Yujin Kim

Biografie

Jemná, avšak neústupná disciplína korejského baletu se snoubí s niternou senzitivitou Yujin Kim, narozené 13. března 2001. První arabesky opisovala už jako dítě v Soulu, kde se pod klenbou školy Ecole de HB učila proměňovat každé plié v mlčky vyřčený verš. Její talent – tak zřejmý, že připomínal déšť třešňových lístků v jarním větru – ji roku 2015 přivedl do Evropy, na Hochschule für Musik und Theater v Mnichově. Tři roky zde, pod bdělým pohledem Natálie Hoffmann a Boyany Nenadovich, pěstovala čistotu pěticípých pozic, ale i odvahu přenést na prsty orchestrální dech. German Stage Association jí udělil stipendium na každý rok bakalářského studia – vzácný věnec uznání, který Yujin nosila s pokorou.

Když ve čtrnácti ztvárnila první Giselle, dotkla se diváků podobně křehce, jako Sylfida křídel lesních motýlů. Následovala Clara, kterou Yujin rozzářila pod hvězdami korejského Štědrého večera, i tajemně zádumčivá Nikia v La Bayadère. Tato cesta se prolnula s angažmá v Lee Won-kook Ballet Company (2015–2016), odkud zamířila do jedné z perel východoasijské scény – Universal Ballet Korea. Zde si osvojila široký klasický repertoár a vdechla život i autorským projektům, ve kterých kroky rezonovaly s tradiční korejskou poezií pansori.

Prahu spatřila poprvé v teplém večeru konce léta 2024. Vstoupila do historické budovy Národního divadla, jejíž zlacené lóže odrážely stejnou vřelost, s jakou ji přijal zdejší soubor. Už v prvních týdnech se mihla španělským ohněm v Louskáčkovi – Vánočním příběhu, potemnělou romantikou veronských ulic jako Rosaline v Romeovi a Julii a andělsky pokornou modlitbou v Coppélii. A když se na Nové scéně rozezněla pulsující elektronika triptychu bpm, Yujin vpustila do choreografie Artza a Bohemian Gravity závan nebývalé lehkosti. Praha tak objevila tanečnici, která se dokáže zrcadlit v křišťálové čistotě klasiky i v experimentálním kaleidoskopu současnosti, aniž by kdy ztratila jiskru své korejské duše.