FIDELIO. Jediná Beethovenova opera rozezní Stavovské divadlo za doprovodu orchestru a sboru Státní opery. Novou inscenaci Fidelio renomované bulharsko-německé režisérky Very Nemirové uvádí Národní divadlo v hudebním nastudování Andrease Sebastiana Weisera, hudebního ředitele Státní opery. V hlavních rolích se představí skvělí domácí a uznávání zahraniční hostující sólisté. Premiéry 22. a 23. září.

Opera Ludwiga van Beethovena se zpočátku nesetkala s úspěchem. Zhudebnit hluboké mravní poselství pro divadelní scénu, a nikoliv pro symfonickou či komorní platformu, bylo pro skladatele náročnou výzvou. Příběh politického vězně Florestana a jeho statečné manželky
Leonory je apoteózou manželské lásky a věrnosti stejně jako ideou spravedlnosti a lidského bratrství. Skladatele natolik oslovila síla příběhu,
že komponování této opery nevzdával, a sváděl tak svůj zásadní životní tvůrčí boj.
Je to vůbec poprvé, kdy orchestr Státní opery nastudoval operu ve Stavovském divadle. Opera Fidelio, aneb operní solitér, jak ji nazývá drama-turgyně Opery Jitka Slavíková, byla ve 20. století v Rakousku a Německu spojována s významnými kulturními a společenskými událostmi.
S nadsázkou jako srovnatelnou paralelu zmiňuje českou slavnostní operu Libuši, kterou Národní divadlo uvedlo v novém nastudování též v září 2018. Jednou z takových výjimečných událostí byla gala premiéra Fidelia Karla Böhma při slavnostním znovuotevření Vídeňské státní opery
5. 11. 1955. Obdobně jako Libuše, která zazněla při příležitosti otevírání divadelního domu, a to hned dvakrát.

Fidelio byl publiku českých zemí poprvé představen 24. 11. 1814 na téže scéně, jako nyní – ve Stavovském divadle, a to pod taktovkou tehdejšího šéfa opery StD Carla Marii von Webera. Zatím k poslednímu uvedení Beethovenovy opery v Praze došlo v roce 1993 ve Státní opeře Praha, 
v nastudování s hostujícím rakouským dirigentem Peterem Schrottnerem, tehdy pod názvem Leonora, aby bylo zdůrazněno, že jde o původní verzi opery z roku 1805. V případě nové pražské inscenace se jedná o finální verzi z roku 1814.

Pod současnou inscenací je podepsána bulharsko-německá režisérka Vera Nemirova se svou tvůrčí spolupracovnicí, německou scénografkou
a kostýmní výtvarnicí Ulrike Kunze, která se podílela na tvorbě již 140 inscenací a roku 2015 se účastnila Pražského Quadriennale.

Operní režisérka Vera Nemirova se narodila v Sofii, od roku 1982 žije v Německu. Vystudovala režii na Hudební akademii Hannse Eislera
v Berlíně, absolvovala mistrovské kurzy u Petera Konwitschného a působila jako asistentka Ruth Berghaus. Jako režisérka debutovala
v drážďanské Semperově opeře v roce 1998. Nastudování Kálmánovy operety Hraběnka Marica v roce 2002 ve Vídeňské lidové opeře odstartovalo její mezinárodní kariéru. K nejvýznamnějším režiím Nemirové patří Prsten Nibelungův v Opeře Frankfurt (2010–2012), Valkýra na Velikonočním festivalu v Salcburku v hudebním nastudování Christiana Thielemanna (2017), Piková dáma (2007) a Macbeth (2009) ve Vídeňské státní opeře nebo Bergova Lulu (2010) na Salcburském festivalu. V Německé opeře Berlín Vera Nemirova připravila také Pucciniho Děvče ze Západu (2004)
v hudebním nastudování Christiana Thielemanna. V roce 2006 Vera Nemirova obdržela prestižní cenu Berlínské akademie umění (Berliner Kunstpreis).
Ředitelka Opery Silvia Hroncová je podle svých slov pyšná, že Národní divadlo získalo pro nastudování Fidelia tuto věhlasnou režisérku: „Nesmírně si cením toho, že po dlouhých jednáních se podařilo získat pro spolupráci s Operou Národního divadla výjimečnou režisérku, která má na kontě tolik kvalitních inscenací a sklízí velké úspěchy v rakouských a německých zemích. Diváci se mohou těšit i na vynikající, převážně zahraniční, obsazení.“

„V rolích Florestana a Leonory se do Prahy vracejí dva vynikající pěvci: jeden z nejuznávanějších wagnerovských pěvců současné operní scény, švédský tenorista Daniel Frank, který si Prahu bezvýhradně podmanil jako Tannhäuser ve Státní opeře v roce 2014, a německá sopranistka Melanie Diener, kterou si pamatujeme z památného provedení Lyrické symfonie Alexandra Zemlinského v březnu 2017 Orchestrem Státní opery pod taktovkou A. S. Weisera ve Foru Karlín,“ říká Jitka Slavíková. Partnerem Dienerové byl tehdy rakouský barytonista Paul Armin Edelmann, který se v pražské inscenaci Fidelia ujme role Dona Fernanda.
Alternovat bude s Jiřím Rajnišem, který je členem Junge Ensemble v drážďanské Semperoper. Pro Národní divadlo naposledy nastudoval roli Alberta ve Wertherovi a jeho neoddiskutovatelný talent mu předurčuje slibnou kariéru. V roli krutého guvernéra Dona Pizzara se poprvé u nás představí renomovaný rakouský basbarytonista Sebastian Holecek, který hostuje na nejvýznamnějších operních scénách včetně Vídeňské státní opery a londýnské Covent Garden. Dona Pizzara zpíval mj. s římskou Accademia Nazionale di Santa Cecilia, v Theater an der Wien a Théâtre des Champs-Elysées v Paříži. Výběr obsazení slibuje další protagonisty patřící k předním sólistům pražského souboru či k vyhledávaným zahraničním pěvcům, jako jsou např. Erin Caves, Manuela Uhl nebo Mark Morouse.

Základní informace
Fidelio
Ludwig van Beethoven (1770–1827)
Libreto: Joseph Sonnleithner podle Jeana-Nicolase Bouillyho „Léonore ou l’amour
conjugal“
Hudební nastudování: Andreas Sebastian Weiser
Režie: Vera Nemirova
Scéna a kostýmy: Ulrike Kunze
Dramaturgie: Sonja Nemirova, Jitka Slavíková

Obsazení
Leonore – Melanie Diener / Manuela Uhl / Dana Burešová
Florestan – Daniel Frank / Erin Caves
Don Fernando – Paul Armin Edelmann / Jiří Rajniš / Jiří Sulženko
Don Pizzaro – Sebastian Holecek / Mark Morouse / Miguelangelo Cavalcanti
Rocco – Oleg Korotkov / Zdeněk Plech
Marzelline – Felicitas Fuchs / Yukiko Kinjo
Jaquino – Václav Lemberk / Josef Moravec
První vězeň – Zdeněk Haas / Sergej Smirnyj
Druhý vězeň – Tomáš Bartůněk / Alexander Laptěv
Orchestr a Sbor Státní opery
Premiéry: 22. a 23. 9. ve Stavovském divadle
Reprízy: říjen a listopad 2018, březen 2019

KONTAKT PRO MÉDIA:
Eva Sochorová
PR | Opera Národního divadla
E: e.sochorova@narodni-divadlo.cz
T: 777 488 943
www.narodni-divadlo.cz