Otázky pro nepřítomného Svatého otce

Možná právě tímto roztržením na Velký pátek začal nový řád světa. Řád veřejnosti. Řád transparentnosti. Možná zde také vznikla myšlenka rovnosti: že už se nikdo nesmí schovávat za oponami, že pravda nesídlí v tajnosti, ale že rovnost a transparentnost platí pro všechny. A možná – roztržením opony – začalo i něco jiného…

Zneužívání dětí a mládeže duchovními je tématem nového investigativního projektu Correctiv a Schauspiel Köln. Hru Mlčení Svatého otce představili v režii Kaye Vogese v rámci svého programu Divadlo a žurnalistika symbolicky letos o Velikonocích. Text, který osvětluje systematické sexuální zneužívání nezletilých v katolické církvi, čerpá z reálných spisů a mezinárodních případů. Zároveň odhaluje, jak hluboko sahá systém utajování – studie a výzkumy hovoří o desítkách tisíc obětí po celém světě a o dlouho zapečetěných archivech, které dodnes nechávají klíčové otázky nezodpovězeny. Mlčení Svatého otce je proto koncipováno především jako umělecká výzva k transparentnosti a ptá se, jak ještě dlouho může církev mlčet.

Tvůrci text záměrně připravili pro šíření i překlad do dalších jazyků. Vzhledem k zapojení Činohry ND do projektu TRUST (TRUth on STage – Stories, Journalism, Theatre), zaměřeného na propojení divadla a investigativní žurnalistiky, uvedeme tento text v české verzi a s českým obsazením i u nás, a to 23. června v Pražské křižovatce. V rámci inscenovaného čtení se tak znovu na světlo dostane příběh německého pedofilního kněze Petera H. i utajování jeho zločinů kardinálem a pozdějším papežem Josephem Ratzingerem. Peter H. jako učitel náboženství zneužíval ve svém bytě své žáky ve věku třináct až šestnáct let. Soud ho uznal vinným ze skutků spáchaných na nejméně osmi dětech. Přesto byl odsouzen pouze k podmíněnému trestu a zůstalo mu umožněno další církevní působení. V inscenaci jsou proto nepřítomnému Svatému otci kladeny nepříjemné a palčivé otázky i citovány dopisy, které mu byly (nejen ohledně této kauzy) zaslány. Tyto dopisy, které organizace Correctiv pečlivě shromáždila z celého světa, jsou důkazem, že jde o systémový problém a v mnoha případech tahá za nitky samotný Vatikán. Ukazuje se, že hierarchická struktura katolické církve před utrpením obětí upřednostňuje zachování instituce i ochranu kněžství. Výzva papeži k otevření archivů obsahujících spisy o kněžských zneužívatelích je ovšem pouze částí řešení…

Téma sexuálního zneužívání v církvi se, samozřejmě, dotýká i Česka. Jen za posledních třicet let se objevily informace o desítkách obětí. Jde však pouze o případy, jež nakonec skončily u soudu, ve skutečnosti jich může být významně víc. Bývalý církevní soudce Jan Rozek, který se pomoci obětem věnuje, odhaduje, že jsou u nás dokonce stovky postižených. Bez ochoty církve zveřejnit všechny kauzy, o kterých diecéze věděly, se o skutečném rozměru problému lze jen dohadovat. V únoru 2026 proto požádaly české oběti sexuálního zneužívání v církvi zřízení nezávislé komise, která by se případy zabývala a prošetřila je. Spadat by mohla pod některou z výzkumných institucí či univerzit nebo pod ombudsmana, uvedl zástupce obětí Ladislav Koubek. Záležitost řešily oběti i s prezidentem Petrem Pavlem.

Po konci scénického čtení následovat beseda, moderovaná redaktorkou zpravodajského a publicistického serveru Voxpot Jolanou Humpálovou.