Jan Burian vzpomíná na Jana Císaře

Pan profesor Císař byl teoretikem, historikem a pedagogem, který ovlivnil české divadlo od druhé poloviny 20. století významněji, než jsme si i my, kteří jsme ho dobře znali, mysleli. Ovlivnil ho tím, jak o něm myslel a jak ho reflektoval, ale také tím, kolik osobností českého divadla učil, komu všemu přednášel a koho „porotoval“. 

Vystudoval jsem režii na DAMU v ročníku, který vedl. Byl jedním z mála pedagogů, od kterých jste se mohli dozvědět více než z knih. A to nás zákonitě vedlo k zájmu o studium, četbu nejen „divadelní“ literatury. Sledoval mé profesionální režijní začátky, viděl řadu mých představení, ale hlavně už na škole se mnou citlivě a vtipně rozebíral, kam bych měl směřovat. Fandil mi podobně jako všem svým žákům. Přivedl mě zpátky na školu jako mladého pedagoga a dnes vlastně „po něm“ vedu katedru činoherního divadla. Nemohu tedy na něj nemyslet skoro denně.

Ať už ve škole nebo dnes v Národním divadle, jehož historie byl znalcem a na jehož dějinách dovedl ukázat problémy českého divadla v širokém kontextu. Problémy, které ostatně přetrvávají dodnes.
To nejdůležitější, co nás, myslím, naučil, bylo zajímat se o všechno, co se v divadle děje, co by mohlo divadlem být, z čeho může nějaké divadlo vzejít. Snažit se divadelní jevy dřív pojmenovat, než je soudit, odsuzovat nebo hodnotit. Mít radost z přemýšlení o divadle a mít radost z jakéhokoliv divadla, které možná na první pohled nevypadá vábně, ale i v něm lze najít zrnko tvůrčího objevu a novou perspektivu. Trval na tom, že důležitější je věci pojmenovávat než stírat jednotlivé tvůrce nebo známkovat jednotlivá představení. Učil nás svými postoji k divadlu být tolerantní a přející. Nepohrdat žádným tvůrcem ani žádným divadlem. Být otevřený a laskavý.

Pan profesor Císař nebyl „majitelem pravdy“, nevěděl, jak se divadlo „dělá správně“. Měli jsme ho rádi upřímně, ať už jako studenti nebo kolegové. A je nás skoro celé české divadlo, kdo si jej bude pamatovat a pyšnit se tím, že ho osobně znalo.

Děkujeme, pane profesore a milý Janku! Snad nám zůstane i Vaše tolerance a zvídavost!