Balet
Květen 2022
Věčný Oněgin a Taťána v příběhu vyprávěným tancem
Láska nás neodmyslitelně provází životy, proto je věčným tématem i inspirací. Láska ve světě umění není jiná – ani větší, ani krásnější – než láska reálná. Je stejně pravdivá. I příběh Oněginův a Taťánin, ačkoli je bolestný, je vlastně všední. Víme, co láska umí, jak bolí a kolik z nás o ni kvůli svému egu přišlo.
Balet Oněgin Johna Cranka vychází ze slavného veršovaného románu A. S. Puškina o lásce venkovské dívky Taťány k aristokratu Oněginovi. Osudové setkání znuděného cynika a čisté duše má možná daleko od prožitků člověka roku 2022, ale jejich zraňující míjení – to nám cizí rozhodně není. Stejně jako souboj srdce a rozumu, citu a ega.
John Cranko při vytvoření tohoto jevištního díla rozvinul k dokonalosti své výjimečné umění vyprávět příběhy tancem. Přenést lásku z jeviště do hlediště, přetavit Puškinovu poezii, beze slov odvyprávět každou nuanci emotivních stavů hlavních hrdinů.
Nikola Márová
o lásce
A jak se na lásku dívá Nikola Márová, první sólistka Baletu ND, která tančí roli hlavní – Taťánu?
Láska je pro mne jednou z nejdůležitějších věcí v mém životě. Člověk může být podle mě šťastný jen tehdy, pokud miluje a je milován. Pro všechny hlavní role v dějových baletech, které jsem měla to štěstí si zatančit, jsem vždy čerpala inspiraci ve svých životních zkušenostech. Ať už milých, či nepříjemných. Konkrétně u role Taťány si myslím, že by ji měla tančit vyzrálá tanečnice a zralá žena. Vývoj v průběhu děje od náctileté naivní dívenky až po vdanou a vysoce postavenou ženu vyžaduje velmi širokou škálu hereckého projevu. Tuto roli jsem si vysnila a jsem moc šťastná, že ji mohu tančit. Stala se ihned jednou z mých nejoblíbenějších.
Ne, brzy nabažil se lásky
a city vystřídal v něm chlad.
Myšlenky na úchvatné krásky
ho přestávaly vzrušovat.
Sdílet na sociálních sítích
