V ROLI: Matěj Petrák jako Kluk

Podcastový kanál Národního divadla rozšířil svou nabídku o nový formát. Jmenuje se V roli a každý měsíc se v něm představí některý z našich interpretů. Bude hledat, kdo je postava, kterou hraje, kde se s ní potkává a kde naopak míjí. Jako prvního vyzpovídala Lucie Kryzová Matěje Petráka, s nímž hovořila o jeho roli Kluka v inscenaci Laterny magiky Zázrak (s)tvoření. Části, které se do podcastu nevešly, vám nabízíme jako malý bonus. Pokud se chcete o Matěji Petrákovi a o jeho postavě Kluka dozvědět víc, rozhodně si poslechněte náš podcast.

Matěji, kdo je Kluk ze Zázraku (s)tvoření?
Je to dítě, které si hraje a poznává svět.

Kluk se nudí a nakonec vytvoří celý nový papírový svět. Co potřebuješ pro tvorbu ty?
Umění potřebuje hlavně prostor. Když jedu MHD, snažím se mít otevřené oči a nastražené uši. Pozorovat, co se kde šustne. Občas mě někde zaujme jedna věta nebo obraz.

Podcast

V roli: MATĚJ PETRÁK jako Kluk

00:00

26:53

Studuješ na Katedře nonverbálního divadla na HAMU a říkal jsi, že se stále setkáváš s předsudky.
Ano, lidé si myslí, že mima může dělat každý. S tím se potkávají asi všichni mimové, i Radim Vizváry. Doufám, že Zázrak (s)tvoření ukazuje, že to není jen o tom mít bílý obličej, baret a rukavičky. Pantomima je dost fyzicky náročná, je třeba mít pod kontrolou svoje tělo. Říká se, že tanec je umění pohybu a pantomima umění postoje. Mim komunikuje jen svým tělem, gestem.

Převádíš si pohybový slovník do jazyka?
Musím přemýšlet nejen nad tím, co na jevišti právě dělám, ale také proč to dělám. A metafory jako „ztratil jsem hlavu”, nebo „jsem ztracen” se promítají do těla a výrazu, ale také do očí a mimiky.

Máš obrovský záběr, kým se cítíš být nejvíc?
Kdybych se měl uvést, tak jsem asi herec. Čím víc toho umím, tím víc můžu zahrát. Nemusím to umět na vrcholové úrovni, ale musím si věci zkoušet. Je to stejné i v akrobacii, někdo je třeba skvělý stojkař, umí stojky, ale zase mu nejde závěsná akrobacie. Já dělám s Losers Cirque Company skupinovou akrobacii, teď se učím chůzi po laně.

Matěj Petrák, foto P. Borecký

Postava Kluka je křehká, ale ty sám zápasíš v klecích, v takzvaném MMA...
Ano, už nějakou dobu trénuju a čeká mě první zápas. Udržuje mě to v disciplíně, v koncentraci. Reguluje to zlost a vnitřní napětí. V životě pak neřeším maličkosti. Dělám něco pro zdraví, mám tam kamarády. Můžeme se spolu porvat a pak si jít sednout na limču. Když hraju, musím být napojený na ostatní herce v představení. Když jdu bojovat, musím vnímat soupeře, ale prosazovat si svoji hru.

Matěji, rozhovor děláme krátce před premiérou nové inscenace s názvem BatoLaterna. Ta se bude hrát třikrát denně. Znamená to, že budeš přes den lézt po čtyřech s dětmi a večer půjdeš bojovat?
No uvidíme, jak to bude s batolaty. Jestli budu vůbec schopný jít večer na trénink, možná mi žádná energie nezbude. Jsem moc zvědavý. Vypadá to stejně mile jako Zázrak (s)tvoření, má to takovou lehkost, těším se na to.