Bohové, ovládejte se!

Pokud je pro vás starověký panteon příliš rozsáhlý a složitý k orientaci, nechte se touto dvoustranou představující drobný výsek z postav Ovidiových Proměn inspirovat k návštěvě činoherní inscenace ve Státní opeře v režii SKUTRu. Právě tam totiž můžete sledovat spletité osudy mytologických postav v plné síle a propadnout leckdy krutému, ale obrazivému světu římského básníka.

Aktaión, vášnivý lovec, osudově spatřil nahou bohyni Dianu při koupeli. Za tento prohřešek Diana proměnila Aktaióna v jelena a následně ho uštvali jeho vlastní psi.

Bůh Apollón je uctíván jako bůh světla, hudby, poezie a léčení, ale i náhlé smrti. Jeho povaha je kontrastní k tomuto uměleckému volnomyšlenkářskému dojmu: netoleruje odmítnutí a oběti jeho vlastnické lásky téměř vždy končí tragicky. 

Íkaros, syn vynálezce Daidala, byl s otcem uvězněn na Krétě. Daidalos jim k úniku sestrojil křídla z peří a vosku a varoval syna před příliš nízkým i vysokým letem. Íkaros však opojení svobodou propadl, letěl příliš vysoko ke slunci, kde se vosk rozpustil, a on se zřítil do moře.

Krétská princezna Ariadna se z lásky k hrdinovi Théseovi vzepřela rodině a tajně mu předala klubko nití, klíč k Minóovu labyrintu, kde Théseus zabil Minotaura. Hrdina ji však sobecky opustil na Naxu. Její příběh přesto neskončil tragédií; opuštěnou smrtelnici si nakonec vzal za ženu bůh Bakchus a daroval jí nesmrtelnost.

Faëthón, syn boha slunce Hélia a smrtelnice Klymeny, žádal otce o důkaz božského původu: svolení řídit jeho sluneční vůz. Hélios mu z otcovského závazku vyhověl, ale Faëthón velikost svěřeného úkolu nezvládl, ohrozil svět spálením i mrazem a Zeus ho bleskem zabil.