Velký návrat Ariadny na Naxu do Stavovského divadla

Zazpívat si Skladatele v Ariadně na Naxu bylo po mnoho let jejím snem, který se jí teď konečně splní. Proč po této roli tolik toužila? „Skladatel je tak upřímný, tolik mu záleží na tom, aby byli všichni a všechno dokonale připraveno, umění je pro něj svaté. Vidím se v něm, protože tato upřímná víra v hudbu byla i pro mě důvodem, proč jsem se stala zpěvačkou. Věřila jsem a stále věřím, že se hudba dokáže dotknout lidských srdcí a probudit v nás více lidskosti,“ říká dnes jedna z nejúspěšnějších slovenských operních pěvkyň, mezzosopranistka Jana Kurucová. Na operních jevištích začínala „kalhotkovými“ rolemi v Mozartových operách, od nichž se postupně propracovala až k repertoáru 19. a 20. století: Donizettimu, Bellinimu, Bizetovi, Verdimu, Humperdinckovi, Offenbachovi, Smetanovi, Dvořákovi, Debussymu nebo Janáčkovi. Svou operní kariéru zahájila v operním studiu Bavorské státní opery, odkud pokračovala nejprve do Divadla v Heidelbergu a v roce 2009 se stala členkou Deutsche Oper Berlin, kde působila do roku 2018. V letech 2019 až 2025 byla sólistkou Hamburské státní opery. Umělkyni, která ráda po ránu běhá, pravidelně medituje a je vášnivou návštěvnicí galerií, čekají v této sezoně vedle návratu na jeviště Národního divadla ještě angažmá v Divadle na Vídeňce, v Teatro Real v Madridu nebo na letních slavnostech v Bregenzu.

Co byste doporučila intendantovi, který by na poslední chvíli zasáhl do podoby představení tak, jako Měšťák v Ariadně na Naxu?
Že by měl alespoň jednou v životě meditovat.

Sopranistka Lucie Kaňková je hrdou nositelkou několik století trvající hudební tradice rodiny Kaňků a Feldů. Původně houslistka, která absolvovala pražskou konzervatoř Dvořákovým Houslovým koncertem, vystudovala operní zpěv v Bernu a Lucernu a svůj talent stvrdila vítězstvími v několika prestižních mezinárodních pěveckých soutěžích, například Antonína Dvořáka v Karlových Varech nebo v soutěži Nomea v Itálii. V roce 2021 debutovala rolí Královny noci ve Stavovském divadle, o rok později se představila jako Violetta ve Státní opeře. Ve svém repertoáru má i další krásné koloraturní role: Gildu z Rigoletta, Lucii z Lammermooru, Annu Bolenu, Barče z Hubičky nebo Terinku z Jakobína. Když nezpívá, holduje tanci, četbě, studiu cizích jazyků a józe. Svérázná Zerbinetta v Ariadně na Naxu pro ni bude další velkou, a dodejme, že i velmi náročnou příležitostí na jevišti Stavovského divadla. Jaké výzvy ji v této roli čekají? „Kromě závratných výšek také neustálé běhy nahoru a dolů, které nesmí mít těžký zadek! A pak je obtížná herecky. Zerbinetta by měla být především koketa, tuhle masku však během opery několikrát sundá a ukáže i svou druhou, lyričtější tvář. Například v duetu se Skladatelem na konci Prologu, nebo v až téměř kamarádských momentech, ve kterých se snaží povzbudit Ariadnu. Takže jde o postavu velmi komplexní a výrazově bohatou.“

Do jaké výšky se v Ariadně na Naxu vyšplhá váš hlas?
Do tříčárkovaného E!

Finalistka Wagner Society of New York Award 2025 a Mezinárodní wagnerovské soutěže Lauritze Melchiora 2024, sopranistka Tamara Morozová, je od ledna 2025 sólistkou Opery Národního divadla a Státní opery. Aktuální stipendistka americké nadace Olga Forrai Foundation podporující pěvecké talenty z celého světa absolvovala HAMU v Praze ve třídě Magdalény Hajóssyové a mistrovské kurzy u Eddy Moser, Daphne Evangelatos, Margy Schiml, Kateřiny Kněžíkové a Kirsten Schötteldreier. V minulosti byla stipendistkou Bayreuther Festspiele, IsaOperaVienna, Junge Musiker Stiftung a Sommerakademie Mozarteum Salzburg. Na scéně Státní opery a Národního divadla již ztvárnila celou řadu rolí: Markétku v Schulhoffových Plamenech, Cizí kněžnu v Rusalce, Sentu v Bludném Holanďanovi, Krasavu v Libuši, Dvořákovu Armidu nebo Aksiňu v Lady Macbeth Mcenského újezdu. Role Ariadny pro ni bude prvním setkáním s operou Richarda Strausse, s jeho písňovou tvorbou má již ale cennou zkušenost. „V minulém roce jsme v rámci oslav 160. výročí narození Richarda Strausse připravili v Lieder Society (spolek propagující písňovou tvorbu, jehož je Tamara zakladatelkou, pozn. red.) gratulační koncert, na kterém jsem zpívala jeho Čtyři poslední písně. Ariadna na Naxu je ale skutečně můj první straussovský operní opus!“

Co byste doporučila Ariadně, aby si zkrátila čekání na Thésea?
Přestat se povyšovat a raději se naučit taneček…

Pokud se Aleš Briscein nepotápí, neběhá, nejezdí na kolečkových bruslích nebo nehraje fotbal, najdete ho ve zkušebnách, na jevištích a na koncertních pódiích v Evropě, Americe i Asii. Ztvárnil nesčetně rolí v operních domech v Paříži (Opéra national de Paris), Madridu (Teatro Real), Mnichově (Bavorská státní opera), Berlíně (Berlínská státní opera, Komická opera, Deutsche Oper Berlin), ve Vídni (Divadlo na Vídeňce, Volksoper) a v dalších světových metropolích. Má za sebou debuty na Salcburském festivalu a na BBC Proms. Spolupracoval s vynikajícími režiséry: Barriem Koskym, Christophem Marthalerem, Davidem Pountneym, Davidem Radokem, Jiřím Heřmanem, Robertem Wilsonem, Katharinou Wagner, Calixtem Bieitem nebo Robertem Carsenem, se kterým nastudoval Janáčkovu operu Výlety páně Broučkovy. Po premiéře na festivalu Janáček Brno 2024 ji uvedla rovněž Berlínská státní opera a Londýnský symfonický orchestr pod taktovkou sira Simona Rattlea. Straussova Ariadna na Naxu není pro Aleše Brisceina neznámý titul. Zazpíval si v něm už v Pařížské národní opeře. Tehdy to ovšem bylo v roli Brighella. „Na pařížskou inscenaci vzpomínám moc rád, Zerbinettu tehdy zpívala Natalie Dessay. Posun k postavě Bakchuse vítám. Vnímám ho jako zachránce Ariadniny duše, což je ostatně i jeho úkol: vyvést Ariadnu z žalu a osamělosti. Jak tato velmi sympatická mise skončí, na to nechť se přijdou diváci podívat.“

Kolik žen jste musel jako Bakchus opustit, než jste ulovil Ariadnu?
No, to bychom se asi nedopočítali!