Legenda jménem Kouzelný cirkus 

Jaký dramaturgický klíč jste zvolily pro výstavu o Kouzelném cirkusu? 

Je velmi těžké ukázat inscenaci Kouzelný cirkus z úhlu, který divák ještě nezná. Bylo o něm mnoho napsáno. K jeho výročím vznikaly různé výstavy, existuje televizní dokument... Rozhodly jsme se zasadit inscenaci do kontextu vývoje Laterny magiky a zároveň hledat reference i v literatuře a výtvarném umění, stopovat fenomén cirkusu a klaunství jako metafory, která sahá daleko za hranice divadla. Proto výstava začíná tím, že si připomeneme tvůrčí zásady zakladatelů Laterny magiky, tedy Alfréda Radoka a Josefa Svobody, a režiséra Evalda Schorma. Znovu se podíváme na klíčové okamžiky tvorby inscenace a vklad jednotlivých tvůrců. Druhý oblouk nás zavede k širšímu kontextu: proč právě v našem prostředí mohla vzniknout inscenace jako Kouzelný cirkus. 

Co je pro vás v inscenaci Kouzelný cirkus oním nadčasovým kouzlem? 

Kouzelný cirkus je jevištní metafora. Kdyby byl takto metaforický děj situován do konkrétního, realistického prostředí a vystupovaly v něm postavy každodenního života, byl by svázán dobou vzniku a nepřetrval by tolik desetiletí. Jeho síla je v tom, že všechny postavy jsou symbolické, což ovšem vyžaduje i od interpretů, aby jejich symboliku pochopili a zacházeli tak s nimi (trochu jako s figurami commedia dell´arte, jež jsou ostatně jejich předobrazem). A z čistě osobního hlediska? Hudba Oldřicha F. Korteho! Věřím, že ústřední melodie Kouzelného cirkusu nemůže zestárnout. 

Jaký dramaturgický klíč jste zvolily pro výstavu o Kouzelném cirkusu? 

Je velmi těžké ukázat inscenaci Kouzelný cirkus z úhlu, který divák ještě nezná. Bylo o něm mnoho napsáno. K jeho výročím vznikaly různé výstavy, existuje televizní dokument... Rozhodly jsme se zasadit inscenaci do kontextu vývoje Laterny magiky a zároveň hledat reference i v literatuře a výtvarném umění, stopovat fenomén cirkusu a klaunství jako metafory, která sahá daleko za hranice divadla. Proto výstava začíná tím, že si připomeneme tvůrčí zásady zakladatelů Laterny magiky, tedy Alfréda Radoka a Josefa Svobody, a režiséra Evalda Schorma. Znovu se podíváme na klíčové okamžiky tvorby inscenace a vklad jednotlivých tvůrců. Druhý oblouk nás zavede k širšímu kontextu: proč právě v našem prostředí mohla vzniknout inscenace jako Kouzelný cirkus. 

Co je pro vás v inscenaci Kouzelný cirkus oním nadčasovým kouzlem? 

Kouzelný cirkus je jevištní metafora. Kdyby byl takto metaforický děj situován do konkrétního, realistického prostředí a vystupovaly v něm postavy každodenního života, byl by svázán dobou vzniku a nepřetrval by tolik desetiletí. Jeho síla je v tom, že všechny postavy jsou symbolické, což ovšem vyžaduje i od interpretů, aby jejich symboliku pochopili a zacházeli tak s nimi (trochu jako s figurami commedia dell´arte, jež jsou ostatně jejich předobrazem). A z čistě osobního hlediska? Hudba Oldřicha F. Korteho! Věřím, že ústřední melodie Kouzelného cirkusu nemůže zestárnout.