Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Jean-Christophe Maillot, foto Felix Dol Maillot

Jean-Christophe Maillot

Choreograf a režisér

Biografie

Rosella Hightower o svém studentovi Jeanu-Christophovi Maillotovi říkala, že jeho život je spojením protikladů. Pro nynějšího ředitele a choreografa souboru Les Ballets de Monte Carlo se tanec snoubí s divadlem, vstupuje do cirkusové arény, přesahuje do výtvarného umění, je poháněn nejrůznějšími hudebními partiturami a vychází z rozmanitých literárních podkladů… Maillotův repertoár, sestávající z osmdesáti baletů (z toho pětatřicet vytvořených v Monaku), čerpá ze světa umění v nejširším smyslu slova, přičemž každý z nich slouží jako skica pro následující kreaci.

V průběhu třiceti let Jean-Christophe Maillot vytvořil celkem šedesát choreografií, od výpravných dějových baletů po kratší formáty, v nichž rozmanité spojitosti odrážejí dílo, které je součástí historie a diversity. Jeho balety nejsou ani, klasické ani moderní, dokonce ani nic mezi – Jean-Christophe Maillot neupřednostňuje žádný styl a k tanci přistupuje jako k dialogu, v němž se tradice techniky na špičkách a avantgarda navzájem nevylučují.

Jean-Christophe Maillot se narodil v roce 1960. Po ukončení studia tance a hry na klavír na Conservatoire National de Région de Tours se dále zdokonaloval na akademii Pôle National Supérieur de Danse Rosella Hightower v Cannes. V roce 1977 získal Prix de Lausanne a následně se stal členem Hamburského baletu Johna Neumeiera, kde jako sólista ztvárnil hlavní role repertoáru. Po pěti letech však jeho slibnou kariéru tanečníka ukončilo zranění v důsledku úrazu.  

V roce 1983 se Maillot stal choreografem a ředitelem souboru Ballet du Grand Théâtre de Tours, který se v roce 1989 proměnil v Centre chorégraphique national a pro nějž vytvořil kolem dvaceti baletů. V roce 1985 založil taneční festival Le Chorégraphique. V roce 1987 s velkým úspěchem uvedl své nové dílo Le Mandarin Merveilleux v Les Ballets de Monte Carlo, který ho angažoval jako svého uměleckého poradce pro sezonu 1992/93. V září roku 1993 Její královská Výsost princezna hanoverská jmenovala Maillota jeho ředitelem-choreografem.

Za svého působení v čele tohoto padesátičlenného souboru přivedl Les Ballets de Monte Carlo na novou cestu, výrazně urychlil jeho zrání a dosáhl vynikající umělecké kvality. Ke zvýšení věhlasu souboru po celém světě značně přispělo více než čtyřicet choreografií, které vytvořil po jeho tanečníky: Vers un pays sage (1995), Romeo a Julie (1996), Popelka (1999), La Belle (2001), Le Songe (2005), Altro Canto (2006), Faust (2007), Lac (2011), Choré (2013), Casse-Noisette Compagnie (2013), Aleatorio (2016), Abstract Life (2018), Core meu (2019), Coppél-i.A. (2019) a další. Některá z těchto děl jsou nyní součástí repertoáru světově proslulých souborů jako Grands Ballets Canadiens, Královský švédský balet, Korejský národní balet, Stuttgartský balet, Královský dánský balet, Ballet du Grand Théâtre de Genève, Pacific Northwest Ballet, American Ballet Theatre a Béjart Ballet Lausanne. V roce 2014 vytvořil adaptaci La Mégère Apprivoisée (Zkrocení zlé ženy) pro balet Velkého divadla v Moskvě.

V souladu se svou charakteristickou otevřeností vůči různým stylům jiných umělců a ve snaze o neustálý rozvoj svého souboru a obohacení repertoáru Maillot pravidelně zve do Monaka renomované choreografy. Tato snaha o představení choreografického umění v jeho rozmanitých formách v roce 2000 vedla Maillota společně se Stéphanem Martinem k založení Monackého tanečního fóra (Monaco Dance Forum), mezinárodní platformy, v jejímž rámci se konají představení děl výjimečně talentovaných choreografů, výstavy, workshopy a konference.

V roce 2007 vytvořil Jean-Christophe Maillot choreografii pro inscenaci opery Faust pro Hesenské státní divadlo, v roce 2009 následovala adaptace Normy pro Operu Monte Carlo. V roce 2007 se podílel na baletním filmu Cinderella (Popelka), o rok později na snímku Le Songe. V roce 2009 připravil program a koordinoval průběh oslavy stého výročí vzniku Ballets Russes v Monaku; akce se tehdy účastnilo více než padesát souborů a choreografů, jejichž představení zhlédlo šedesát tisíc diváků. V roce 2011 taneční scéna v Monaku zažila významnou změnu. Pod patronátem Její královské Výsosti princezny hanoverské se soubor Les Ballets de Monte Carlo spojil v jednu organizaci s platformou Monaco Dance Forum and Académie Princesse Grace. Jean-Christophe Maillot byl jmenován do čela této instituce, která nyní spojuje vynikající kvalitu mezinárodního tanečního souboru, přínosy multiformátového festivalu a potenciál prvotřídní školy.

 

POCTY A VYZNAMENÁNÍ
1993 – Jmenován rytířem Řádu umění a literatury Francouzské republiky, vyznamenání mu předal ministr kultury Jack Lang
1999 – Jmenován důstojníkem Řádu zásluh pro kulturu Monackého knížectví, vyznamenání mu předal kníže Rainier III.
2002 – Jmenován rytířem Čestné legie, vyznamenání mu předal prezident Francouzské republiky Jacques Chirac
2005 – Jmenován rytířem Řádu svatého Karla, vyznamenání mu předal monacký kníže Albert II.
2014 – Jmenován komandérem Řádu zásluh pro kulturu Monackého knížectví, vyznamenání mu předal kníže Albert II.
2015 – Jmenován komandérem Řádu umění a literatury Francouzské republiky, vyznamenání mu předal ministr kultury Fleur Pellerin.
2016 – Obdržel Puškinovu medaili
2018 – Obdržel Cenu za celoživotní přínos tanci soutěže Prix de Lausanne

OCENĚNÍ
2001 – Cena Nižinského za La Belle (Nejlepší inscenace)
2002 – Cena Danza & Danza za La Belle (Nejlepší taneční výkon)
2008 – Benois de la Danse za balet Faust (Nejlepší choreografie, cenu mu udělil Jurij Grigorovič v Moskvě)
2010 – Premio Dansa Valencia 2010
2015 – Zlatá maska za Zkrocení zlé ženy. Ceny za Nejlepší taneční výkon – Jekatěrina Krysanova (Kateřina) a Vladislav Lantratov (Petruchio).

Foto: de Saito