Romeo a Julie vám zlomí srdce 

Tragédie Romeo a Julie slavného dramatika alžbětinské doby, tentokrát v hudební řeči Sergeje Prokofjeva a realizovaná v choreografii Johna Cranka, patří k nejhranějším opusům baletního repertoáru současnosti. Povznáší něžnými okamžiky mladistvého okouzlení veronských milenců, vzrušuje nebezpečím pouličních střetů a zarmucuje fatální tragikou lásky až za hrob. 

Po světové premiéře v benátském divadla La Fenice roku 1958, v provedení milánského baletního souboru Teatro alla Scala a výtvarném pojetí Alexandra Benoise, se Crankova verze Romea a Julie zapsala do divadelního povědomí jako jedna z nejpůsobivějších celovečerních inscenací. John Cranko se záhy po jejím světovém úspěchu stal v roce 1961 uměleckým šéfem baletního souboru Württemberského státního divadla ve Stuttgartu, spjatého s tradicí slavného divadelního reformátora 18. století J. G. Noverra. Zde vytvořil pozoruhodnou uměleckou éru, přerušenou jeho tragickým skonem v roce 1973. 

Crankova choreografie rozvíjí tragický příběh v kaleidoskopu dvanácti obrazů, rozdělených do tří dějství. Dynamické sborové scény střídají intimní monology a duety, které evokují citové prožitky protagonistů a tlumočí osudové okamžiky Shakespearovy tragédie.  

Stručný scénář jen naznačuje dramatický vývoj baletních výjevů, vyjádřených hudbou Sergeje Prokofjeva, ve výtvarné koncepci Jürgena Roseho.  

První obraz nás uvádí do rána ve Veroně. Romeo, syn Montekův, vyznává lásku krásné Rosalině. S východem slunce se tržiště zaplňuje lidmi, mezi nimiž jsou i příslušníci dvou znepřátelených rodů: Kapuletů a Monteků. Nálada se vyhrocuje a propuká hádka.  

Přichází vévoda veronský a varuje obě strany. Pokud rozepře nepřestanou, bude uplatněn trest nejvyšší – smrt. Romeo a jeho přátelé Benvolio a Merkucio se zdráhavě usmiřují s Tybaltem, členem rodu Kapuletů.