Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Dance Lab 2021

12. 11. 2021

Balet
Premiéra
Nová scéna

Premiéra projektu Baletu Národního divadla

Dance Lab Baletu Národního divadla 2021
Tento projekt proměňuje mladé tanečníky Baletu Národního divadla v choreografy a je jedinečnou příležitostí, jak nekonvenčním způsobem nahlédnout na různorodé přístupy vedoucí k zrození nového uměleckého díla, choreografie, baletu.

Dance 
Lab 2021
Mládí Choreografie Balet
Uvádíme na Nové scéně

Premiéra se uskuteční 19. listopadu 2021 od 20 hodin a jediná repríza pak 20. listopadu v 15 hodin.

Program nabídne sedm autorských děl, tančit budou sólisté a členové Baletu ND. Své choreografie uvedou: Marco Accardi / Abigail Bushnell / Rebecca MabinJohn Powers Fraser RoachBasil SchwerzmannMatěj Šust

Marco Accardi – Viral
Marco Accardi ke své choreografii Viral uvádí: “Černé plátno je nedotčená, harmonická, čistá plocha, která symbolizuje pojetí nevinnosti a neznalosti neznáma, které se nachází v budoucnosti. Co se ale stane, když se uprostřed plátna objeví červená tečka?“ Za zmínku stojí určitě i zajímavost, že Marco přizval ke spolupráci další členku Baletu ND Theodoru Lehu, která se představí v roli DJ.

„Jedna z nejsilnějších emocí je strach. A největší strach je ten, který nelze předvídat. Tak se lidstvo cítí."


Abigail Bushnell – Edges of the Present 
Edges of the Present tanečnice Abigail Bushnell je choreografie pro tři muže a dvě ženy tančící sólově či v duetech. Společně zkoumají své vlastní já, to, čím jsme pro ostatní … Abigail tvoří na hudbu z alba souboru Attacca Quartet Real Life, která prolíná klasické smyčce a elektroniku, jejichž kombinace evokuje pohyb, objevování a energii.

„Nosíme v sobě výběr svých minulých zkušeností a nazýváme to vlastní já, kdykoli se však můžeme svobodně rozhodnout, kým se staneme.“


Rebecca Mabin – Nervous Walls
Rebecca Mabin přichází s choreografií Nervous Walls, nicméně inspiraci hledala v Bibli: "Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.” Bible, Jan 15:13. Rebecca se ptá: Co vlastně znamená být skutečně svobodný? Co vlastně znamená milovat? Odkud láska přišla? A koho milujete natolik, abyste položili svůj vlastní život?

„Život je příliš krátký na to, abychom ho žili bez lásky.“


Fraser Roach – Carpe Diem
Fraser Roach v rámci Dance Lab uvede dílo Carpe Diem na hudbu Yanna Tiersena, v němž si hraje s myšlenkou aury, která vás fyzicky i emocionálně řídí a plně ovládá bez vašeho svolení, děsivé reality, které nelze uniknout.

„Doufám, že toto dílo vás nějak osloví, mým cílem je vyvolat reakci, ať už znechucení nebo zalíbení.“


Basil Schwerzmann – Pictures from Chronos
Basil Schwerzmann uvede dílo s názvem Pictures from Chronos. Tato taneční suita sestává z různých úryvků z opery Kronos, líčících cestu lásky, života a extatické radosti, ale také strachu, pocitu viny a smrti. Choreografie ani hudba ještě nebyly uvedeny před diváky. Partituru napsal specificky pro tanec významný švýcarský skladatel Matthias Mueller, který v ní vůbec poprvé použil svou techniku zvukového pole, pomocí které dokáže navodit různé emoce vyjádřené v poetickém libretu Gudrun Orlet.

„Čas je všudypřítomný, ale co kdyby zítra bylo včera a minulost teprve bude?”


John Powers – Only Sometimes
John Powers se ve svém Only Sometimes nechal inspirovat hudbou v Texasu kultovně vyznávaného country-folk-rockového zpěváka Townese Van Zandt a jeho To Live's To Fly. „Mým cílem je dosáhnout, aby proces a výsledný produkt byly na jevišti v souladu, a také, abych měl možnost chvíli přemýšlet o svém životě. Zároveň doufám, že svým dílem vyjádřím něco, v čem diváci rozpoznají vlastní životní zkušenost.“

 „Několik okamžiků přemítání o mém životě“


Matej Šust – Křišťálová studánka
Matej Šust je českým zástupcem mezi mladými choreografy a také zvolil ryze český námět, totiž téměř kultovní Sládkovu Křišťálovou studánku.  Ke svému velmi originálnímu dílu říká: Opakování je matkou všednosti“ a dodává: „Dojemná báseň J. V. Sládka o půvabu Lesní studánky byla od doby svého vzniku přednášena na mnoha místech a mnoha styly. V mé choreografii zazní v mnoha podobách, od upřímně prožité přes budovatelsky zanícenou až po strojově odbytou, kde se zcela vytrácí význam.“

„Kdo bere věci příliš vážně, neumí si hrát se životem a tak si život hraje s ním.“


foto vizuálu: Filip Šlapal 
foto: Zdeněk Sokol

Foto a video galerie

    Sdílet na sociálních sítích