Kouzelný cirkus: premiéru má 32. Venuše

*Tamaro, čím podle vás Kouzelný cirkus promlouvá k divákovi roku 2019?*
Kouzlo „Cirkusu“ je pro mě v tom, jak dlouho se dokázal udržet na jevišti, a přitom pořád funguje. Pořád dokáže zaujmout dětského i dospělého diváka. I mě samotnou to dokáže vtáhnout tak, že zapomínám, co se odehrálo na plátně a co před ním. (Jen doufám, že se mi to nepoplete při Venuši…:-)) Tenkrát se sešel skvělý tvůrčí tým, který měl na přípravu představení velmi dobré podmínky, dobře se všichni doplňovali, měli nadšení, a hlavně čas na to, vymyslet vše tak, aby to nakonec „šlapalo“. Takové podmínky se dnes už bohužel moc nevidí. Oni díky tomu předběhli dobu, co se technologií týče, a přišli s úplně novým způsobem vyprávění příběhu na jevišti.

*Co je na roli Venuše nejtěžší?*
Role Venuše přišla po skoro šesti letech, kdy Kouzelný cirkus hraji. Zdálo by se tak, že představení znám i pozpátku, ale mě to z Venušiny perspektivy přijde jako úplně jiné představení. Mám obrovský respekt z těch 31 jiných provedení a doufám, že si postupem času najdu to „své“.

*Co vám práce v Laterně magice dává, co pro vás Laterna znamená?*
Laterna magika mě odnaučila strachu z jeviště. Přiznávám, že se mi ještě občas v zákulisí roztřesou kolena, ale už to není tak extrémní, jako to bylo třeba na konzervatoři. Je to dáno tím, jak často hrajeme. Ta práce je sice hodně repetitivní, někdy odehrajeme celý repertoár během jednoho měsíce, ale já jsem si to začala užívat. Baví mě rozmanitost stylů, které v Laterně děláme. Děláme stará i nová představení, někdy je to více o hraní, někdy čistě o pohybu. Můžu tady stát na špičkách i se ukázat v současném tanci. To mám ráda. Za těch pár let v Laterně magice jsem se do jeviště opravdu zamilovala.