Dalibor zpět na scéně

Rozprava s šéfdirigentem Orchestru Národního divadla Jaroslavem Kyzlinkem o novém Daliborovi

Co pro vás znamená Dalibor?

Nádherná opera, Smetanova třetí v pořadí, hrdinská a přesto lyrická… Inspirovaná bezpochyby Beethovenovým Fideliem, ale i tvorbou Richarda Wagnera. Nesmírně pěvecky náročná pro hlavní sólisty, v českém prostředí až mýtická, opředena mnoha ikonickými představiteli. Na druhé straně dramaturgicky mírně rozporuplná, postavy jsou až příliš idealizovány, skladatel, i když psal na české libreto, hudební fráze jednotlivých zpěvních partů cítil spíše německy, což s sebou nese nemalé problémy – český text jaksi na hudbu mnohdy nesedí. Smetana krásně pracuje s motivy, v instrumentaci skvěle odlišuje intimní scény – viz slavná houslová sóla v dialozích s violoncellem a harfou – od bojových či slavnostních v královských vstupech.

Do Prahy se vrací po 17 letech – je váš první, nebo jste v kariéře již dirigoval?

Jsem rád, že se podařilo na repertoár Opery ND Dalibora vrátit. Po Libuši v jubilejním roce 2018 to jistě nebude poslední Smetana – máme jistý záměr systematicky uvést další jeho opery až do roku 2024, kdy oslavíme dvě stě let od skladatelova narození. Pro mě osobně se jedná o mé první nastudování této opery. Jako malý jsem mnohokrát slyšel legendárního Viléma Přibyla, před lety jsem asistoval v Brně při tamní poslední nové produkci Dalibora, mimo jiné s hostujícími špičkovými pěvci tehdejší generace – Evou Urbanovou, Leo Marianem Vodičkou… To byly cenné zkušenosti, jinak se tato opera na českých jevištích objevuje velmi zřídka.