Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Mezi vězením a Benátkami: svoboda a krása jako osy nové sezony Laterny magiky

Laterna magika

Březen 2026

Mezi vězením a Benátkami: svoboda a krása jako osy nové sezony Laterny magiky

Nejmladší soubor Národního divadla chystá už druhou sezonu ve specifických podmínkách – bez stálého prostoru, o nějž přišel kvůli nezbytné rekonstrukci Nové scény. Nastalé situaci navzdory Laterna magika dál buduje svůj multižánrový repertoár. V sezoně 2026/27 ho rozšíří dvě novinky, přičemž na jedné z nich už se intenzivně pracuje. Perpetuum Havel totiž nebude mít premiéru v Praze, jak je obvyklé, ale v rámci off-programu prestižního festivalu v Avignonu, který se koná už na začátku léta.

"Premiéry, které pro následující sezonu chystáme, spojuje dvojí: výrazná osobnost autora předlohy a silné téma,“

přibližuje umělecký šéf Radim Vizváry, na co se mohou diváci těšit.

Tou první se soubor připojí k říjnovým oslavám nedožitých devadesátých narozenin prvního porevolučního prezidenta, jehož jméno je vetkáno do názvu inscenace. Perpetuum Havel je adaptací jediného libreta, které disident a dramatik napsal pro nonverbální divadlo, a navíc půjde o vůbec první zpracování tohoto textu v profesionálním divadle. Kromě Havlovy vězeňské zkušenosti a jeho textu jsou dalšími inspiračními zdroji osobní svědectví běloruské vězeňkyně svědomí Paliny Šarendy-Panasjuk, výtvarné instalace a vyprávění čínského disidenta a umělce Aj Wej-weje nebo slova pronesená současnými ruskými politickými vězni v soudních síních. Inscenaci o těch, kteří jsou často téměř neviditelní a bezejmenní, a přesto budí strach v těch nejmocnějších, připravují režisér Petr Boháč a performer Roman Zotov–Mikshin. Svůj pražský azyl najde tento titul v žižkovském Paláci Akropolis.

Druhou premiéru sezony Smrt v Benátkách připravuje pro prostor Stavovského divadla režisér Jakub Čermák. Na půdorysu jedné z nejznámějších novel 20. století se potkávají tři osamělosti. Stárnoucí spisovatel Aschenbach, jemuž vdechl život autor novely Thomas Mann, filmový režisér Visconti fascinován krásou a Björn Andrésen, který ve stejnojmenném filmu ztvárnil postavu nejkrásnějšího chlapce na světě a celý zbytek života se snažil z tohoto obrazu, který jej proslavil i poznamenal, vymanit. „Inscenace otevírá úvahy o stáří, kráse a ceně, kterou platí ten, kdo pozoruje, i ten, kdo je pozorován. Zkoumá, co se stane, když se z člověka stane obraz – a když obraz začne žít vlastním životem,“ dodává Radim Vizváry.

Na repertoáru zůstávají časem prověřené tituly Poe a Valérie a týden divů, dětskému divákovi určený Zázrak (s)tvoření, inscenace nedávné (Pluto, In Our Hands) i Baron Prášil, který bude mít premiéru začátkem dubna. „Věřím, že i ve druhé sezoně mimo Novou scénu zůstane Laterna magika místem, kde se nevšedním a inspirativním způsobem potkávají obrazy, pohyb a myšlenky,“ uzavírá muž, jenž dává současné Laterně magice tvář.

redakce

Sdílet na sociálních sítích