Koncert Haas–Hindemith uzavřel sérii jarních online koncertů

Pavel Haas strávil poslední léta svého života v Terezíně, kam byl deportován v prosinci 1941. V prvních několika měsících své internace měl Haas velké potíže s adaptací na prostředí. Dlouhodobá nečinnost ovšem byla po mnoha měsících vystřídána horečnou prací, která jej zařadila mezi nejaktivnější terezínské skladatele. Od druhé poloviny roku 1942 do podzimu roku 1944 složil Haas sedm děl, z nichž tři byla dochována. Jednou z nich je právě skladba Studie pro smyčcový orchestr. Při prvním uvedení Haasovy skladby hrálo ve Smyčcovém orchestru Karla Ančerleho odhadem 30 hudebníků, což vyplývá z dochovaného záznamu koncertu ve filmu Theresienstadt. Ein Dokumentarfilm aus dem jüdischen Siedlungsgebiet (propagandistický film ukazující život v židovském ghettu, 1945). I když není záběr vždy zřetelný, má významnou dokumentární hodnotu. Ve filmu se v záběru objeví také děkující Pavel Haas. Dva dny po natočení propagandistického filmu byli všichni aktéři spolu s dalšími 2 500 spoluvězni deportováni do Osvětimi. Dirigentovi a spoluvězni Karlu Ančerlovi se po válce podařilo zachránit opisy téměř všech partů, s výjimkou kontrabasového. Lubomír Peduzzi (Haasův student) tento part dokomponoval a v roce 1959 vyhotovil opis partitury skladby. 

Autor: doc. PhDr. Lubomír Spurný PhD.,

Velkou osobností projektu Musica non grata je Paul Hindemith, jeden z nejslavnějších německých skladatelů 20. století, vynikající violista, pedagog, dirigent a hudební teoretik. Život Paula Hindemitha byl plný zvratů, úspěchů, zatracení a paradoxů. Paradoxy spadají do doby vzestupu nacismu k moci. Hindemith byl skladatel moderní, avantgardní a k jeho přátelům a spolupracovníkům patřili levicoví a židovští umělci, jako například Kurt Weill nebo Bethold Brecht. V květnu 1933 hořely v Berlíně zakázané knihy a scénu pálení knih začlenil Paul Hindemith i do své opery Malíř Matis. Politické poselství opery nezůstalo nacistům utajené a opera byla zakázána. V roce 1936 byly již zakázány veškeré Hindemithovy skladby. V té době byl skladatel jedenáct let ženatý s dcerou německého židovského dirigenta Ludwiga Rottenbergera a manželům Hindemithovým bylo jasné, že zůstat v Německu by bylo velmi nebezpečné. A tak v březnu 1937 emigrovali. Koncert pro dřevěné dechové nástroje, harfu a orchestr složil Paul Hindemith v roce 1949 v Americe pro Kolumbijskou univerzitu, konkrétně pro festival současné americké hudby. Festival trval týden a skladatel si vyžádal, aby premiéra jeho skladby se odehrála až v poslední den festivalu dne 15. května, tedy ve stejný den, kdy slavil se svou ženou Gertrud stříbrnou svatbu. V poslední větě proto uslyšíme citaci slavného svatebního pochodu Felixe Mendelssohna Bartholdyho.  

Autorka: Jitka Slavíková, dramaturgyně Opery

Program koncertu:
Paul Hindemith Koncert pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot, harfu a orchestr (1949)
Pavel Haas Studio per orchestra d´archi (1943)

Účinkují:
Dirigent: Robert Jindra

Orchestr Národního divadla

Koncertní mistr: Ondřej Haas
Flétna: Daniel Havel
Hoboj: Vratislav Vlna
Klarinet: Jan Hejhal 
Fagot: Jan Hudeček
Harfa: Barbora Váchalová

Mezinárodní hudební a kulturní projekt Musica non grata přibližuje bohatý pražský hudební život na začátku 20. století a mezi dvěma světovými válkami, který byl v období nacionálního socialismu ze značné části ochromen. Umělecky a vědecky orientovaný projekt nabízí milovníkům opery, divadla a vážné hudby čtyřletý cyklus jevištních produkcí a koncertantních provedení oper, symfonická a komorní díla pronásledovaných skladatelů.