Mariusz Treliński
Host OperyBiografie
Mezinárodně proslulý polský režisér a umělecký ředitel Polské národní opery ve Varšavě Mariusz Treliński absolvoval Filmovou akademii v Łódźi v roce 1986 a v následujícím roce debutoval filmem Zad wielkiego wieloryba (Zadek velké velryby). Za film Pożegnanie jesieni (Rozloučení s podzimem, 1990) podle románu Stanisława I. Witkiewicze, který měl premiéru na festivalu v Benátkách, Mariusz Treliński získal Cenu Andrzeje Munka a Cenu Filmové komise za nejlepší debut udělovanou ministrem kultury Polské republiky. K dalším filmům patří Łagodna (Něžná, 1995) podle Dostojevského a Egoisté (2001).
V opeře debutoval v roce 1996, kdy na pozvání Varšavského podzimu nastudoval jednoaktovku Elżbiety Sikory Wyrywacz serc(Srdcerváč) podle novely Borise Viana; inscenace byla poté uvedena v Centre Pompidou v Paříži. V roce 1999 vznikla Trelińského slavná inscenace Pucciniho Madama Butterfly v Polské národní opeře (PNO). Scénu navrhl Boris Kudlička, s nímž od té doby Treliński pravidelně spolupracuje. Produkce byla uvedena ve Washingtonu, Petrohradě, Valencii a Tel Avivu a znamenala začátek Trelińského mezinárodní kariéry a pravidelné spolupráce s renomovanými divadly a dirigenty, jako jsou Daniel Barenboim, Kent Nagano, Lorin Maazel, Valerij Gergijev a Carlo Rizzi. Mezi jeho dalšími operními inscenacemi figurují Szymanowského Král Roger (PNO, 2000), Verdiho Otello (PNO, 2001), Čajkovského Evžen Oněgin (PNO, 2002; Palau de les Arts Reina Sofía ve Valencii, 2011), Mozartův Don Giovanni (PNO, 2002; Los Angeles Opera, dir. Kent Nagano, 2003 a dir. Hartmut Haenchen, 2008; Wrocławská opera, 2011), Čajkovského Piková dáma (Berlínská státní opera, dir. Daniel Barenboim, v roli Heřmana Plácido Domingo, 2003; PNO, 2004), Giordanův Andrea Chénier (Washingtonská národní opera, dir. Plácido Domingo, 2004; PNO 2005). Trelińského inscenace, hojně využívající symboliku a protkané mýtickými odkazy, tlumočí složité příběhy zalidněné realistickými a psychologizujícími portréty hrdinů a jejich vizí. Tato kombinace je příznačná i pro jeho ztvárnění Bohémy (PNO, 2006; Washingtonská národní opera, 2007), druhou inscenaci Krále Rogera (Mariinské divadlo, dir. Valerij Gergijev, 2008; Edinburgh Festival, 2008), Musorgského Borise Godunova (Litevská národní opera, Vilnius, 2008, PNO, 2009), Gluckova Orfea a Eurydiku (Slovenské národní divadlo v Bratislavě, 2008; PNO, 2009), Rachmaninovova Aleka a Čajkovského Jolantu (Mariinské divadlo, dir. Valerij Gergijev, 2009; Baden-Baden Festival, 2009, v hlavních rolích Anna Netrebko a Piotr Beczała), Verdiho La traviatu (PNO, 2010), Pucciniho Turandot (PNO, 2011), Wagnerova Bludného Holanďana (PNO, 2012), Pucciniho Manon Lescaut (PNO, 2012; La Monnaie, Brussels, 2013). Jeho nastudování opery Hanse Wernera Henzeho Boulevard Solitude ve Velšské národní opeře (2014) označil list The Times za „lepší než dokonalý“ a Straussovu Salome (2014) v koprodukci s pražským Národním divadlem za „hlubokou a znepokojující, promyšlenou a nanejvýš působivou”. V lednu 2015 Treliński debutoval s velkým úspěchem v Metropolitní opeře s dvojtitulem Jolanta a Bartókův Modrovousův hrad s Annou Netrebko a Nadjou Michael. Tato inscenace Iolanty byla představena také na festivalu Maggio Musicale Fiorentino ve Florencii (duben 2016). V květnu 2015 uvedl ve Varšavě operu Thomase Adèse Powder Her Face. Inscenace vznikla v koprodukce s La Monnaie a byla představena v Halles de Schaerbeek v Bruselu. Na objednávku Metropolitní opery nastudoval Treliński Wagnerovu operu Tristan a Isolda; inscenace byla nejprve uvedena v Baden-Badenu (březen 2016), pak ve Varšavě (červen 2016), New Yorku (zahajovací představení sezony 2016/17) a Pekinku (srpen 2017). V červnu 2016 obdržela Trelińského inscenace Powder Her Face Cenu evropské frankofonní zóny udělovanou Profesním sdružením divadelních, hudebních a tanečních kritiků. V roce 2017 nastudoval Korngoldovu operu Die tote Stadt ve Varšavě a v koprodukci s La Monnaie / De Munt v Bruselu, a v roce 2018 Krále Rogera (koprodukce s Královskou švédskou operou a pražským Národním divadlem). V prosinci 2019 nastuduje Moniuszkovu Halku v Theater an der Wien (koprodukce s PNO). V letech 2016 a 2018 byl Mariusz Treliński nominován na Mezinárodní operní cenu v kategorii Nejlepší režisér.
Foto: Robert Wolański / Sony