od sezony 2017/2018  je uměleckým ředitelem Baletu Národního divadla. Osmnáct sezon působil jako tanečník ve Stuttgartském baletu a během úspěšné kariéry získal neocenitelné zkušenosti, nejprve jako první sólista a později jako baletní mistr a kouč. Bedlivě sleduje globální trendy, má široký přehled o mezinárodním kontextu a podporuje pestrou rozmanitost.

Jako umělecký ředitel považuje za důležité, aby tanečníci naplno rozvíjeli svůj potenciál a na jevišti dosahovali nejvyšší možné úrovně. Repertoár souboru je velmi náročný a interpretační dovednosti tanečníků vynikající. Filip Barankiewicz přinesl na jeviště pražského Národního divadla nejdůležitější díla světového baletního dědictví, vytvořená skutečně renomovanými choreografy (Labutí jezero a Oněgin Johna Cranka, Spící krasavice Márcii Haydée, Marná opatrnost Fredericka Ashtona, Serenade George Balanchina, Svěcení jara Glena Tetleyho, Kafka: Proces Maura Bigonzettiho nebo Leonce & Lena Christiana Spucka, dále několik choreografií Jiřího Kyliána – Žalmová symfonie, Petite Mort, Bella Figura, Gods and Dogs, Sechs Tänze). Setkání minulosti s budoucností (Kozielska, Vinklát, Kajdanovskij, Gat, Soto, Cerrudo, Lee) a umožňuje tvůrcům, aby umělecky rostli a vyvíjeli se.