Paulina Skavova

Biografie

Paulina Skavova (*8. listopadu 1976, Trutnov) je česká sochařka, scénografka a konceptuální výtvarnice, jejíž tvorba se přirozeně pohybuje mezi figurální sochou, objektem a instalací. Její práce se vyznačuje výraznou modelací, silnou vizuální energií a schopností vytvářet obraz, který je současně fyzický i symbolický – někdy křehce poetický, jindy provokativní, s jemným podtextem ironie a nadsázky. V jejím rukopisu se setkává klasická sochařská disciplína s divadelní představivostí, citem pro detail, charakter i dramatickou situaci. Vzdělání získala na gymnáziu v Trutnově a na Střední umělecko-průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích. Následně absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze, kde si ji při přijímacích zkouškách do ateliéru vybral prof. Karel Nepraš, u něhož studovala až do jeho smrti v roce 2002; studium zakončila v ateliéru prof. Milana Knížáka.

Tato zkušenost je v její tvorbě čitelná dodnes – v důrazu na gesto, v existenciální i absurdní vrstvě, ale také v odvaze mísit „vysoké“ s civilním, krásu s nepohodlím a sochu s příběhem. Významnou součást její praxe tvoří realizace ve veřejném prostoru, často portrétní a pamětní práce, které dokážou zachovat důstojnost místa a zároveň nesou současný výraz; patří sem například pamětní desky (mj. Radovan Lukavský, Josef Mašín) i další plastiky vznikající v dlouhodobé řemeslné spolupráci se slévárnou, přičemž její díla jsou zastoupena také ve sbírkách Národní galerie v Praze. Vedle volné sochařské tvorby se dlouhodobě a úspěšně věnuje scénografii, filmovým objektům, maskám a rekvizitám, tedy disciplínám, v nichž je nutné propojit výtvarnou kvalitu s technickou přesností, výrobním know-how a často i vysokým tempem produkce; práce pro film a performativní projekty jsou pro ni přirozeným rozšířením sochařského jazyka, kde objekt není jen „věcí“, ale nositelem role, atmosféry a emoce.

Od roku 2009 spolupracuje s filmovým architektem Ondřejem Nekvasilem, s nímž se podílela na desítkách náročných projektů pro české i mezinárodní produkce, mezi klíčové patří účast na filmových a seriálových realizacích pro velká studia, jako jsou Underworld (sochy a reliéfy Lykanů), Carnival Row, Knightfall či mezinárodní projekty včetně seriálu Krypton (HBO; realizace objektů „Fireflies“) a velkolepé fantasy série The Wheel of Time (Amazon Studios; sochařské prvky a strážné figury); její filmové zkušenosti doplňují také starší české projekty, například Protektor (režie Marek Najbrt) nebo spolupráce na filmu Odcházení Václava Havla.

Výraznou stopu zanechává rovněž v oblasti současného fyzického divadla a performance, kde jí spolupráce se souborem Spitfire Company umožnila prohloubit vztah k tělu, masce a jevištnímu obrazu a posunout sochařský objekt do živé situace; podílela se například na inscenacích The Trials (masky), Bad Clowns (scéna), Antiwords (masky) nebo na projektu Doba z druhé ruky / Second-hand Time (masky; adaptace textu Světlany Alexijevič, Jatka78). V těchto projektech se výrazně projevuje jedna z charakteristických vlastností její tvorby: schopnost vytvořit vizuální znak, který je úderný, zapamatovatelný a přitom významově ambivalentní – může být zároveň krásný i zneklidňující, přitažlivý i temný. Paulina Skavova je autorkou, která se nebojí emocí ani kontrastů; její díla často stojí na pomezí půvabu a brutality, erotiky a křehkosti, archetypu a osobní zkušenosti, zároveň však zůstávají pevně ukotvena v materiálu, technice a poctivé výrobě – ať už vzniká bronzová socha, pamětní deska, filmový objekt nebo scénická rekvizita.