Biografie
Během studií na střední odborné škole výtvarné se zajímal o architektonické památky, urbanismus a tvorbu krajiny. Své přání být památkám nablízku si splnil jako sezonní průvodce po památkových objektech (Kuks, Rožmberk, Lednice, Pernštejn, Kynžvart). Poznávání dokonalých forem předmětů a prostorů minulých epoch mu umožnilo přípravu na studium Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde studoval dva roky scénografii u profesora Josefa Svobody. Poté přestoupil v roce 1987 na DAMU, kde byl žákem profesorů J. Maliny, J. Duška a A. Pražáka. Po absolutoriu si smysluplně „odbýval“ vojenskou civilní službu v Divadle Na zábradlí jako výtvarník a spolupracovník Petra Lébla. Svůj výtvarný projev zde nejednou spojil s úsilím svých generačně spřízněných kolegů – Kateřinou Štefkovou, Zuzanou Krejzkovou, Egonem Tobiášem a režisérem J. A. Pitínským (Ritter, Dene, Voss). Spolupracoval ale i s dalšími režiséry: s Urošem Trefaltem v Divadle Labyrint (Dunaj), s Michalem Dočekalem v Divadle Komedie (Les) a v hradeckém Klicperově divadle (Večer tříkrálový; nominace na Cenu A. Radoka za scénografii), s J. Pokorným v ústeckém Činoherním studiu (Valašská čtverylka) aj.
Vedle scénografie se realizuje také ve své volné tvorbě v oboru architektura-design. Nepodstatné v jeho životě nebylo ani několikaleté poustevničení v Kokořínském dole, kde na sebe jako na nezaměstnaného nechal působit v neomezeném čase naplno tajemství přírody a výtvarničil si pro potěchu. Svoji scénografickou kariéru v současné době nijak výrazně nebuduje – je zaměstnán u Českých drah jako hradlář.
S činohrou Národního divadla spolupracuje jako scénograf potřetí; první byla scénografie k inscenaci Stroupežnického Našich furiantů (2004), druhou byla scéna ke Šrámkovým Zvonům (2006).