Činohra
Březen 2024
Ještě chvilku. Putování dvou sester za naplněním snu
Na konci února měla ve Stavovském divadle premiéru hra Marie Wojtyszko Ještě chvilku v režii Anny Klimešové. Na činoherní repertoár tak přibyla nová inscenace pro celou rodinu, která je oslavou divadla a vyznáním lásky k jeho magii, ale také příběhem o traumatu z dětství. Navíc v ní hlavní role hrají dvě nezvyklé hrdinky, sedmdesátileté sestry Věra a Květa, učitelka a úřednice v důchodu.
VĚRA:
Technicky vzato jsme nepřišly pozdě. Zpoždění se počítá od deseti minut a my jsme tu byly v celou čtyři.
KVĚTA:
Skončíš už? Přišly jsme pozdě, protože ses pětkrát převlékala!
VĚRA:
Protože jsem chtěla být elegantní. (Ukáže na někoho v publiku) Byla bys radši, kdybych vypadala takhle?
Činohra | Ještě chvilku: Johanna Tesařová (Věra), Jana Preissová (Květa), Marie Poulová (Stanzi) – foto: Petr Neubert
KRÁLOVNA MAB:
Co zas? Proč zastavujete naše roztomilé plesání?
VĚRA:
My jsme sem nepřišly plesat a válet se v čokoládě.
KRÁLOVNA MAB:
Tak proč jste tady?
VĚRA:
Abychom našly našeho tátu.
Činohra | Ještě chvilku: Jana Preissová (Květa), Magdaléna Borová (Královna Mab), Johanna Tesařová (Věra) – foto: Petr Neubert
HASIČ:
Hugo nerad mluví s lidmi.
VĚRA:
Aha, a proč?
HUGO:
Mám prostě radši psy. (K Psovi) Ano, Dodoušku, no ano, ty můj čumáčku.
Činohra | Ještě chvilku: Pavel Neškudla (Pes), Saša Rašilov (Hugo) – foto: Petr Neubert
VĚRA:
Tobě vážně nedochází, že občas ti prostě někdo ubližuje a pak se musíš bránit? I draka se budeš snažit pochopit?
KVĚTA:
Je to přece jen živý tvor.
Činohra | Ještě chvilku: Jana Preissová (Květa) – foto: Petr Neubert
STANZI:
Jsem Konstancie. A tohle jsou naši nejmenší – Reimund, Johann, Theresia a Anna Maria.
KVĚTA:
Jak to zvládáte s tolika dětmi?
STANZI:
Naštěstí jsme všichni duchové, takže se o ně nemusím bát.
Činohra | Ještě chvilku: Petr Vančura (Wolfi), Marie Poulová (Stanzi) a tanečnice – foto: Petr Neubert
Sdílet na sociálních sítích
