Heda miluje koně, klavír a svoje pistole. Jörgen má raději svoje tetičky, pletené trepky a bádání o středověké historii domácích řemesel. K překvapení všech se tito dva vezmou, nyní se vrací ze svatební cesty a stěhují se do luxusního domu, tak trochu na dluh, ale s vyhlídkou brzké manželovy profesury. Minulost ale udeří nevídanou silou, do města totiž přijíždí Tesmanův talentovanější a atraktivnější konkurent Eilert a věci se rychle dají do pohybu…
Své proslulé drama Heda Gablerová napsal Henrik Ibsen už v roce 1890. Jeho nadčasový příběh měl ve své době paradoxně nejméně pozitivní ohlas ze všech autorových her, publikum i kritici totiž nejistě váhali nad záhadným charakterem hlavní hrdinky – hrdé, kruté, znuděné, manipulativní, ale i uvězněné a po životě a vyšší kráse toužící Hedy. Ne náhodou nazval autor své drama Heda Gablerová, tedy jménem, které nosila hrdinka za svobodna. Právě v kontrastu mezi Hedou Gablerovou a Hedou Tesmanovou, minulostí a přítomností, mezi obrazem krásné dcery generála Gablera a manželky snaživého, zoufale nudného kunsthistorika Tesmana, vzniká veliké drama, které mistr světové literatury Ibsen servíruje s neokázalostí sobě vlastní, v přesné konstrukci silného příběhu, metafor a významů, to vše pod pláštěm každodenní dusivé plíživosti i v napětí severského thrilleru.
Pavla Beretová, foto Patrik Borecký
Jaké to je, prodat se pod cenou? Žít v malých nesnesitelných podmínkách, pomluvách a malichernostech a chtít z toho všeho uniknout? Má člověk přiznat chybný krok, nebo žít svůj druhý, tajný život? A jde vůbec přinést do života poezii, ale umět to jen destruktivní cestou? Potřebovat svobodu, ale zároveň mít strach vykročit?
Ibsenovi hrdinové jsou fascinující, komplikovaní, plní protikladů, a právě proto tak živoucí a blízcí. Autora samotného proslavil výrok: „Mým úkolem jsou otázky. Odpovědi nemám.“ Otázka Hedy Gablerové je dráždivá, ukazuje nám totiž temnotu, která člověka tíží i uklidňuje, stejně jako světlo, po kterém toužíme i před kterým prcháme.
Filip Kaňkovský, Igor Orozovič a Denisa Barešová, foto Patrik Borecký
Ve Stavovském divadle nás čeká teprve druhé uvedení Hedy Gablerové pod hlavičkou Národního divadla. To první, které bylo zároveň českou premiérou, vzniklo už v roce 1911 v režii a překladu Jaroslava Kvapila. Hedu hrála tehdy Leopolda Dostalová a kritika hovořila nadšeně o „uměleckém svátku, osvěžení a dokonale sladěném celku“. V právě připravované inscenaci nás čeká Heda v podání Pavly Beretové, jejího manžela Tesmana ztvární Filip Kaňkovský, osudového muže Eilerta Løvborga Igor Orozovič a obětavou Teu Elvstedovou Denisa Barešová.
Viktor Bodó, foto Patrik Borecký
Velkým svátkem je nejen uvedení samotného Ibsenova skvělého dramatu, ale především jméno hostujícího režiséra. Maďarský oceňovaný tvůrce Viktor Bodó je svou tvorbou spjatý s nezávislým budapešťským divadlem Szputnyik i s klasickou oficiální scénou Vígszínház. Kromě maďarských úspěchů a hostování na velkých evropských festivalech má za sebou také intenzivní oceňovanou práci v německojazyčném divadelním prostoru a čeští diváci mohli několikrát vidět jeho inscenace také při hostování na českých festivalech. Jeho tvorba je často spojována s energickou, žánrově fluidní poetikou, přesným hereckým vedením, situačním humorem a montáží stylů.
Foto: Patrik Borecký
Vizuál k inscenaci: Daniel Pitín
Sdílet na sociálních sítích
