Využívání odpadního tepla z větrání divadelního sálu

Rekuperace obecně funguje tak, že odváděný teplý vzduch předá ve výměníku část svého tepla nasávanému chladnému vzduchu, tím jej předehřeje. Na následné dohřátí přívodního čerstvého vzduchu na požadovanou teplotu není tudíž potřeba tolik tepla. K předání tepla mezi odpadním a čerstvým vzduchem se používají tepelné výměníky různé konstrukce.

V Národním divadle používáme systém vzduch – nemrznoucí směs – vzduch,  protože nasávání čerstvého vzduchu (u hladiny vltavské vody) a výdechy znečištěného vzduchu (pod střechou historické budovy) jsou od sebe velmi vzdálené.. Proto byly instalované zvlášť výměníky na sání a zvlášť na výdech vzduchu a přenos tepla mezi nimi je uskutečněn uzavřeným okruhem s nemrznoucí kapalinou, který vede mj. i podél mimořádně cenné Hynaisovy opony. Z toho důvodu je systém zabezpečen tak, že v případě vzniku netěsnosti a poklesu tlaku v potrubí dojde k automatickému vypuštění okruhu do připravených nádob a zabrání se tak případným škodám kdekoli v budově, či na oponě. Po opravě se z nádob systém opět napustí a zprovozní se. Systém rekuperace se tedy skládá z výměníků, oběhového čerpadla a rozvodů teplonosné kapaliny. Jednotky vzduchotechniky regulují větrání v prostorách Národního divadla podle podle počtu osob v hledišti (obsazoenosti) a snižují tak energetické ztráty.