Biografie
Profesionální kariéru zahájila jako členka baletního souboru Státní opery Praha. V sezoně 2012/2013 získala angažmá v Baletu Národního divadla, kde byla v roce 2015 jmenována demisólistkou. V dubnu 2021 byla jmenována sólistkou Baletu ND. Její křehký, mladistvý a přitažlivý vzhled ji předurčuje k rolím mladých dívek. Za roli Olgy v Crankově baletu Oněgin byla nominována na Cenu Thálie za rok 2020, oceňována byla její technická jistota spolu se správnou mírou bezstarostnosti a veselí. Úspěšné ztvárnění titulní postavy v české premiéře baletu Romeo a Julie Johna Cranka přinesl Irině Burduje v únoru 2022 povýšení na první sólistku.
Irina Burduja se narodila v moldavském Kišiněvě, kde se jako sedmiletá začala věnovat baletu. Po absolvování Moldavské státní taneční konzervatoře (1998–2009) byla přijata na Taneční konzervatoř Praha (2009–2010). Během studia získala několik ocenění na soutěžích, především první cenu na Mezinárodní taneční soutěži na Ukrajině (2007) a čestné uznání v Brně (2009).
V Národním divadle ztvárnila řadu rolí, jako jsou Amor a přítelkyně Kitri v Donu Quijotovi (J. Slavický, H. Vláčilová), Pas de deux v Giselle (H. Vláčilová), Klára a Čínský tanec v baletu Louskáček – Vánoční příběh (Y. Vàmos), Liška ve Sněhové královně (M. Corder), zaujala jako Gamzatti v La Bayadère (J. Torres), v Pas de trois, Pas de quatre a Neapolském tanci v Labutím jezeře (J. Cranko), ve Španělském tanci v Labutím jezeře (K. Greve), tančila Slepou vílu a Vílu odvahy Volante ve Spící krasavici (J. Torres), Kejklířku v Romeovi a Julii (P. Zuska), Cécile de Volanges ve Valmontovi (L. Vaculík), Olgu v Oněginovi (J. Cranko) či Julii v Romeo a Julie (J. Cranko)
Irina také tančí v moderních a neoklasických baletech: Cacti (A. Ekman), Kylián – Mosty času (J. Kylián), Chvění, Sólo pro nás dva (P. Zuska), Serenade (G. Balanchine), Svěcení jara (G. Tetley), Aspects (K. Kozielska) a Kafka: Proces (M. Bigonzetti).
Večer jsem byla svědkem skvělých výkonů. Irina Burduja jako Effie a Matěj Šust jako Gurn působili pozoruhodně uvolněně.
- Deborah Weiss, Čistý Bournonvillův styl: La Sylphide Johana Kobborga v Praze (15. 5. 2023), bachtrack
Foto a video galerie
Ocenění
2022
Cena ředitele Národního divadla pro umělce do 35 let
Pokaždé, když Irina tančí, je to ryzí radost. Setkání s něžnou krásou, která není běžná, vyráží dech a zaslouží si obdiv a respekt. Hluboké uznání.
2020
Nominace - Cena Thálie
Nominace na cenu Thálie za ztvárnění role Olgy v inscenaci Oněgin (John Cranko)