Strhující operní drama ze starověkého Egypta o lásce a zradě uprostřed války
Na základě nařízení vlády budou od 27. prosince všechny pokladny Národního divadla do odvolání uzavřeny.
2 hodiny 45 minut, 1 přestávka 20 minut
NastudováníV italštině, české, anglické titulky
Premiéra2. červen 1994
O nefalšovaný egyptský kolorit scény se postaral významný egyptský malíř Hafíz Abdel Farghali, jehož tvorba vyjadřuje ojedinělým způsobem vazbu dnešní civilizace na dědictví doby faraonů.
Aida je jedním z nejslavnějších děl italského skladatele Giuseppa Verdiho. Vznikla u příležitosti otevření Suezského kanálu a od triumfální premiéry v káhirské opeře v roce 1871 patří tento romantický příběh o lásce a zradě na pozadí válečné vřavy ke stálicím repertoáru operních domů na celém světě.
Sbor a Orchestr Státní opery
Příběh lásky egyptského vojevůdce Radama a otrokyně Aidy, která je ve skutečnosti dcerou etiopského krále Amonasra, oslovuje stále operní publikum velkolepou výpravností a davovými scénami stejně jako intimním osobním dramatem. Aida se musí rozhodnout mezi věrností své vlasti a láskou k muži, který patří k utlačovatelům jejího národa. Mezi láskou a povinností se ocitne i Radames, když nakonec kvůli Aidě zradí svou zem. Giuseppe Verdi napsal Aidu na základě stručného operního konceptu francouzského egyptologa Augusta Marietta, který jej zpracoval na objednávku egyptského vicekrále u příležitosti otevření Suezského kanálu. Verdiho koncept okamžitě zaujal a přípravě díla věnoval velkou péči. Vypravil se dokonce přímo do Egypta, aby získal vlastní představu o této zemi a její kultuře. V Miláně si nechal vyrobit podle svých nákresů i staroegyptsky tvarované trubky, tzv. aidovky, které uplatnil ve snad nejslavnější sborové scéně vůbec, Triumfálním pochodu.
Premiéra současné inscenace se ve Státní opeře uskutečnila roku 1994. Jde o nejdéle nasazený titul současného repertoáru Státní opery a zároveň i o jednu z nejúspěšnějších inscenací souboru. Setkala se s velkým ohlasem i při dvou turné Státní opery Praha po Japonsku – v roce 2001 v roli Radama vystoupil tenorista světového formátu José Cura, v roce 2005 s naším souborem hostovala Maria Gulegina.
Foto: Sergej Gherciu
Sdílet na sociálních sítích
Při koupi online vám na e-mail zašleme e-vstupenku. Papírové vstupenky si můžete vyzvednout na všech pokladnách.
Divák by měl svým zevnějškem a chováním respektovat společenské zvyklosti při návštěvě divadelního představení.
Při návštěvě Státní opery můžete sjet ulicí Wilsonova z levého pruhu těsně před budovou do nadzemních garáží Parking Centrum, cena za parkování činí 40 Kč za hodinu.