Balet chystá Crankova a Prokofjevova Romea a Julii

Prokofjev však balet zkomponoval v nejsložitějším období svého života. Téměř dekádu žil v dobrovolném exilu mimo Rusko, zejména ve Spojených státech a Paříži. Přesto toužil po uznání v Rusku a neustále balancoval jakoby nad propastí mezi oběma světy. Ruské publikum nepřijímalo skladby, které měly úspěch v Paříži, neboť je považovalo za příliš modernisticky dekadentní (Šut, Skytská suita). Naopak si zamilovalo Houslový koncert č. 1, který v Paříži propadl jako příliš konzervativně lyrický. V roce 1936 se Prokofjev definitivně rozhodl k návratu do Ruska. Zůstal zde až do konce svého života a vzhledem k perzekucím stalinské éry, jimž byl se svou rodinou vystaven, musel jistě mnohokrát pochybovat o správnosti svého rozhodnutí. 

Ve své autobiografii Prokofjev zaznamenal:
„Koncem roku 1934 začalo jednání o napsání baletu. Zajímal mě lyrický námět. Byl navržen Shakespearův Romeo a Julie, ale leningradské Kirovovo divadlo (dnes známé pod původním názvem Mariinské divadlo v Santk-Petěrburgu – pozn.) nabídku stáhlo. Podepsal jsem tedy smlouvu s moskevským Velkým divadlem. Na jaře roku 1935 jsem spolu s Radlovem vypracoval scénář (Sergej Radlov, divadelní režisér známý uváděním Shakespearových dramat – pozn.). Otázky baletní techniky jsem konzultoval s choreografem (Leonidem Lavrovským – pozn.). Hudbu jsem zkomponoval během léta, ale Velké divadlo prohlásilo, že se na ni nedá tančit, a smlouvu zrušilo.“ 

Světová premiéra baletu Romeo a Julie se pak uskutečnila v  Československu. Dne 30. prosince 1938 ji uvedl choreograf Ivo Váňa Psota s baletním souborem Zemského divadla v Brně, s podtitulem „devět tanečních scén o velké lásce“. Ve zkrácené verzi sám tančil Romea, Julii ztvárnila Zora Šemberová. 

Balet Národního divadla představí na scéně Státní opery celosvětově známou verzi Johna Cranka. Cranko jako jeden z mála baletních tvůrců dokázal převést Shakespearův příběh tragické lásky do působivého baletního dramatu. Evokuje velkolepost bálu na dvoře Kapuletů, nelítostný zápas obou nepřátelských rodů i krátký, jasný záblesk mladistvé lásky. Jeho choreografie spontánně vyplývá z partitury Sergeje Prokofjeva, která je stejně nadčasová jako Shakespearovo drama.  

Inscenace přinese i původní kostýmní a scénickou výpravu německého výtvarníka Jürgena Roseho. Právě svými návrhy pro balet Romeo a Julie se Rose v roce 1962 proslavil a následně tvořil výpravu pro většinu Crankových děl pro Stuttgartský balet. Opakovaně spolupracoval i s Johnem Neumeierem a mnohými renomovanými operními a baletními divadly po celém světě. 

Crankův balet Romeo a Julie spojuje umělce a obecenstvo v hlubokém emocionálním zážitku, který přetrvává dlouho poté, co se zavře opona.