Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Národní divadlo v rámci projektu Musica non grata přivítalo první dámu Německa

26. 8. 2021

Opera
Musica non grata
Informace

U příležitosti státní návštěvy německého prezidentského páru v České republice, navštívila první dáma SRN paní  Elke Büdenbenderová také budovu Státní opery v Praze. Po přivítání generálním ředitelem Národního divadla Janem Burianem a Uměleckým ředitelem Opery Per Boye Hansenem, kteří ji krátce provedli zrekonstruovanou budovou bývalého Nového německého divadla, následoval speciálně připravený hodinový koncert.

Program, který připravil spolupracovník projektu Musica non grata, německý  muzikolog Dr. Kai Hinrich Müller, nesl název Skladatelky v první Československé republice a představil díla Ilse Weberové, Julie Reisserové, Slávy Vorlové, Emy Destinnové, Agnes Tyrell a Vítězslavy Kaprálové. V podání sólistky Kateřiny Kněžíkové a hudebníků Zdeňka Klaudy, Martina Levického, Alexandry Boroduliny a Karla-Heinze Steffense zaznělo 6 děl, některá z nich na našem území po dlouhých desítkách let. 

Po skončení koncertu se první dáma setkala i s pamětnicemi holokaustu, dámami Hanou Hnátovou, Evou Pokornou a Michaelou Vidlákovou.  Poslední ze jmenovaných zavzpomínala při neformálním rozhovoru i na jednu z představených autorek, Ilse Weberovou (dílo „Ich wandre durch Theresienstadt“).  Paní Elke Büdenbenderová poté osobně poděkovala i zúčastněným hudebníkům.

Koncert pro první dámu ve Státní opeře byl ukázkou ze sezony 2022/23, kdy se v rámci projektu Musica non grata připravuje také ucelený program věnovaný ženám skladatelkám. Musica non grata, čtyřletý cyklus operních a koncertních představení a kulturních akcí, je mezinárodním projektem České republiky a Spolkové republiky Německo, finančně podporovaný Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v Praze.  

Program koncertu:
Ilse Weber:
 Ich wandre durch Theresienstad
Agnes Tyrell: Téma a variance pro klavír
Ema Destinnová: Zahrada srdce, písně pro soprán a klavír: Letní večer, K ránu
Sláva Vorlová: Miniatury pro basový klarinet a klavír op. 55
Julie Reisserová: Esquisses pro sólové piano – skladba č. 2
Vítězslava Kaprálová: Sbohem a šáteček op. 14

Slovo dramaturga:
„Rovnoprávné postavení žen a mužů nebyl okrajový problém, který se týkal několika aktivistek, nýbrž stál v centru české politiky.“[1] – Takto shrnuje Melissa Feinberg význam československého ženského hnutí, jehož vliv přesahoval hranice mladé republiky. Tak jako v jiných zemích, bojovaly ženy s oporou nových, pokrokových ústav o volební právo, o podíl na vzdělání a právo na práci, o změnu postavení žen v soukromém i veřejném životě, o zrovnoprávnění a sebeurčení v sexuální oblasti – tedy o cosi, co by mělo být samozřejmé, avšak skutečnost byla dlouho jiná. Jednou nejvýřečnějších bojovnic za ženská práva byla ve své době Františka Plamínková, autorka, politička a aktivistka, spoluzakladatelka Ženské národní rady, členka International Alliance of Women (založené roku 1904 jako International Woman Suffrage Alliance) a místopředsedkyně International Council of Women (ICW) s kořeny v 19. století. Její hlas měl vliv na politické debaty i v hnutí odporu, které podporovala, jako mnoho žen. To také vedlo k tomu, že po nacistické okupaci Československa a atentátu na Reinharda Heydricha byla Plamínková zatčena, internována v Terezíně a roku 1942 popravena. V roce 2022 si připomeneme 80. výročí její smrti – pro cyklus Musica non grata to byl významný impuls, který má do povědomí široké veřejnosti přivést i hudbu československých skladatelek meziválečného období.

[1] Melissa Feinberg: Elusive Equality: Gender, Citizenship, and the Limits of Democracy in Czechoslovakia, 1918-1950, University of Pittsburgh Press 2006, s. 3.

Foto: Sergei Gherciu

Sdílet na sociálních sítích